Znovuzrozená horská vesnice vábí turisty proskleným kostelem i pivem se zázračnou vodou. Majoritním vlastníkem pivovaru Neratov je zdejší farář

Znovuzrozená horská vesnice vábí turisty proskleným kostelem i pivem se zázračnou vodou. Majoritním vlastníkem pivovaru Neratov je zdejší farář

Anna Jurečková 17. pro 2021 11 min

O neratovském příběhu slyšel už asi každý: Za komunistů tajně vysvěcený kněz Josef Suchár přišel do vysídlené vesnice a s pomocí přátel tam vrátil život, obnovil kostel a vybudoval sociální podnik, jenž v Česku nemá obdoby. Před lety se Neratov rozhodl postavit na nohy i ekonomicky, a to i díky farářově bratranci Antonínu Nekvindovi. Jedním z výsledků je pivovar, který meziročně roste o třetinu a dařilo se mu i během pandemie. Pivo se zázračnou vodou dodává do obchodů po celém kraji. 

Neratov není obyčejná vesnice a ani Josef Suchár neodpovídá typické představě kněze v černé klerice a kolárku. Naopak, do své pracovny na faře přichází v montérkách rovnou z práce na poli. A o chvíli později na počítači pouští písničku Prosklený nebe od jihočeské folkové kapely Epydemye, která letos na jaře vydala stejnojmennou desku inspirovanou právě Neratovem a zdejším kostelem. 

„Nad hlavou prosklený nebe a všude kolem jenom ticho a klid. Absence slov někdy zebe, ale tady má to tak být. Hranice topí se v řece, kousek od ní Josef odklízí sníh…,“ vypráví skladba o životě v malé vesnici docela u hranic s Polskem a jejím faráři Josefu Suchárovi. Aby ne, římskokatolický kněz je s Neratovem provázán stejně neodmyslitelně jako kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je pozoruhodný nejen svou skleněnou střechou. Před třiceti lety prošel díky úsilí party lidí znovuzrozením, stejně jako po válce zničená a vysídlená osada. 

Částečně prosklenou střechu podle návrhu Jiřího Starého a Petra Dostála dostal kostel v roce 2006.

„Poprvé jsem viděl Neratov v 80. letech, kdy jsem pracoval jako tajně svěcený kněz s mládeží a pořádali jsme v okolí tábory. Původně jsem si myslel, že je to zřícenina hradu. Až potom, když jsem pronikl dovnitř – byl celý zasypaný a rostly tam stromy – uvědomil jsem si, že je to kostel,“ vzpomíná Suchár, který má kořeny v Brně, na příchod do Královéhradeckého kraje. „Přesto všechno to bylo velice mystické místo, které mě uchvátilo. V té době jsem viděl Zeffirelliho film Bratr Slunce, sestra Luna o svatém Františku z Assisi, jak se dostává do malého zničeného kostelíku svatého Damiána a začíná ho opravovat. Modlil jsem se: jestli se v téhle republice něco změní a já budu moct sloužit jako oficiální kněz, budu se snažit o to, aby se tohle nádherné místo dalo do pořádku, aby se tady mohla znovu sloužit mše.“

Změna situace nastala záhy. Po pádu komunismu se Josef Suchár přihlásil u biskupa Karla Otčenáška, který mu přidělil farnost v Kunvaldu. A potom dalších jedenáct. „Znovu jsem se tak dostal do Neratova a říkal jsem si, že Hospodin je velký šprýmař. Naslouchá a nechá vždycky dozrát čas, až potom to jde. Začal jsem se víc zajímat o historii kostela a zjistil jsem, že se jedná o poutní místo Panny Marie. A my Josefové máme tak trochu v popisu práce postarat se jí o střechu nad hlavou,“ směje se neratovský farář. Přestože na rekonstrukci si torzo barokního kostela počkalo ještě dalších deset let, začalo postupné vyklízení a o letních prázdninách roku 1990 sloužil Suchár v troskách a pod širým nebem první poutní mši po 46 letech

