Výuková aplikace Včelka přizpůsobí úlohy školákům na míru. Pomůže dětem, aby mohly pracovat svým tempem

Výuková aplikace Včelka přizpůsobí úlohy školákům na míru. Pomůže dětem, aby mohly pracovat svým tempem

10. kvě 2021 Anna Jurečková 6 min

Čtení a psaní jsou základem pro úspěch v ostatních předmětech. První kroky v rámci vzdělávacího systému však bývají obtížné nejen pro žáky s poruchami učení. Včelka chce případné mezery podchytit včas a pomoci školákům neztratit se na začátku. Česká aplikace, která už funguje také v Polsku a na Slovensku, se nyní pouští do matematiky.

„Když dítěti ujede vlak na začátku, dohání se to pak těžko,“ říká jednatel projektu Včelka Michal Hudeček. Výuková aplikace pomáhá hlavně žákům prvního stupně základní školy se zvládnutím stěžejních dovedností — čtení, psaní, jazyků a již brzy zahrne také počítání. „To jsou vědomosti, od kterých se odvíjí veškeré další vzdělávání. Proto je chceme podchytit co nejdřív,“ dodává Hudeček, který Včelku založil v roce 2014 s Michalem Zwingerem.

Původně se jednalo o nástroj pro speciální pedagogy a rodiče a měl pomoci dětem, které mají potíže se čtením, např. dyslektikům. Tento směr se sice setkal s pozitivní odezvou, nebyl ale tolik finančně udržitelný. Hudeček zdůrazňuje, že ačkoliv je Včelka koncipovaná jako sociální byznys, nechtějí být závislí na dotacích a provoz raději financují sami. „Zjistili jsme, že rodiče podobné aplikace sami od sebe příliš nevyhledávají. Takže jsme přestali investovat do marketingu směrem na rodiče, přidali jsme další předměty a zaměřili jsme se přímo na školy,“ vysvětluje. „Nakonec jsme se oklikou dostali i k rodičům, dnes jich máme zaregistrovaných přes sto tisíc a je to hlavně díky učitelům, kteří nás začali doporučovat.“

Ze začátku Včelka pomáhala učitelům spíše s dětmi, které měly v hodinách potíže, nebo s cizojazyčnými školáky, postupně ale pronikla i do frontální výuky. „Dveře do škol nám otevřeli školní speciální pedagogové, kteří aplikaci využili na individuální procvičování pro dítě, na které v běžné výuce není čas,“ popisuje Hudeček, jak se jim podařilo prodat první školní licence. „V jednu chvíli proběhla na školách inkluze, takže nároky na učitele ještě vzrostly. Najednou měli třídu dvaceti dětí, ale rozdíly mezi nimi byly velké. Včelka umožnila, aby děti, které byly hodně napřed, nebo naopak pozadu, mohly jet svým tempem,“ dodává. Vzdělávací platforma pomáhá také propojit mezi sebou vyučující a rodiče, díky čemuž může žák procvičovat kontinuálně.

Nastavitelné prostředí pomůže školákům se speciálními potřebami

Aplikace, která funguje na webu i v mobilu, do jisté míry navazuje na limity běžných učebnic. Zaměřuje se totiž na věci, které na papíře nejdou. Automaticky generuje cvičení, přizpůsobuje se individuálním potřebám studentů a pracuje se zvukem. V praxi to znamená, že si uživatel může nastavit typ písma, velikost nebo barvy. Důležitá je kombinace různých vjemů, Včelka totiž spojuje psaný text s obrázky a zvukovou nahrávkou. Například u čtení dítě nejprve přečte odstavec textu, u toho se nahraje a učitel či rodič zodpoví několik otázek. Na základě toho se určí orientační diagnostika a aplikace navrhne cvičení vhodné pro konkrétní problém. Samotná cvičení metodicky vychází z toho, jak s žákem postupuje speciální pedagog v poradně.

„Když se netrefíme přesně, tak to nevadí, protože aplikace se průběžně učí na základě objektivního i subjektivního hodnocení. Dítě třeba samo kliká na různé smajlíky a vybírá, jestli byla úloha lehká, nebo obtížná. Podle toho aplikace upravuje automaticky cvičení dál. Může žáka i vrátit zpět, to se děje typicky po prázdninách. Není to jako hrát Angry Birds, kde člověk jede jeden level za druhým,“ popisuje Michal Hudeček, jak přesně výuka funguje. Jako další z výhod doplňuje, že díky nahrávání na mikrofon a následném poslechu vlastního hlasu si řada dětí připustí chybu lépe, než když je někdo hodnotí. Většina z nich navíc bere procvičování jako hru. Napomáhá tomu možnost sbírání bodů, ale i samotná včelka, která děti průběžně chválí.


