Zemědělství je obor, o kterém se čím dál víc mluví. Sucho již postihlo 94 procent území ČR a způsobilo farmářům obrovské škody, hraboši decimují většinu polí a v půdě zůstávají rezidua herbicidů. Kam ale zemědělství směřuje? Jak může traktoristovi pomoci umělá inteligence? A dokáže analýza dat dojít k lepšímu rozhodnutí než zkušený farmář, který promne zeminu mezi prsty či pohladí vzrostlé klasy před sklizní?


CleverFarm je platforma, která pomáhá zemědělcům být efektivnější a dělat rozhodnutí založená na datech rychleji a přesněji. Kromě samotné aplikace firma dodává i vlastní řadu zemědělských IoT senzorů, které zaznamenávají informace o vývoji počasí, stavu půdy či vlhkosti ve skladech. Data ze senzorů společně se satelitními snímky a algoritmem na bázi strojového učení dokáží farmářům pomoci rozhodnout, jak a kde zavlažovat či hnojit podle aktuálního stavu v jednotlivých zónách, a ochránit úrodu ve skladech.

Projekt v roce 2014 založil Adam Zlotý s Ondřejem Thomasem. Od té doby má za sebou firma dvě investiční kola, která obě přesáhla 1 milion dolarů, a s celou rodinou produktů Clever míří hodně vysoko.

„Farmu máme v krvi”

Jak probíhaly začátky, Adame?

Počátečním impulsem byl nepovedený vstup nového majitele do jedné brněnské firmy pořizující letecké snímky. Už tam se začala formovat současná myšlenka přechodu od dat ke službě a první rysy získal i budoucí tým CleverMaps, odkud byl již jen krůček ke CleverFarm. U zrodu projektu jsme stáli s bratrem a dali si za cíl během prvních 12 měsíců nadefinovat produkty, které budeme chtít nabízet.

S jakými produkty jste přišli?

Celé to začalo u CleverMaps, kde jsme se s kolegy pustili do analýzy satelitních a dalších mapových podkladů. CleverFarm jako farm management platforma se správou majetku a půdy přišla později.

Nedávno jsem narazil na to, že CleverMaps se aktivně zapojuje v iniciativě COVID19CZ.

Ano, přesně tak. Naše know-how pomáhá s trasováním potenciálně nakažených na základě dat mobilních operátorů a vše teď testujeme v pilotním projektu chytré karantény v Jihomoravském kraji. Doufejme, že se brzy změní přístup státu k boji proti nákaze a od plošných zákazů přejdeme k cílenému izolování potenciálně nakažených. Zatím ale nemohu poskytnout více detailů.

Zpátky k začátkům. Proč jste si vybrali zrovna zemědělství? Máte k farmě blízko?

S bratrem jsme oba vyrůstali na rodinné farmě našeho otce, který je agronomem každým coulem. My oba tak máme farmu v krvi, dokonce jsme si zvládli s bratrem na půl hektarovém poli pěstováním brambor vydělat na studium na vysoké škole (smích). Časem jeden z nás začal dělat v IT a druhý poradce v zemědělství. A jednou jsme si řekli, že tátovi pomůžeme hospodařit za pomoci moderních technologií a přístupů.

Jak přesně platforma CleverFarm pomáhá zemědělcům?

V první řadě se aplikace stará o soulad s legislativou. Zemědělec tak ví, jaké operace může na daném pozemku provádět, aby splnil legislativní požadavky ohledně užití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a nebyl tak krácen na dotacích. To je základ. Dále lze do aplikace připojit množství různých senzorů, které přispívají k výrazným úsporám. Jejich vyčíslení je individuální, protože záleží na dané komoditě a velikosti podniku.

Dále se specializujeme na využití družicových dat v precizním zemědělství, kde lze dosáhnout zajímavých úspor na použitém materiálu, jako jsou hnojiva a přípravky na ochranu rostlin.

V současné krizové době jsme se pustili do úterních webinářů, kde neprezentujeme jen naše produkty, ale sdílíme s našimi partnery i dalšími farmáři know-how a probíráme aktuální témata, která se týkají zemědělství. (Více informací o webinářích na této stránce.)

Dobře, dejme tomu, že jsem zemědělec a chci začít používat aplikaci CleverFarm. Co pro to musím udělat?

