České Nerez.to vyrábí kelímky z chirurgické oceli. Designové „nerezáčky“ skupují hlavně firmy jedoucí na eko vlně

České Nerez.to vyrábí kelímky z chirurgické oceli. Designové „nerezáčky“ skupují hlavně firmy jedoucí na eko vlně

15. úno 2022 Zuzana Keményová 12 min

Sešli se psychoterapeut, student a gastro-startupistka a společně vymysleli, jak pít pivo udržitelně. Bez jednorázových kelímků, bez odpadu. A nejen pivo, ale i další nápoje. Uprostřed koronavirové pandemie založili startup Nerez.to, který vyrábí designové, znovupoužitelné kelímky z chirurgické oceli. Hlavními zákazníky jsou zatím firmy, které si nechávají na kelímky laserem vygravírovat vlastní logo a používají je ve svých kancelářích jako náhradu jednorázových kelímků, nebo je dávají svým klientům. Nerez.to se daří a letos by se mělo dostat z červených čísel do černých.  

Byl krásný slunečný den léta 2020. Psychoterapeut a kouč Jan Prach si sedl v pražské Stromovce na čepované pivo. I když byl teprve začátek sezóny, plastový kelímek byl již poškrábaný a okousaný,  navíc pivo na sluníčku rychle zteplalo. A tak Pracha napadlo, proč kelímek nevyrábět z něčeho jiného, pro zlatavý mok vhodnějšího, když už jsou Češi národem pivařů. Tak se zrodila myšlenka založit startup Nerez.to, který – stejně jako několik dalších projektů – řeší problém nápojových kelímků a odpadu z nich.

Následoval půlrok intenzivního studování materiálů, kdy Prach společně s Michaelou Dvořákovou, která měla zkušenosti z gastronomie a udržitelných startupových projektů, zvažovali snad všechny myslitelné alternativy plastů, od cukrové třtiny přes korek až po papír. „Nakonec jsme vyhodnotili kvalitní nerezovou ocel jako nejlepší řešení. Neokouše se, nezteplá a navíc se 80 procent celosvětové produkce oceli vyrábí již z recyklátu. Celé to zapadlo do trendu, který jsme v roce 2020 viděli na západ od nás - velké kavárenské společnosti začínaly zvýhodňovat zákazníky s vlastním hrnkem a legislativa EU se velmi výrazně posunula směrem k masivní podpoře recyklovaných materiálů,“ popisuje další z trojice kolegů Petr Budiš, student Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity a současný CEO Nerez.to.


Jan Prach je zakladatel startupu Nerez.to. Je mu 42 let, má vystudovanou ekonomii a psychologii. Působil například v bankách Citibank, ČSOB, ING nebo PPF Bank. Nyní se věnuje startupovým projektům. (Foto: Archiv Nerez.to)

Pro dvacetiletého Budiše je Nerez.to první startup, na němž má možnost se podílet. Oproti tomu Jan Prach je již zkušený podnikatel, má vystudovanou ekonomii a psychologii, působil přes 15 let v korporátním bankovnictví a nyní se jako psychoterapeut a kouč věnuje rozvíjení lidského potenciálu pro Univerzitu Karlovu a pro firmy. Jako podnikatel řídí několik menších projektů, jedním z nich je právě Nerez.to. Právě Prach se ujal také role investora projektu. Původní investice se pohybovala ve stovkách tisíc korun a šla z jeho vlastních zdrojů.

„Součástí hledání optimálního výrobku bylo bohužel i několik slepých uliček, dodnes máme na skladě krabice jedlých kelímků nebo držáků na kelímky z recyklovaného plastu, avšak v zatím nepoužitelných velikostech,“ přiznává Budiš.

Nakonec se dostali k výrobě z nerezavějící oceli. Krabička, potisk, design a lidský kapitál, to vše pochází z České republiky. Partnerská fabrika na výrobu samotných kelímků je však prozatím v Asii. „Do budoucna máme v plánu vyrábět kelímky s dalším partnerem v EU. Je to vše otázka obratu a velikosti objednávek. V Česku jsou vstupní náklady na pořízení kvalitní oceli extrémně vysoké, především kvůli tomu, že stát nepodporuje těžbu a zpracování místní železné rudy. Ale tento problém konkurenceschopnosti oceli je i v řadě dalších zemí,“ připomíná Prach. V Asii má Nerez.to zajištěnou kontrolu kvality materiálu i práce a pracovního prostředí skrze ISO certifikáty a pravidelný dozor od holandského supervizora. K výrobě kelímků používá materiál známý jako chirurgická nerezavějící ocel.

