Po loňském propadu se Česká republika vrátila na předchozí pozice. V prestižním žebříčku Global Startup Ecosystem Index 2024 mapujícím ideální místa pro startupy, jsme se z loňského 35. místa posunuli zpět na 32. příčku, kterou jsme obsadili i v roce 2022. Nejvíce k tomu přispělo Brno, které se díky výraznému zlepšení o 47 míst dostalo do druhé stovky. Nejlépe se z českých měst umístila Praha, která obsadila 89. místo.
Global Startup Ecosystem Index od roku 2017 každoročně sestavuje žebříček startupových ekosystémů, jehož výsledkem je pořadí 1000 měst a 100 zemí, jež jsou pro vznik a existenci startupů nejvhodnější. Aktuální žebříček je ovlivněn řadou vlivů a změn. Jednou z nejvýraznějších je ta, že celosvětové financování startupů dosáhlo v prvním čtvrtletí roku 2024 druhé nejnižší úrovně od začátku roku 2018. Startupy tak jsou v současnosti nuceny upřednostňovat ziskovost před růstem.
„Rok 2024 pro startupy přináší výrazné zhoršení dostupnosti kapitálu. Je to spojeno se zvýšeným geopolitickým napětím a znatelným ústupem od globalizace. Spojení těchto faktorů znamená výrazný odklon od dříve integrovanějšího globálního ekosystému a přivádí nás do éry charakterizované odlišnou regionální dynamikou. V současnosti je rozhodnutí, kde založit startup, důležitější než dříve. Výběr správného ekosystému není jen o hledání finanční podpory, je také o výběru místa, které dokáže udržet růst v ekonomicky i politicky nestabilních časech. Foundeři by vše měli pečlivě zhodnotit nejen s ohledem na okamžité přínosy, ale i dlouhodobou stabilitu, aby dosáhli toho, že jejich projekty přežijí a budou dál prosperovat," konstatoval Eli David Rokah, CEO StartupBlink, jež žebříček každoročně sestavuje.
Pozice České republiky v žebříčku zůstává od roku 2021 poměrně stabilní. Oproti loňskému roku jsme si v žebříčku o tři příčky polepšili a letos jsme obsadili 32. pozici. O tři místa nahoru jsme poskočili také v rámci Evropy, kde jsme se dostali na 19. místo. Došlo tak ke zvratu poklesu, který jsme zaznamenali loni. I díky tomu si v rámci Visegrádského regionu stojíme stále nejlépe.
V žebříčku 1000 měst má Česká republika čtyři zástupce. Zatímco Praha (89.) si meziročně o šest příček pohoršila, Brno (190.) zaznamenalo výrazný posun o 47 míst. Ostrava (754.) naopak propadla o značných 146 příček. Plzeň (974.) se do letošní tisícovky měst nově probojovat dokázala, Olomouc (1274.) si na svůj průlom ještě musí počkat.
Z výsledků Global Startup Ecosystem Index 2024 také vyplynulo, že český startupový ekosystém je celosvětově na 7. místě v počtu strategických poboček nadnárodních technologických korporací. Praha zůstává nejsilnějším startupovým ekosystémem v Česku a její celkové skóre je zhruba třikrát větší než Brna, což ukazuje na znatelnou startupovou koncentraci do české metropole. Zatímco Praha je v oblasti rozšířené reality (AR) a virtuální reality (VR) celosvětově na 17. místě a v Evropě obsadila 5. místo, Brno je v segmentu softwarového průmyslu v Evropě 24. a celosvětově obsadilo 75. místo.
„Tento úspěch je odrazem fungujícího ekosystému, který rozvíjíme nejen v Brně, ale v celém regionu. Jde o uznání úsilí všech zúčastněných – podnikatelů, výzkumníků, investorů i veřejné správy. Brno je centrem pro elektronové mikroskopy, usilujeme o vedoucí postavení ve vývoji her, máme špičkový cybersec, rostoucí letecký/kosmický průmysl a kvalitní univerzity,“ říká Petr Chládek, ředitel inovační agentury JIC Brno.
Global Startup Ecosystem Index 2024 také ukazuje, že brněnský region má stále větší význam pro český technologický sektor. „Náš posun není náhodný. Celý ekosystém stojí na velmi pevných základech, které tvoří regionální inovační strategie. Od ní se všechno odvíjí. Podpora startupů, kvalitní věda, její komercializace, popularizace vědy, techniky, studia technických oborů – to jsou strategické pilíře, které zmiňovala už první generace strategie v roce 2002. Zároveň ale sledujeme trendy a posilujeme ekosystém tam, kde je to potřeba. Výsledkem je třeba kreativní hub KUMST, inkubátor pro herní vývojáře Gamebaze, fórum Velvet Innovation nebo obrovské téma polovodičů a čipů, kterému se velmi intenzivně věnujeme právě teď,“ doplňuje Chládek.
Na prvních čtyřech příčkách žebříčku nedošlo oproti předchozím letům k žádné změně. Nejvýše se umístily Spojené státy, následované Velkou Británií, Izraelem a Kanadou. Kromě Singapuru (5.) další příčky v první desítce připadly už pouze zástupcům starého kontinentu: 6. Švédsko, 7. Německo, 8. Francie, 9. Nizozemsko, 10. Švýcarsko. Ze zemí střední a východní Evropy se nejlépe umístilo Estonsko (12.), následované Litvou (16.) a Rakouskem (26.).
Česko se v žebříčku vklínilo mezi Lucembursko (31.) a Island (33.). Až za námi jsou v letošním pořadí Polsko (34.), Bulharsko (37.), Rumunsko (44.), Lotyšsko (47.), Maďarsko (50.), Slovinsko (51.) nebo Slovensko (62.). K potenciálnímu růstu Česku nahrávají ve srovnání s ostatními evropskými státy relativně nízké životní náklady, nízké daňové sazby a geografické umístění ve středu Evropy. Česká republika také nabízí digitální nomádské vízum, Startup Visa pro zahraniční podnikatele, kteří zde zakládají nové podniky a dalším impulsem má být spuštění fondu fondů zaměřeného na začínající české startupy a spin-offy rozvíjející digitální technologie.
PŘEČTĚTE SI: Česká startupová scéna se celosvětově propadá. Praha patří v atraktivitě do první stovky
