Vyrábí reflexní, vysokohorské, biologicky odbouratelné mraky, které ochlazují planetu. Napodobují tím přírodní procesy a zabraňují globálnímu oteplování. Nevýhodou řešení Make Sunsets - amerického startupu působícího v Mexiku, je podle Františka Lízala z brněnského VUT využívání síry, které mimo jiné může doprovázet riziko kyselých dešťů.
Globální klimatické změny způsobili z velké části lidé, je proto logické, že se někteří z nich snaží věci napravit. „Uvolňujeme přírodní sloučeninu prostřednictvím opakovaně použitelných meteorologických balónů, abychom vytvořili mraky ve stratosféře. Jsou opravdu účinné. Gram našich mraků kompenzuje oteplování, které vytvoří tunu emisí CO₂ za rok. Po třech letech se mraky zkompostují a usadí se zpět na Zemi,“ zní základ hypotézy, se kterou pracuje startup Make Sunsets.
Projekt má mnoho odpůrců. Aktuální stav věcí pro SJ News popsal Jan Hollan z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. „Stovky vědců volají po tom, aby další výzkumy v tomto směru, natož experimenty a vývoj metod, byly vyloučeny z veřejné podpory a i zakázány na území států, kde působí. American Geophysical Union, obrovská vědecká organizace, navrhuje etický rámec i pro další výzkumy ohledně možných zásahů do klimatického systému,“ uvádí Hollan.
S nepříliš lichotivým článkem pro startup přišlo též MIT Technology Review, které upozorňuje, že Make Sunsets rozjel svůj projekt, aniž by zvolený postup konzultoval s vědeckou komunitou. „Někteří vědci, kteří tuto technologii dlouho studovali, jsou hluboce znepokojeni tím, že společnost Make Sunsets pokročila se spouštěním svého projektu v Mexiku bez jakéhokoli veřejného zapojení nebo vědecké kontroly. Již nyní se pokouší prodat kredity na chlazení pro budoucí lety balónů,“ uvádí MIT Technology Review.
„Někteří potenciální investoři a zákazníci, kteří prozkoumali návrhy společnosti, tvrdí, že nejde o seriózní vědecké úsilí nebo důvěryhodný obchod, ale spíše o upoutání pozornosti, jehož cílem je vyvolat kontroverze,“ upozorňuje dále technologický magazín.
Diskreditace oboru
Že jde o kontroverzní projekt, přiznává dokonce i spoluzakladatel a generální ředitel Make Sunsets Luke Iseman. Doufá, že tím startup rozproudí veřejnou debatu o geoinženýrství. Podle něj jsou klimatické změny závažným problémem, který potřebuje radikální zásahy. Někteří vědci však podotýkají, že přístup Make Sunsets povede k tomu, že zdiskredituje obor své činnosti a další, třeba i nadějnější projekty, budou mít problémy s hledáním investorů.
Zrovna Make Sunsets ale sází i na drobné dary. Cooling Credit je možné koupit online už nyní za cenu od deseti amerických dolarů, tedy v přepočtu od 223 Kč. Firmám se tímto způsobem nabízí možnost kompenzovat jejich emise skleníkových plynů.
Řešení Make Sunsets je ale jen jedním z mnoha navrhovaných způsobů, jak zpomalit klimatické změny. Mezi nimi je například také hnojení oceánů, které – mezi mnoha dalšími – zmiňuje ve své bakalářské práci Veronika Lněničková z VUT Brno.
Vedoucí její práce František Lízal z Odboru termomechaniky a techniky prostředí na této škole pro SJ News okomentoval způsoby řešení klimatického problému. Samotné rozptylování částic síry podle něj není nijak novou myšlenkou. „Nedávno vydaná kniha Elizabeth Kolbert s názvem Under A White Sky se věnuje právě otázce, jak často naše snahy technologiemi napravit nějaké nedostatky přírody, vytvářejí nečekané a závažné vedlejší účinky. A věnuje se také tématu rozptylu částic do atmosféry za účelem odrazu slunečních paprsků, což by – jak název knihy napovídá – změnilo barvu oblohy,“ vysvětluje Lízal.
„Rozptylovanou částicí nemusí být nutně pouze síra, ale mohlo by jít i o něco jiného. Když už bychom tedy přistoupili na tuto myšlenku, budeme si klást otázku, jakého chemického složení by částice měly být. Síra má určitou výhodu, protože je lepší známý nepřítel než neznámý,“ uvádí vědec. „Se sírou v atmosféře máme bohaté zkušenosti. Už po miliony let ji do atmosféry rozptylují výbuchy sopek a v historii lidstva to už několikrát způsobilo výrazné ochlazení, jehož důsledkem byla neúroda a hladomory,“ upozorňuje.
A rovněž připomíná, jaké u nás za minulého režimu způsobovaly škody uhelné elektrárny, které tehdy postrádaly účinné odsíření. „Z nedávné minulosti je dobré připomenout kyselé deště a to, jak pustošily například Krušnohoří. Pokud bychom tedy rozptýlili sirné částice, skutečně nám odrazí část slunečních paprsků, což způsobí ochlazení, ale současně budeme mít zpět kyselé deště,“ varuje Lízal.
„Další otázkou je, jak lidé přijmou jakoukoli snahu rozptylovat cokoli záměrně do atmosféry, a samozřejmě platí i varování před geopolitickými důsledky. Jakákoli manipulace s klimatem totiž nepadne na všechny země stejně. Kdo bude rozhodovat, jak konkrétně se provede a kdo ponese nejhorší následky?“ připomíná odborník.
Navzdory kontroverzím projektu František Lízal z VUT Brno přiznává, že udržet globální oteplování na rozumné úrovni bude složité i kvůli pomalému nástupu bezemisní a udržitelné ekonomiky. „Může se stát, že nám nezbude nic jiného, než skutečně použít geoinženýrství. Bude to ovšem s obrovským rizikem, protože zatím toho mnohem více o jejich účincích nevíme, než víme.“
PŘEČTĚTE SI: Startup pokryje část britské elektrické spotřeby ze Sahary. Podmořský plán je dražší než atomová elektrárna