Celkem málo věcí, protože naše řešení je maximálně intuitivní. Nepotřebujeme dělat dvoudenní školení uživatelů, naše prostředí je uživatelsky přívětivé a on-boarding je opravdu rychlý. Prvním krokem je nahrání daných pozemků, kdy se stačí přihlásit pod svým účtem do profilu na eAgri (Portál farmáře, spravovaný Státním zemědělským intervenčním fondem, pozn. redakce), ze kterého si aplikace stáhne potřebné informace a vy můžete prakticky na tři kliknutí aplikaci začít používat.

A kdybych chtěl na svá pole umístit senzory?

Potom se stačí podívat na náš videomanuál a spojit se s obchodníkem, který připraví řešení na míru. Ve chvíli, kdy budou senzory na cestě, tak se objeví ve vaší aplikaci a po jejich instalaci na pozemku začnou automaticky shromažďovat data. Preferujeme pronájem hardware jako služby, kdy se staráme o pravidelný upgrade, pojištění a měníme baterie, takže uživatel platí jen měsíční poplatek podle typu a množství senzorů.

Jak rychle se mi investice do senzorů a času na adopci řešení CleverFarm vrátí?

Celý modul precizního zemědělství s družicovým monitoringem, vyhodnocením a asistence s nahráváním podkladů do strojů u nás stojí 160 korun na hektar a tyto peníze získáte zpátky již při první variabilní aplikaci dusíkatých hnojiv. U senzorů si třeba vemte, že máte silo plné sklizně, která může mít hodnotu na trhu klidně 2 miliony korun. Vy podceníte vlhkost a celé silo vám naklíčí nebo sežere škůdce. Jaká je návratnost senzoru, který stojí 10 tisíc korun? V podstatě minutová. Půdní senzory zase šetří obrovské množství vody za desetitisíce korun měsíčně, a protože nepřelévate, budete mít produkci vysoké kvality. Stejně tak efektivní organizace lidí na základě meteorologických senzorů či plánování postřiků a hnojení, to jsou statisíce za každé špatné rozhodnutí.

Máte úspory ověřené na konkrétním projektu?

Ano, samozřejmě. Data o efektivitě precizního zemědělství sbíráme u každého podniku. Loni jsme mezi 27 podniky s více než 120 zkušebními pozemky v Zemědělské akademii inovací AIA 2019 průměrně dosahovali úspory 500 korun na hektar při jedné aplikaci. Naše řešení umí ulehčit život a ušetřit spoustu peněz velkým ale i malým podnikům, především pokud mají nějakou specifickou činnost, třeba pěstují zeleninu.

Používá podobný informační systém většina českých firem?

Procento firem se konstantně zvyšuje, ale neřekl bych, že to již je většina. Máme tu velkou skupinu agronomů ze staré školy, kteří si s technologiemi nerozumí a zatím nemají potřebu řešit efektivitu. Ti se ale dostávají pod tlak. Kvůli vývoji klimatu a tomu, jak se celé zemědělské prostředí stává více konkurenčním, bude růst i zájem o nástroje precizního zemědělství.

IoT zemědělské senzory pomáhají agronomům zvyšovat efektivitu poskytováním přesných dat pro rozhodování a predikcí výskytu chorob či škůdců (zdroj: archiv CleverFarm)

Budoucnost je precizní

Můžeme si koncept precizního zemědělství blíže vysvětlit?

Ve zkratce to znamená, že zemědělec činnosti jako setí, hnojení a zalévání neprovádí plošně všude stejnou intenzitou. Používá variabilní mapu na základě analýzy dat, kterou si nahraje do traktoru a která řídí dávky podle podmínek v daných zónách.

Jakou unikátní technologii pro analýzu dat nabízíte?

My data analyzujeme pomocí strojového učení a neuronových sítí především v oblasti družicových dat, což je u nás unikátní a nedělá to nikdo, ve světě jen pár firem. Máme plodinový model, který dokáže spočítat exaktní biofyzikální hodnoty chlorofylu, objemu biomasy a množství vody v listoví vegetace ze satelitních snímků v různých bioklimatických pásech. Kalibraci jsme provedli v Česku a dnes umíme vyhodnotit třeba kukuřici v Brazílii.

Jaký je váš plán v následujících měsících?

