Ať už je co nejdříve za námi. Zhruba tak může na uplynulý rok pohlížet startupové prostředí. Objem prostředků od investorů výrazně poklesl, valuace nedosahovaly částek jako v předchozích dvou letech, trh táhl především sektor umělé inteligence. Rok 2024 slibuje určité zlepšení, na kterém by Evropa tratit rozhodně neměla.
Trh ve Spojených státech je určující v řadě oblastí a nejinak je tomu i v sektoru spojeném s financováním slibných firem. Proto když za první tři měsíce roku 2023 propadl počet aktivních investorů do amerických venture kapitálových fondů meziročně o 38 procent, což znamená, že došlo k uzavření o 2 725 méně obchodů, dalo se čekat, že celosvětově se čísla o moc lišit nebudou. Zvlášť když dle dat společnosti PitchBook byl pokles počtu aktivních investorů ještě vyšší než 28% pokles počtu obchodů za dané období.
Rok 2023 ještě sice stále není u konce, podle analýzy společnosti Atomico ale všude nebylo tak zle jako na americkém trhu. Evropa totiž nejen předběhla Spojené státy v počtu nově vznikajících startupů, ale podle dostupných údajů má být také jediným regionem, kde za letošní rok bude k dispozici větší objem investovaného kapitálu než v roce 2020. A nejde o nijak titěrné číslo, protože 18 procent reprezentuje už docela výrazný nárůst.
„Rok 2021 a počátek roku 2022, kdy ocenění startupů vystřelilo prudce nahoru a investoři kupovali, co se dá, byla anomálie. Do evropských startupů přiteče letos 45 miliard dolarů. To je po dvou zmíněných letech třetí nejvyšší hodnota a potvrzuje se, že ekosystém stojí na silných základech,“ konstatuje Petr Šíma, spoluzakladatel investiční skupiny DEPO Ventures.
Evropa na vlně
I přes neklid na trzích, přetrvávající vysoké úrokové sazby a geopolitická rizika se celkový objem finančních prostředků ve startupech v roce 2023 vrátil na tři biliony dolarů. Dokázal tak znovu nabrat přibližně 400 miliard dolarů, které z něj v předchozím období zmizely. Dobrou zprávou také je, že výhled do roku 2024 je v tomto směru pozitivní, protože se neočekávají četné vlny propouštění, které nedávno silně dopadly na technologický sektor.
„Dobrou zprávou je ale i to, že roste počet investorů, kteří se zaměřují výhradně na Evropu. Znamená to, že je na kontinentu dostatek vhodných investičních příležitostí a není třeba po nich pokukovat v Americe,“ myslí si Šíma.
Jeho slova potvrzují i výsledky průzkumu PitchBook zaměřeného na technologický sektor. Investoři v rámci VC fondů vykazují v této oblasti výrazný nárůst optimismu a v roce 2024 očekávají vzestup s důrazem na ziskovost jako klíčové investiční kritérium. Z očekávání zároveň vychází jako největší favorité Evropa a Latinská Amerika, protože geopolitická rizika v současnosti velmi výrazně ovlivňují další výhledy technologického sektoru. Tato rizika mají vliv na mezinárodní investiční strategie, přičemž Čína se stává pro investory méně atraktivní.
I díky tomu by poměr evropských investic do private equity investic (PE) a exitů měl v roce 2024 dosáhnout 15letého maxima. Zároveň by obří transakce měly tvořit méně než pětinu celkové hodnoty PE obchodů, protože nejistota související s náklady na dluh bude i nadále přetrvávat. Neočekává se ani žádné výrazné oživení hodnoty a objemu IPO zabezpečených rizikovým kapitálem, protože na trhy působí makroekonomické faktory.
Při zpětném ohlédnutí za rokem 2023 bylo evropské uzavírání obchodů pomalejší, s větším poklesem rizikového kapitálu ve srovnání s private equity. Celková hodnota obchodů VC je na cestě k výraznému poklesu, zatímco hodnota obchodů PE vykazuje odolnost. Očekává se, že letos skončí jen na o něco nižší úrovni než v roce 2022. Při vědomí toho, že roky 2021 a 2022 byly pro sektor nebývale vydařené, došlo v roce 2023 spíše ke korekci a návratu ke standardu než ke kolapsu aktivity soukromého kapitálu.
