Mezi manažery se rozjel velký hlad po nových pracovních příležitostech. Ukazuje to exkluzivní průzkum mezi uživateli StartupJobs, podle něhož výrazně narostl počet lidí z oboru Management, kteří se v současné době ucházejí o nové pracovní pozice.

Průzkum probíhal mezi 22. a 29. zářím a zúčastnilo se ho 1214 respondentů z řad uživatelů portálu StartupJobs. 118 z nich momentálně působí nebo se uchází o práci v oboru Management. Pokud jde o jednotlivá zaměření, nejpočetnější skupinu tvoří projektoví manažeři (61), dále manažeři (40), produktoví manažeři (33) a provozní manažeři či team leadeři (shodně 32).

Pouze 70 procent z nich (o 10 procentních bodů než loni) má v současnou chvíli práci. Spolu s tím se také značně proměnil poměr lidí, kteří aktivně hledají práci a těch, již jsou případně otevřeni novým nabídkám. Zatímco tito pasivně „vyčkávající” tvořili loni víc jak polovinu (52 procent), aktuálně je to 37,3 procenta. Naopak aktivně hledajících bylo loni 32 procent, a letos jejich podíl vzrostl na 48,3 procenta. Těch, kteří jsou ve stávající pozici spokojeni a nové příležitosti nehledají, bylo letos 14,4 procenta, což je jen o trochu méně než loni (16 procent).

Výrazně ovšem ubyl podíl těch, kteří se za poslední půlrok nepřihlásili ani na jednu pracovní nabídku, a to z předloňských 40,8 procenta na aktuálních bezmála 30 procent. Těch, kteří se přihlásili na „desítky” nabídek, přibylo dokonce z 12 procent na 29,7, tedy tvoří stejný podíl jako ti, kteří se nehlásí nikam. Většinu opět tvoří lidé, kteří o sobě tvrdí, že si pečlivě vybírají a hlásili se v posledních šesti měsících maximálně na 10 nabídek (40,7 procenta oproti předešlým 47,2 procenta).

Říkají si o mnohem nižší mzdy

Uchazeči mají jako tradičně nejčastěji odpracováno šest a více let v oboru (59 procent) a 10 a více let celkem (47,5 procenta). Naprostá většina (80,5 procenta) se považuje za seniorního, tedy zkušenějšího pracovníka.

Takřka polovina má nejvyšší dosažené vysokoškolské magisterské vzdělání, většina pochází z Prahy (87) a je starší 26 let, přičemž největší věkovou skupinu tvoří lidé mezi 31 a 35 roky (32,2 procenta).

Majorita pak upřednostňuje práci na HPP (63,6 procenta) a plný úvazek.

Zajímavé je srovnání platů mezi letošním, respektive loňským rokem a výsledky předchozího průzkumu, který se konal na podzim roku 2019. Zatímco junioři si v roce 2019 říkali průměrně o necelých 53 tisíc korun měsíčně a dostávali 46 750, přičemž by nešli pod necelých 42 tisíc korun, na podzim 2020 požadovali průměrně 54 565 korun, dostávali 48 300 korun a nejnižší akceptovatelná částka pro ně bylo 47 174 korun.

Oproti tomu senioři šli s platovými nároky výrazně dolů. Zatímco v předešlém šetření si říkali průměrně o víc jak 101 tisíc korun, nyní je to 86 tisíc. Tehdy také za nejnižší přípustnou výši mzdy označili průměrně 81 589 korun, nově je to lehce přes 70 tisíc. A zatímco v roce 2019 průměrně pobírali 88 580 korun, na podzim 2020 činila jejich průměrná mzda 82 122 korun.

Dopady krize

Respondentů jsme se také ptali na dopady koronavirové krize. V případě, že by přišli o práci, si podobné množství manažerů myslí, že by pro ně bylo snadné najít si nové místo, neboť věří ve vysokou úroveň svých dovedností (53), a naopak že by to jednoduchý úkol nebyl, jelikož počet pracovních míst v oboru se snížil (46).

Pokud by v důsledku pandemie měnili obor, nejčastěji by kromě jiných manažerských pozic přemýšleli o založení vlastního podniku, případně přechodu do administrativních, obchodních, analytických či nevývojářských IT pozic.