Umělá inteligence bude mít společenské důsledky. Mladí lidé ve formativním věku zpohodlní, varuje vizionář Neff
Umělá inteligence zaznamenala další velký pokrok. Ilustradční foto: Pixabay.com

Umělá inteligence bude mít společenské důsledky. Mladí lidé ve formativním věku zpohodlní, varuje vizionář Neff

9. pro 2022 Ivan Horák 5 min

Organizace OpenAI zaměřená na vývoj umělé inteligence, představila chatbota ChatGPT. Uživatelská přívětivost, schopnost psát i zvládat obtížná zadání, je překvapující. Program dovede rozpoznat nesprávné podklady a odmítá nevhodné požadavky. Mladí lidé kvůli tomu podle spisovatele Ondřeje Neffa zleniví. „Zejména mladí lidé zpohodlní hlavně v tom formativním věku, kdy by se měli cvičit ve skutečné kreativitě, hledání různých rešerší. A umět si získat zdroje informací,“ říká pro SJ News spisovatel a vizionář Ondřej Neff.

Chatbot ChatGPT v Arizoně splnil úspěšně úkol pro vysokoškolské studenty a ve srovnání se staršími verzemi také dovede vyhodnotit nesprávná zadání – například otázka, co se stalo, když Kryštof Kolumbus v roce 2015 dorazil do Ameriky, jej nevyvede z míry a chybu v zadání vysvětlí. To znamená velký pokrok ve srovnání se staršími verzemi umělé inteligence, které smyšlené předpoklady od těch správných nerozeznaly. O kladech a záporech promluvil v rozhovoru pro SJ News spisovatel a vizionář Ondřej Neff.


Co říkáte na nejnovější pokrok s vývojem umělé inteligence?

Úžasné, ještě úžasnější je, že výstup máme i česky. Dovedu si představit, že to budou využívat například studenti – středoškoláci a obávám se, že i vysokoškoláci. A nejspíš to bude mít i velmi neblahé důsledky. Ale domnívám se, že se učitelé časem naučí poznat, že seminární práce byla vytvořena s pomocí umělé inteligence. Ale rozhodně to nebude jednoduché. Já jsem na gymnázium chodil v šedesátých letech a psal jsem jednu práci o Norimberském procesu a další o dějinách fotografie. U OpenAI se těším, co vytvoří, až jí dám stejné zadání.

Jaké jsou vaše zkušenosti s umělou inteligencí?

Zkoušel jsem generování textů. Byla to jen taková kombinatorika útržků různých vět naskládaných dohromady. Někdy to vypadalo i celkem zajímavě. Hlavu a patu to sice nemělo, nicméně v jistém smyslu to inspirativní bylo. A teď mluvím z pozice spisovatele: ohromující jsou například nárazy motivů, které by vás nikdy nenapadly, protože každý jedeme v nějakých svých stereotypech. Další věc je ale prakticky mnohem využitelnější, to jsou strojové překlady, které dnes mají naprosto neuvěřitelnou úroveň. Mám tím na mysli hlavně DeepL. Úroveň překladu je ohromující – zkusil jsem tam například zadat sedmnáctistránkovou rezoluci Evropské unie. Během deseti vteřin jsem získal český text na velice slušné úrovni. Hodně s umělou inteligencí pracuje také OCR, tedy digitalizace tištěného textu.

Umělá inteligence ale také vytváří grafické výstupy.

Ty jsou dokonce úžasné. Jako spisovatel se nebojím, že mě umělá inteligence hned vyžene od klávesnice, ale výtvarníci by podle mě měli být více ostražití. Ale možná práce umělé inteligence obdivuji jen kvůli tomu, že nejsem výtvarník a nechám se obrazně řečeno opít rohlíkem.

Uvádí se ale, že jednou z profesí, které mohou být umělou inteligencí ohroženy, jsou i novináři. Je to podle vás možné?