Kelímek Nerez.to stojí kolem 190 korun. Vydrží téměř věčně, a pokud jej člověk vyhodí do starého železa, opět se beze zbytku zrecykluje. (Foto: Archiv Nerez.to)

Vyrábět začali brzy po založení a během léta 2021 prodali všechny skladové zásoby určené ten rok pro korporátní klientelu. Šlo o čisté kelímky, na které se posléze laserem tvoří loga klienta. Bylo to několik tisíc duhových i stříbrných kelímků z nerezu. Původní záměr počítal s tím, že zájem o kelímky přijde hlavně od pivovarů. Ty se ale po covidové krizi dodnes ekonomicky vzpamatovávají. „Celkově z gastro segmentu máme zatím jen pár pionýrů, například Pivovar Bubeneč nebo moštárnu Magnetic,“ říká Budiš.

Nerezáček jako opak konzumu

Nejtypičtějším zákazníkem Nerez.to jsou nyní rychle se rozvíjející firmy s mezinárodním kapitálem, pro které je téma ekologie důležitou součástí jejich filozofie. Objednávají kelímky do kanceláří, pro své zaměstnance, do coworkingových prostor nebo jako merchandise pro své klienty. „Dalšími odběrateli našich kelímků jsou české firmy, kterým se líbí naše vize - šířit minimalismus jako opak konzumerismu, jinými slovy myšlenky: Proč kupovat ročně 50 jednorázových věcí, když stačí jedna nebo dvě věci kvalitní,“ přibližuje Prach. Loni začali také spolupracovat s festivalovou scénou a pro letošní rok spolupracují s jedním z největších hudebních festivalů v Česku United Islands.

Nerezto.to si dává záležet i na balení. Kelímky pro retailového zákazníka prodává v recyklované papírové krabičce na e-shopech Econea.cz, Foodigo.cz nebo Mall.cz. Retail se ale rozjíždí zatím pomaleji. „Typickým retailovým zákazníkem je žena z města, věkově mezi 25 - 45 lety. Muži kupují kelímky v krabičce nejčastěji jako dárek, což se projevilo nejvíce na Vánoce,“ podotýká Budiš.

Tvůrci projektu si uvědomují, že myšlenka znovupoužitelných kelímků není nijak ojedinělá a že v posledních letech takových startupů i v Česku vyklíčilo hned několik. „Zatím úplně neaspirujeme na to, abychom konkurovali všemu. Myslím, že je úplně v pořádku, když je na trhu několik značek a zákazník může vybírat. Jde nám primárně o postupné šíření myšlenky recyklace, minimalismu a hezkého designu. Nemusíte mít náš kelímek stále při sobě, budeme úplně spokojení, když si ho na zálohu půjčíte na svém oblíbeném místě a necháte si do něj načepovat pivo, víno nebo kolu,“ doufá Prach.

Dvacetiletý student Mendelovy univerzity Petr Budiš je současný CEO Nerez.to. (Foto: Archiv Nerez.to)

Tvrůrci projektu dodávají, že trend ve společnosti ohledně znovupoužitelných produktů je zřejmý. „Stále více firem začíná spojovat svoji značku s ekologií. Mrkněte se do kteréhokoliv velkého řetězce kávy nebo prodejen outdoorového vybavení a uvidíte tam výrobky podobné těm našim, jen třikrát dražší,“ všímá si Prach. Zmiňuje také trend na Západě - když například v Berlíně člověk přijde na benzínku nebo do kavárny s vlastním kelímkem, dostane slevu na kávu. „Je to logické, firmě ubydou náklady nejen na kelímky, ale i na nezanedbatelný odpad. Je to jen otázka času, než podobné výhody pro zákazníky doputují i k nám do České republiky,“ očekává Prach.

