Golemio - Chytří lidé z chytrého města. Benedikt Kotmel a jeho tým hledají, kde by se co dalo v metropoli vylepšit

Golemio - Chytří lidé z chytrého města. Benedikt Kotmel a jeho tým hledají, kde by se co dalo v metropoli vylepšit

Ivo Horváth 22. čvn 2022 4 min

Simulace zaplněnosti nemocnic a senzory v popelnicích, které si řeknou o odvoz. Datová platforma hlavního města Prahy – Golemio – zvítězila předloni v soutěži Zlatý erb, hledá inovace, kde to jen jde. Stojí za ní městská firma Operátor ICT a hlavně Benedikt Kotmel, který je šéfem projektu.

Praha se snaží dohánět města, která mají v oblasti Smart Cities náskok. K prevenci zločinu pomocí chytrých kamerových systémů máme zatím daleko, dílčí úspěchy už ale viditelné jsou. "Nyní provozujeme něco přes 100 dashboardů pro management města, městských společností a částí. Ti je využívají různě. Během covidu a očkování se o naše výstupy opíral krizový management města," říká pro StartupJobs Newsroom Benedikt Kotmel z Operátora ICT.

Co je podle vás Smart City a co s tím má společného projekt Golemio?

Definicí je hodně, každý na to má trochu jiný pohled. Často se říká, že chytré město je to, které je řízené na základě dat. Já si myslím, že to je město, kde pracují chytří a šikovní lidé, kteří ovládají nové technologie a vědí, kdy je použít. To je pak vidět na tom, že město je přívětivé pro lidi. Golemio je plné skvělých, pokrokových a šikovných lidí, které chytré technologie vyloženě baví. A data jsou naše vášeň a jsou základním stavebním kamenem strategie Smart Prague 2030.

Jak pomáháte Prahu přiblížit podobě chytrého města?

Je toho spousta. Pomáháme s využíváním a implementací nových a pokrokových technologií, ale také se snažíme stavět celý ekosystém kolem městských dat, který je i komunikační, je o přátelských vztazích a pozitivním přístupu ke změnám. Datová platforma Golemio a náš tým je toho příkladem.

Jste startup?

Celou firmu Operátor ICT už bych za startup nepovažoval, děláme tady i hodně provozní věci, jako třeba správu datových center, provoz PID lítačky a podobně. To jsou méně startupové věci. Ale projekt Golemio má rozhodně startupový vibe i startupové výzvy. To znamená, že například nemáme pojmenované všechny procesy, hodně věcí je pořád v rozvoji a spousta toho, co děláme, je pro nás nové. Ale o tom jsou inovace a nás to hodně baví. Nemáme ten problém, že bychom hledali naše zaměření, neměli jasné, na koho cílíme a dělali marketingové průzkumy. Víme, že nás město potřebuje, víme, co je potřebné a hledáme cesty jak to naplňovat.

Jaké využíváte technologie?

Celý technologický stack je vidět zde. Datová platforma Golemio je publikovaná jako open source a taky z velké části na open source postavená. Zjistili jsme, že takové řešení, které potřebujeme, nikde není dostupné, tak jsme si ho museli vytvořit sami. Základní technologie na zpracování dat jsou python, SQL a powerBI. Na integraci dat používám node.js, front-end vyvíjíme většinou v reactu.

Jakým způsobem s technologiemi pracujete? Máte jeden nebo více týmů?

V poslední době se víc a víc orientujeme na produktový a agilní způsob řízení. Vytváříme prototypy a testujeme s uživateli, abychom si potvrdili, že navržené řešení naplňuje jejich potřeby. Reálně tím šetříme hodně času. Máme tým datových analytiků, tým vývojářů a třetí tým s konzultanty a product ownery. Nevystačili jsme si už s klasickým projektovým řízením, na které je město zvyklé, proto jsme přešli na agile. Baví nás to a vyplácí se to nám i klientům.

Komu a v jaké formě nabízíte zpracování dat?

Celému městu, všem městským částem nebo společnostem a jiným organizacím (Organizátor dopravy, Technická správa komunikací, Institut plánování a rozvoje, Pražské služby a další), ale také veřejnosti. Občas poskytujeme i služby soukromému sektoru nebo jiným městům, ale nikdy to nebude naše hlavní priorita. Tou je Praha.

Co je Golemio Open API?

To je rozhraní, kde jsou dostupná data z naší datové platformy Golemio. Jako jedno z mála měst publikujeme totiž i real-time data volně k využití komukoliv, například i vývojářům aplikací.

Pomáháte s řízením města? Jak přesně?

Nyní provozujeme něco přes 100 dashboardů pro management města, městských společností a částí. Ti je využívají různě. Během covidu a očkování se o naše výstupy opíral krizový management města. Sám primátor a rada Prahy chtějí používat data pro strategické i operativní řízení a my jim to umožňujeme. Máme různé produkty ať už weby jako Pragozor, https://www.covid.praha.eu/ nebo třeba https://ockovani.praha.eu/, ale taky interní zpracování dat. Obecně řešíme energetiku, odpadové hospodářství, MHD, automobilovou dopravu, pěší a cyklodopravu, parkování, sociální služby, projektové řízení, veřejné zakázky, kulturu a postupně přidáváme další oblasti. Jedna z velkých výhod je, že dokážeme rychle reagovat i na vznikající krize, takže teď třeba intenzivně řešíme věci kolem válečného konfliktu na Ukrajině. Velký projekt je také integrace dat o polohách MHD a výpočet zpoždění.

K čemu je užitečné sledování polohy vozidel Pražské integrované dopravy?

K tomu, aby lidé měli co nejpřesnější informace o tom, kdy jim přijede autobus nebo tramvaj. To pak vidí skoro každý cestující. Ale je důležité, jak kvalitní takový výpočet je a my budujeme systém, aby ta data byla co nejpřesnější.

Jaká řešení máte pro oblast energetiky a odpadů?

Máme senzorickou síť v části velkoobjemových kontejnerů v Praze, kde měříme zaplněnost v reálném čase. Lidé tak skrze mobilní aplikaci Moje Praha mohou vidět, jak je teď zrovna kontejner plný, ale také děláme analytiku, která umožňuje optimalizovat frekvenci svozu odpadu. Cílem je, aby koše nebyly plné a zároveň aby se nesvážely zbytečně. V energetice zpracováváme data o spotřebě, díky kterým se šetří na výdajích anebo nám data například umožňují identifikovat úniky vody v městských budovách.

Co umí zmíněný covidový web?

Umožňuje vyhledávat odběrová místa. To je velmi užitečná služba, navštívilo ji už skoro 1,5 milionu unikátních uživatelů a ušetřili jsme opravdu hodně času každému z nás. Zpracovali jsme mnoho reportingu, který umožňoval sledovat celkový pohled i detail městských částí nebo například nemocnic. Vytvářeli jsme také simulační modely na vývoj zaplněnosti zdravotních zařízení.

Foto: Archiv Benedikta Kotmela

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Osobnosti, Technologie
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články