Domov a práci pro všechny

V té době měl Neratov čtyři trvalé obyvatele, z těch původních jen paní Bajerová, jediná Němka, která zde zůstala po odsunu. V ostatních domech se zabydleli chalupáři. A tehdy Suchár a jeho přátelé dospěli k dalšímu rozhodnutí. Kromě vzkříšení kostela si umínili také vrátit život do vesnice zasazené v krásné krajině Orlických hor. Začalo vznikat Sdružení Neratov, nezisková organizace, jež si kladla za cíl obnovu vysídlené vesnice zapojením lidí s různým postižením a péči o ně. A tak i díky nim se během třiceti let povedlo z Neratova vybudovat místo, které láká tisíce turistů ročně. 

„Po revoluci se začali objevovat nezaměstnaní, bezdomovci a taky lidé s mentálním postižením, kteří byli do té doby uklizeni někde v pohraničí, aby nebyli vidět. Nikdo moc nevěděl, co s nimi. Já jsem začal spolupracovat s Diecézní charitou a měl jsem možnost jezdit do zahraničí, kde jsem viděl, že se s postiženými pracuje jinak, a mohl jsem víc proniknout do té problematiky,“ vysvětluje Suchár. „Začali jsme se soustředit na to, aby u nás mohli pracovat. To se povedlo. Od té doby až do dneška tu jsou zaměstnáni, a tím pádem jsou oni tím novým životem a nositelem znovuzrození Neratova,“ dodává. 

Lidé s lehkým mentálním postižením zde mají možnost dlouhodobého ubytování v chráněném bydlení Domov, ambulantní sociální službu denního stacionáře Lávka, zaměstnání na chráněných pracovištích. Speciální školu v Bartošovicích využívají děti a dospělí pracují v ubytovacích službách, v kuchyni, starají se o úklid, prádelnu nebo zahradnictví. Klíčový aspekt v začlenění postižených, je také řemeslná výroba, díky které si turisté mohou odvézt výrobek z tkalcovské, keramické či košíkářské dílny. 

„Jsem opravdu pyšný na to, že si sem návštěvníci chodí kupovat výrobky ne proto, že je vyrábí hendikepovaní, ale protože se jim líbí. To je to reálné uvedení lidí s postižením do společnosti, že to není 'chudáčku něco si od tebe koupím, protože chci pomoct'. Tohle je obchodní vztah, kde jsou si rovni,“ podotýká Suchár. Sdružení má aktuálně 270 zaměstnanců, z toho zhruba 250 se zdravotním postižením.

O „svaté“ pivo je zájem

Po období „neratovských zázraků“, jak farář události spojené s pozvednutím vesnice nazývá, přišla potřeba větší ekonomické stability. Tehdy shodou okolností přichází na scénu osoba stěžejní pro další rozkvět komunity, a tou je Suchárův bratranec Antonín Nekvinda. Po 20 letech práce v České pojišťovně, kde poslední roky působil jako generální ředitel, do Neratova přišel načerpat síly. Nakonec zůstal a své manažerské schopnosti uplatnil v dalším rozvoji sociálního podnikání Sdružení Neratov. 

Jedním z pilířů, který měl do budoucna finančně podržet neziskové aktivity kraje, a zároveň vstřícný krok pro turisty, se stalo zřízení lokálního pivovaru. Impulsem pro jeho stavbu bylo podle faráře také navázání na historickou tradici: „V kronikách jest psáno, že tady v 18. století byl malý dřevěný kostelík, a protože nestačil návalu poutníků, bylo rozhodnuto o stavbě kostela nového. Toho se měl ujmout řád servitů. Když byly učiněny základy nového kostela, představení řádu se nepohodli s místními radními, kterým nepovolili postavit pivovar. Tak se naštvali, odešli a kostel nechával postavit rokytnický pán Nostitz-Rhieneck. Hrabě v Rokytnici pivovar měl, takže si nechtěl pouštět škodnou do revíru a z pivovaru nic nebylo. Tak jsem si řekl, že bychom to měli dokončit,“ popisuje. 