PŘEČTĚTE SI: „Nikdy nebyl lepší čas na založení startupu.” Investoři ze čtyř českých VC fondů a jejich rady na příští rok
Krypto už netáhne
Jedním z taháků, který má sektor táhnout vzhůru i roce 2024, má být - podobně jako letos - umělá inteligence. I proto se počítá s tím, že si uchová svou pozici nejslibnější oblasti pro technologické inovace. Podíl AI na celkových investicích do startupů v roce 2023 dosáhl svého maxima 17 procent. U startupů ve fázi raného vývoje je podíl na investicích dokonce 33 procent. A přes kritické hlasy, které občas zaznívají a varují před rizikem bubliny, má být i rok 2024 pro oblast AI výrazně růstový, což v konečném důsledku slibuje vznik nových jednorožců.
Dalším sektorem, který má v roce 2024 přispět k růstu, jsou biotechnologie, které těží z expanze AI. Díky tomu, což ve své predikci roku 2024 zmínil i Bill Gates, by mohlo snáze docházet k nejrůznějším výzkumným průlomům a vývoji nových léků. Naproti tomu oblast kryptotechnologií, která dlouhodobě přitahovala největší podíl investic, velká očekávání nezvbuzuje. Investoři nepočítají s růstem sektoru, protože jej považují za přeinvestovaný.
Do trojice investory nejvíce oblíbených odvětví se tak dostaly startupy, které se zaměřují na udržitelnost nebo klima. Co je důvodem? Ze zprávy společnosti Atomico vyplývá, že právě složité a komplikované problémy, jako je umělá inteligence nebo klimatické technologie, přitahují mnohem více talenty v Evropě než ve Spojených státech.
„A to zase přitahuje kapitál, který v těchto oblastech vidí potenciál, jak řešit nejpalčivější problémy dneška. Sektor klimatických technologií představuje 27 procent veškerého kapitálu investovaného do evropských technologií v roce 2023. Proti roku 2021 se jeho podíl více než zdvojnásobil,“ upozorňuje managing partner DEPO Ventures Petr Šíma.
Kromě pozitivních výhledů jsou zde ale rizika, která je mohou výrazně zhatit. Kromě geopolitických nejistot jde především o očekávanou ekonomickou recesi, jež by značně mohla ovlivnit sentiment investorů a následně se podepsat na menším než očekávaném růstu startupového sektoru. A i když Evropa dle predikcí patří mezi potenciální investorská lákadla, její konkurenceschopnost mohou poškodit neustále bobtnající regulace.
„Místní kapitál je důležitější než kdy jindy. Pomohlo by to vytvořit stabilní prostředí pro financování startupů napříč všemi fázemi, a to zejména v pozdějších etapách. Zatímco v raných fázích vždy převažoval domácí kapitál nad penězi ze zahraničí, v pozdějších fázích startupisté spoléhali na mezinárodní kapitál,“ varuje Šíma před riziky přílišné regulace.
A i když startupový sektor v Česku neustále roste, o jeho skutečné síle svědčí i to, že jedna z vlajkových lodí, zákon o zaměstnaneckých akciích, stále není přijat a jeho schvalovaná verze rozhodně neodpovídá představám zdejší startupové komunity. I proto Česko v Evropě obsazuje až 23. místo podle objemu investovaného kapitálu. Jen pro srovnání - oproti výrazně menší Litvě, kde je prostředí startupům o dost více nakloněné, šla do zdejších startupů pouze čtvrtina finančních prostředků.
„Můžeme se inspirovat v Estonsku, které zůstává rájem pro startupy. Stále platí, že tento baltský stát má v Evropě nejvyšší počet financovaných startupů na obyvatele a také nejvíce miliardových firem na obyvatele. Příběh Skypu, který byl hlavním spouštěčem estonského zázraku, už se podařilo napodobit i jinde v Evropě. Počet nových společností založených jednotlivci, kteří vzešli z evropských miliardových firem, roste. To je dobrá zpráva, protože celý ekosystém díky tomu sílí,“ uzavírá Šíma.
PŘEČTĚTE SI: Nový investiční fond Czech Founders VC chce změnit financování startupů v počáteční fázi