Pandemie dostala aplikaci k více lidem

Podnět na pomoc i v oblasti matematiky přišla ze strany rodičů a pedagogů. Dětí, které mají potíže s počty, přibývá a svůj podíl na tom má zřejmě i distanční výuka. „Zvlášť v matematice je problém, že je člověk schopný poměrně dlouho fingovat, že mu to jde. Usilujeme o to, aby si děti dobře zafixovaly rané představy o tom, jak čísla fungují. Že dvanáct není jedna a dva, ale deset a dva,“ vysvětluje Hudeček. Nechceme být další z mnoha aplikací na procvičování. Nechat náhodně generovat příklady je jednoduché. My chceme řešit vysvětlení a objasnění základních matematických představ,“ dodává. Důraz bude kladen na vizuální znázornění, logickou návaznost učiva, vyhodnocování častých chyb a částečně také na hlasové instrukce, protože děti v první třídě nemusí nutně umět číst.

Metodiku vyvinul tým Včelky s pomocí odborníků v čele se speciální pedagožkou Renatou Wolfovou. Nyní je na řadě samotné naprogramování aplikace, na které organizace momentálně vybírá peníze na Hithitu. Přestože projekt zvládá dlouhodobě pokrývat náklady z vlastní kapsy, finanční prostředky na větší investice chybí. Jedním z důvodů je podle Hudečka sezónnost školního roku. Většina prodejů se uskuteční na podzim, přes léto máme díru, takže musíme mít poměrně velkou rezervu na provoz,“ podotýká.

Ačkoliv během pandemie zájem o Včelku výrazně vzrostl a dle průzkumů České školní inspekce byla jednou z nejpoužívanějších aplikací ve školách, nárůst tržeb se neprojevil okamžitě. Tvůrci totiž poskytli platformu první půl rok všem zadarmo. „Řekl bych, že z dlouhodobého hlediska nám to pomohlo. Naše aplikace se dostala k většímu množství pedagogů a rodičů, kteří měli možnost si ji zdarma vyzkoušet. Mají teď taky více zkušeností s technikou obecně,“ uvádí zakladatel.

České školství na tom není tak špatně

Práce na matematickém segmentu je pro Včelku aktuálně prioritou. Zařazení dalších předmětů se sice neplánuje, vývoj aplikace však bude pokračovat. Do budoucna se tým chce soustředit na kvalitnější zpracování výsledků, aby mohl poskytnout učitelům lepší podklady k tomu, jak dětem pomoci. Zaměří se také na zpracování hlasu, aby mohl přímo počítač časem vyhodnotit, jestli dítě přečetlo text správně, nebo ne. „Jsme v dobré pozici, abychom se vydali tímto směrem. Máme obrovské množství zvukových nahrávek včetně souhlasu k jejich použití k výzkumným účelům. To bývá při vývoji umělé inteligence častý kámen úrazu. Chybí nám zatím ale finance na druhý krok, což je manuální označení chybně přečtených slov, aby se měl algoritmus na čem učit,“ uvádí Michal Hudeček.

Další vizí je také expanze do dalších zemí. Už nyní Včelka působí na Slovensku a v Polsku a její zahraniční verze jsou ve fázi, kdy rostou a vydělávají. Z 80 % se jedná o přejatý český model, takže podle Hudečka není tak obtížné na zahraniční trhy vstoupit, i když jsou hodně jiné. „Na školství v Česku se hodně nadává, ale ve skutečnosti na tom není tak špatně. Školy mají velkou volnost, můžou si dovolit experimentovat a vymýšlet něco nového. V Polsku je to například extrémně striktní. Jsou jasně dané osnovy od státu a vzdělávací instituce je musí dodržovat. Často si nemohou ani samy nic koupit,“ popisuje.

V Polsku kvůli těmto překážkám cílí platforma spíše na rodiče, kteří prý naopak díky státním podporám na děti na podobné věci peníze mají. „V Německu jsme zase řešili chybějící technické zázemí. Před pár lety jsme dělali průzkum a vyšlo najevo, že jen 40 % učitelů na základních školách mělo možnost si půjčit notebook do hodiny,“ doplňuje.

Na případnou změnu způsobu výuky pohlíží spoluzakladatel Včelky Michal Hudeček střízlivě. Cestu vidí spíše ve větší individualizaci. „Učitelů je málo a je na ně vyvíjen čím dál větší tlak. Neučit všechny děti ve třídě stejně je správné, ale bez techniky to nejde. Myslím, že velký zlom by byl, kdyby se výrazně zlevnila technika,“ uzavírá.

Foto: Archiv Včelky

Anna Jurečková

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Aplikace, Technologie
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články