Od prvotní idey po realizaci ale nakonec uplynulo několik let. Dlouho totiž chyběly potřebné finance. Ty nakonec poskytla mimo jiné Česká spořitelna, která Sdružení Neratov pomohla s refinancováním dřívějších půjček i stavbou pivovaru. Majoritním vlastníkem neměl být nikdo jiný než Josef Suchár. Zbývalo jediné - probrat podnikání v pivovarnictví s biskupem. „Zkusil jsem mu vysvětlit, že když to ti servité neudělali, tak musíme my. Zeptal se mě, co znamená zkratka ŠFN v názvu pivovaru, a já jsem mu odpověděl, že to je šílený farář neratovský. A on na to, že teda dobře,“ vypráví kněz.

Pivovar je spolu se zrekonstruovaným kostelem architektonickou dominantou Neratova.


A vyplatilo se. Pivovaru se daří každý rok růst o 30 procent, a to i v době pandemie, kdy větším pivovarům tržby naopak klesaly. Už teď si na sebe vydělá, a brzy tak bude schopen generovat peníze na pomoc sociálních služeb. „Původní vize byla, že naše pivo nabídneme do hospod v okolí. Jenže tady na horách je to zasekané tím, že velké pivovary jim dají pípu a další příslušenství. Na to lidi slyší, jenže pak musí brát jen to jejich pivo. Tak jsme začali flaškovat. Navázali jsme spolupráci s Konzumem a začali pivo dodávat do obchodů, což nám hodně pomohlo, protože jsme na to byli najetí i v covidové době,“ vysvětluje Suchár. 

Kromě toho, že je neratovské pivo Prorok opravdu dobré, láká také tím, že obsahuje zázračnou vodu. Většina mariánských poutních míst má pramen, je spojen s vyslyšením proseb a očištěním. „U nás pramen vyvěrá nahoře v lese a je stažený tady do studánky. Pan sládek pravidelně přichází s kanystrem a do každé várky, kterou vaří, dává litr zázračné vody. Je to prostě svaté pivo,“ prozrazuje Josef Suchár.  

Vždycky otevřené dveře

Důležitou součástí neratovského příběhu je nejen záchrana kostela, ale také jeho otevření lidem. Dokonce i těm nekostelovým. „Nechtěli jsme ho vracet zpátky do původního stavu. Domluvili jsme se s památkáři, že zachováme, co zůstalo, a na tom budeme stavět něco nového. Prosklená střecha, presbytář a veškerý interiér jsou moderní. Zdi jsou samozřejmě původní, nechané nahrubo, aby kostel dál nesl své poselství. Nejsou tam žádné nedocenitelné obrazy a díky tomu můžeme nechat kostel otevřený ve dne v noci. Tím se lidem snažíme říct, že tam můžou přijít, kdy oni potřebují, ne kdy pan farář otevře dveře,“ vysvětluje. Nově příchozí zaujme samoobslužný platební terminál umístěný u vchodu a nahrazuje klasickou kasičku. Podle České spořitelny, která tzv. donátorský totem poskytla, během prvního měsíce pomohl zvýšit příjem darů až sedmkrát. V kostele se pravidelně pořádají i akce, které podle slov faráře povznášejí ducha. Kromě mší třeba koncerty a divadla. 

Díky terminálu, jenž byl do kostela umístěn na začátku srpna, se podařilo za jeden měsíc vybrat přes 180 tisíc korun.


„Můj tatínek vždycky říkával, že člověk musí mít něco, čím si může hosta uctít. On pálil výbornou slivovici, ale nikomu neprodal ani hlt, nechával si ji, aby měl co darovat známým a čím pohostit návštěvy. To si myslím, že je důležité, abychom tady měli. Něco, čím můžeme pohostit návštěvníky. Chceme, aby cítili, že je sem někdo zve a nejsou přítěží.  Aby zapálili v kostele svíčku, koupili si něco hezkého, v hospodě se dobře najedli a odjížděli odtud spokojení. To je jedno z poselstvích tohoto poutního místa,“ uzavírá. 

 Foto: Sdružení Neratov, autorky vlastní

Anna Jurečková

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Kauzy
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články