Chtěli by začít kelímky zálohovat

Jeden kelímek od Nerez.to stojí zhruba 190 korun. Kelímky jsou přirozeně antibakteriální, stoprocentně recyklovatelné a běžným používáním prakticky nezničitelné. „Velmi dlouho drží teplotu nápoje, a co je důležité - nemění chuť nápoje. Navíc mají krásný duhový povrch, což je dáno specifickým procesem galvanizace. Mění barvu, což milují hlavně malé děti,“ usmívá se Budiš. Mají také vnitřní rysku a český design.

Firma nyní uvažuje, že se zaměří i na zálohový systém. Tedy, že by lidé mohli dostat v kavárně kávu do kelímků Nerez.to, a až dopijí, zase  kelímek za zálohu vrátí. „Na čísla to zatím nedává smysl, ale jakmile se dostaneme přes určitou úroveň skladových zásob, jdeme do toho,“ plánuje Budiš.

Nerez.to jako firma prozatím není zisková. Letos by se ale měli dostat z červených do černých čísel. Zájem o kelímky podle Budiše je, dokonce si dovolili zvednout ceny. Někteří firemní zákazníci také uvedli, že i tak jim kelímky připadají levné.

V čele týmu Nerez.to stojí Jan Prach jako zakladatel celého projektu, má na starosti finance a výrobu. Dále je v projektu partnerem Michaela Dvořáková, která s Prachem firmu startovala. Součástí jsou také IT specialista Jakub Zajíc, grafik Matyáš Bartoň a Pavel Železný z pražského co-workingu Pracovna. Petr Budiš působí jako CEO, má na starosti rozvoj projektu v Česku a Německu, odběratelský řetězec, marketing, zákazníky a komunikaci s partnery v Evropě.

Autoři projektu Nerez.to očekávali, že zájem o nerezové kelímky budou mít hlavně pivovary. Ty se ale teprve vzpamatovávají z covidové pandemie, a tak Nerez.to zatím spolupracuje jen se dvěma menšími. (Foto: Archiv Nerez.to)

Jak sami tvůrci říkají, nebrání se externímu financování, tedy vstupu investora. „Hodně věcí by to urychlilo a mohli bychom pohodlně zabrat celý trh,“ uvažuje s nadsázkou Budiš.

Nyní má tým Nerez.to v plánu dostat se na trh ve více zemích, což se již děje expanzí do Německa. Také by chtěli rozšířit produktovou nabídku o více druhů kelímků. Aktuálně už připravují také držák na kelímky, aby se dal připnout k opasku. Ve spolupráci s designéry z pražské UMPRUM pracují na designu české kojenecké láhve z nerezu. Vyšla už řada studií prokazujících, že i z kojeneckých láhví z nejkvalitnějšího druhu plastu se při pití uvolňují drobné toxické mikročástice. Tím bychom chtěli oslovit hlavně zahraniční trhy,“ prozrazuje plány Prach.

Nerez.to zdaleka není první firmou, která chce ukázat, že koše plné vyhozených kelímků nejsou nutné. Už v roce 2011 vznikla například brněnská firma Nicknack, která dodává zálohované plastové kelímky, jež se po použití vymyjí a dá se do nich čepovat znova. Její zakladatel Martin Hanák společně s bratrem a kamarádem původně chtěli vyčistit hudební festivaly od tun plastového odpadu, dnes ale kelímky NickNack najdou lidé na mnoha dalších druzích akcí, včetně trhů, nejrůznějších bister, městských akcí nebo veřejných koupališť.  

Kelímky NickNack jsou z plastu, ale odpad z nich nevzniká. Lidé si je půjčují na zálohu a pak je zase vrací. (Foto: Archiv NickNack)

Další je iniciativa Otoč kelímek, která v síti restaurací, bister a kaváren nabízí lidem nápoje do znovupoužitelných REkelímků, zálohovaných padesátikorunou.

A loni v březnu dvojice vysokoškolských studentů z Prahy Zuzana Zvěřová a Miroslav Myrončuk vymyslela unikátní způsob, jak papírové či plastové kelímky nahradit jedlými pohárky z těsta, které je možné sníst, a tudíž nevzniká odpad. Jsou vhodné i na horké nápoje, protože jedlý kelímek je udrží i dvanáct hodin.

Úvodní foto: Nerez.to

Zuzana Keményová

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Eko, Startupy, Technologie
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články