Na vývoji technologie pracuje 20členný tým a je to pro nás nekonečný závod s časem. Pipeline máme naplněnou na dva roky dopředu a máme před sebou několik velkých výzev. Chceme si osvojit telematické úlohy, což je integrace pohybů strojů, výkazů práce a navázání na agroevidenci přímo do aplikace. Co se týče obchodu, tak intenzivně analyzujeme vhodné trhy pro zahraniční expanzi.

Prozraďte mi ještě jednu věc. Na stránkách jsem narazil na senzor pohody zvířat. Jak funguje?

Tady pozor, na to je evropská směrnice (smích). V provozech, kde jsou kuřátka, selata nebo telata ve stájích, je potřeba zabezpečit a monitorovat životní podmínky jako teplotu, vlhkost a množství krmení, aby bylo možné doložit při kontrole dodržení animal welfare, tedy pohody zvířat. Poptávka po těchto senzorech je v současnosti především ze zahraničí a od velkých chovatelů.

Zemědělství čekají značné výzvy

Jaká je v současnosti největší výzva pro zemědělce?

Před koronavirem nebo po?

Začněme tedy s aktuálním děním po vypuknutí pandemie Covid-19.

Pozoruji dva vlivy. V první řadě vznikl akutní nedostatek sezónních pracovníků, kteří obvykle přijíždí ze zahraničí. Takže chmelaři, sadaři i zelináři jsou ve velmi složité situaci a mají problém zajistit základní činnosti jako třeba drátkování chmele. Vinaři si naštěstí zvládají poradit a lidi z výroby posílají pracovat do vinic.

Na druhou stranu stouply výkupní ceny komodit především z Německa, což je velmi pozitivní zejména pro ty, kdo skladovali a dokázali udržet kvalitu sklizně.

A pokud se teď podíváme na zemědělství obecně, před jakou výzvou zemědělství stojí?

Poslední roky byly ovlivněny především počasím. Pro pěstitele trvalých kultur může celá sezona skončit jedním mrazivým ránem. Dlouhodobě navíc veškerou ornou půdu sužuje nedostatek srážek. Sucho je obrovský problém a nejde očekávat, že by se většina pozemků někdy dostala pod závlahy, na to nemáme vodní zdroje. Do toho společnost viní zemědělce a jejich hospodaření z mnoha negativních dopadů na přírodu. Poslední dvě studie dokázaly v půdě a podzemních vodách přítomnost nebezpečných látek a reziduí chemických přípravků, které tam už po deseti letech nemají vůbec co dělat.

Výzvou v blízké době bude limitování těchto dopadů pomocí moderních technologií. Internet věcí nám umožňuje oba tyto scénáře velmi dobře zmapovat a pomoci farmářům s rozhodováním ke zmírnění negativních dopadů. A teď myslím jak reakci na změny klimatu, tak omezení množství použitých vstupů do prvovýroby.

Předpokládám, že se výkyvy počasí objevily již dříve. Jak se liší reakce moderního zemědělce například na sucho?

Určitě tu suché roky byly vždy, ale ta kumulace srážkových deficitů v posledních letech je extrémní a v historii nemá obdob. Dříve mohl zemědělec počítat s tím, že po extrémním roce bude následovat několik teplotně a srážkově průměrných sezon. To se již několik let neděje a v poslední dekádě je většina let extrémních.

Na druhou stranu mají zemědělci několik nástrojů, jak se suchem bojovat. Kromě zavlažování je to i použití přípravků zpomalujících odpařování vody skrz listy, což pomůže rostlině překlenout dlouhé období bez srážek. Jsou tu půdoochranné technologie umožňující obdělávat půdu tak, aby udržovala vlhkost, zabezpečení dostatečného podílu organické hmoty a rozeznávání plochy náchylné k erozi.

Jak pomůže technologie snížit množství používané chemie a postřiků?

V CleverFarm to řešíme tak, že měříme speciálními senzory v dané lokalitě atmosférické podmínky a aktuální mikroklima porostů. Nad to jsme vystavěli řešení, kde predikujeme výskyt chorob a škůdců, takže agronom nemusí aplikovat postřiky preventivně několikrát ročně, ale pouze ve chvíli, kdy to má smysl, protože byly naplněny podmínky pro vznik šíření choroby či škůdce. Dále některé postřiky musejí být aplikovány za ideálních podmínek, jinak vzniká rezistence a postřik je potřeba opakovat s jinou účinnou látkou. Není to tedy rozhodování na základě „feelingu”, ale na základě dat.