Tomu já moc nevěřím a je také otázka, co se myslí pod pojmem novinář. Novinář je dnes každý, kdo si někde založí blog a píše o tom, že mu prodali shnilou mrkev a svět je zkažený. Já si představuji jako novináře člověka, který někam jde, shromažďuje informace a dokáže si je srovnat v hlavě. Dát je dohromady s nějakými souvislostmi a napsat o tom materiál, který se dá číst. Za tím je velký kumšt a myslím, že to ani nějakým strojem nahradit nejde. Také musíte být v terénu, znát různé lidi. Něco jiného jsou žvásty, kterých máme tuny hlavně na internetu. V jejich případě si dovedu představit, že je nějaké automatické kontextové kompiláty dokáží nahradit. To ale opravdová žurnalistika není.

S psaním máte bohaté zkušenosti, takže se opravdu nebojíte?

Zabývám se tím celý život včetně psaní odborných textů. U nich je důležitá například volba zdrojů, z jakých budeme čerpat. Co není důležité. Nejde jen o nějaká klíčová slova. Když píšete například o čarodejnických procesech, tak vám umělá inteligence najde třeba padesát textů o nich a vytvoří z toho nějaké dílo. Už teď takové souhrny mají hlavu a patu. Ale aby dávaly nějaký smysl, nějakou myšlenku a byl v tom nápad - něco takového si pořád nedovedu představit.

Různé prognózy, jak se bude vyvíjet umělá inteligence, ale jdou celkem daleko. Jedna z nich dokonce tvrdí, že AI může časem, byť s nějakou menší pravděpodobností, vyhubit lidstvo. Není to už přehnané?

Dnes, když nepřijdete s nějakou černou předpovědí, že se třeba lidstvo upeče, zmrzne, nebo utopí, tak jste společensky bezvýznamný člověk. Tyto věci neberu vážně. Hodně je citovaná například kniha od Nicka Bostroma (rodné jméno švédského filozofa je Niklas Boström, pozn. red.). Má 500 stran, které jsou plné neustálého strašení, jak nás umělá inteligence jednou pohltí. Jak by ale umělá inteligence měla vypadat a na jakém principu by měla fungovat, je tam popsáno jen v patnácté kapitole na třech stránkách. A jsou to pouze velmi fádní úvahy.

To je, jako kdybych napsal pětisetstránkovou knihu o tom, že se z moře vynoří potvora, která nás všechny sežere a bude imunní i proti přímému zásahu atomovou bombou. Budu blábolit, jak bude chodit a všechny nás zlikviduje. Ale ukažte mi ji. Kde je? Kde žije? Že umělá inteligence je fenomén, změní pracovní návyky a bude to mít i společenské důsledky – to vůbec nezpochybňuji.

Pokaždé, když přišla nějaká technická novinka, tak to přineslo pozitivní věci, ale i ty negativní. Vezměme si například vynález drátového telefonu - když ho zavedli do Itálie, hned tam byla na vzestupu manželská nevěra...

Lidé se pak mohli domlouvat a vznikají z toho neplechy...

A jakou neplechu může napáchat umělá inteligence?

To je hlavně velice široký pojem. Třeba v té oblasti psaní vznikne obrovská záplava plytkých textů. Budou se tvářit fundovaně, ale ve skutečnosti nebudou k ničemu. Poslouží jen k zaplňování nějakého mediálního prostoru. Zejména mladí lidé zpohodlní hlavně v tom formativním věku, kdy by se měli cvičit ve skutečné kreativitě, hledání různých rešerší. A umět si získat zdroje informací. Nemluvím o budoucnosti – to je už současnost.

PŘEČTĚTE SI: V Dánsku kandiduje ve volbách umělá inteligence. Vede ji chatbot jménem Lars a poskytl nám rozhovor

PŘEČTĚTE SI: Umělá inteligence terapeuty nenahradí, říkají autoři aplikace pro osamělé duše

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Osobnosti, Technologie
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články