Od e-receptů k telemedicíně. Digitální revoluce českého zdravotnictví v kostce

Od e-receptů k telemedicíně. Digitální revoluce českého zdravotnictví v kostce

Anna Jurečková 29. dub 2022 14 min

Digitalizace zdravotnictví má mnoho podob a postupně proniká do všech odvětví. Ať už jsou to psychoterapie na dálku, rehabilitace ve virtuální realitě nebo snazší diagnostika pomocí umělé inteligence. Český zdravotnický systém zaspal dobu až o patnáct let, dohnat vyspělé státy a reagovat na výzvy současnosti mu výrazně pomáhají tuzemské startupy. 

Říká se, že každá krize je zároveň příležitost. Zpětně viděno to platí i pro poslední dva roky. Přestože projekty jako Chytrá karanténa nebo eRouška odhalily, jak moc je Česko s přechodem k digitálnímu zdravotnictví pozadu, pandemie stejně jako ve školství nastartovala nebo urychlila mnohé změny. Prvními vlaštovkami digitalizace, například e-recepty, vzali za vděk i její nejzarytější odpůrci z řad lékařů. Aplikace Tečka, která slouží k prokázání očkování proti covidu-19, zase přiměla lidi klást si otázku, proč k evidenci všech ostatních očkování stále slouží papírový průkaz.

Vliv pandemie na zdravotnictví a reflexe pokusu o digitální disrupci odvětví byly předmětem jednoho z diskuzních panelů konference Czech SetGo!, jež proběhla loni v říjnu. O nepřipravenosti české zdravotnictví v oblasti digitalizace zde hovořil například zakladatel institutu zdravotní ekonomiky iHETA Tomáš Doležal.

„Před pandemií jsme byli patnáct let za Estonskem, Skandinávií nebo Velkou Británií. Díky bohu tady už byly třeba elektronické recepty, bez nich by zdravotnictví na ambulantní rovině pravděpodobně zkolabovalo. Některé věci se rychle zavedly, jako e-neschopenka, reporting obsazenosti nemocnic nebo propojení laboratoří, ale spousta věcí se vůbec nepohnula. Do dneška je problém získat anonymizovaná velká data o průběhu pandemie českou populací,“ zhodnotil stav. 

První zákon o elektronizaci zdravotnictví

Jedním z důležitých milníků na cestě k digitalizaci zdravotnictví bylo schválení historicky prvního zákona o eHealth senátem v srpnu minulého roku. Návrh usiluje o právní zakotvení nových pravidel a technologií a počítá s vytvořením státem garantovaného systému pro předávání kopií zdravotnické dokumentace a výpisu z ní, a to v elektronické podobě prostřednictvím bezpečného šifrovaného komunikačního kanálu. 

„Jsme už jen malý krůček od toho, aby v České republice fungovala elektronická komunikace mezi pacientem a lékařem a mezi lékaři navzájem. Aby byl vybudován základ elektronického světa zdravotnictví a zvýšila se efektivita a kvalita poskytovaných zdravotních služeb pacientům snazší diagnostikou,” uvedl tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že legislativní změna přinese lepší fungování systému zdravotní péče jak pro pacienty, tak pro poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnické pracovníky.

„Není dnes výjimkou, že jsou pacientovi prováděna u různých lékařů totožná vyšetření jen proto, že výsledky nejsou mezi lékaři sdíleny. To chceme novým zákonem změnit,“ dodal zároveň a nastínil tak jeden z hlavních limitů českého zdravotnictví. Špatný průtok dat o pacientech či nedostatek lékařů jsou problémy, se kterými se oblast zdravotnictví potýká dlouhodobě, koronavirus je jen naplno obnažil. 

A protože odpověď státu na aktuální výzvy je pomalá, přichází změna částečně odspodu. Ze strany startupů, neziskových organizací a dalších projektů, které pomáhají v rovině osvěty i technologií. Ve zdravotnictví se tak díky nim čím dál více hlásí o slovo umělá inteligence, datová analýza, virtuální realita či telemedicína.

K lékaři přes chat nebo video

Telemedicína neboli vyšetření na dálku je v Česku teprve v počátcích, fyzické setkání bylo v případě zdravotní péče až donedávna považováno za nezbytné. Ve větší míře se telemedicína v posledních dvou letech prosadila zejména v oblasti psychoterapie. Zvýšení stresové zátěže v uvedeném období vedlo k větší potřebě návštěvy psychologa nebo psychoterapeuta, kvůli pandemii to však mnohdy nebylo možné. 

Bezprecedentní situace dala vzniknout platformám Terap.io a Hedepy. Oba projekty se zaměřují na poskytování online terapie. Kromě zvýšení dostupnosti terapeutického sezení většímu okruhu lidí a včas se snaží také o destigmatizaci psychických nemocí a jejich léčby. 

Zakladatelé platformy pro online terapii Hedepy.


PŘEČTETE SI: Startup Hedepy získal investici 30 milionů korun a expanduje dále do Evropy. Potvrzuje trend zájmu o duševní zdraví

Omezení návštěv ordinací v důsledku rizika nákazy se však dotklo například také praktických doktorů. Konzultace na dálku se tak na čas stala normou a ukázala, že v mnoha případech je dostačující. Kombinace s domácím monitoringem a fyzickou péčí by do budoucna mohla podle zdravotnické skupiny EUC zefektivnit zdravotnické procesy a přimět pacienty k aktivnějšímu zapojení do péče o vlastní zdraví.

Společnost dnes poskytuje aplikaci mojeEUC, jež má více než 40 tisíc registrovaných uživatelů. Nabízí jim hlídání dávkování léků a kontraindikace, kalendář plánovaných vyšetření, přehled vydaných e-receptů a lékařských zpráv, ale také službu Lékař online 24/7, která umožňuje konzultovat zdravotní stav s lékařem prostřednictvím videohovoru nebo chatu. Podobný koncept již delší dobu prosazuje chirurg Tomáš Šebek s virtuální klinikou uLékaře.cz. Doplněk lékařských služeb s vizuálním osobním kontaktem pomocí šifrovaného videohovoru nabízí od roku 2020 také aplikace Meddi.

Když odborník není potřeba nebo nablízku

Že v digitalizaci můžeme najít naději i pro řešení psychických obtíží potvrdil psycholog Radvan Bahbouh. Na zmíněné konferenci upozornil na to, že během pandemie se počet lidí s diagnostikovanou depresí a úzkostmi ztrojnásobil, respektive zdvojnásobil. Nějakou formou duševního onemocnění trpí přes 30 procent české populace. 

„Nenarostly ale počty psychologů a psychiatrů, tudíž by toto mělo být částečně řešeno self-help programy. To, co nabízí digitalizace je včasný záchyt osob, tedy využití na diagnostické úrovni. Druhá věc je, že spoustu věcí můžeme dělat sami, existují standardizované programy péče o duševní zdraví, které umožňují tu část populace nezaopatřenou odborníky podpořit v tom, aby se o sebe dokázala lépe postarat,“ popsal přínos nových technologií v oblasti duševního zdraví. 

Právě na takovém principu je postavená třeba aplikace VOS.health českého studia Qusion, která vznikla za spolupráce expertů na oblast duševního zdraví z Oxfordu a Univerzity Palackého v Olomouci minulý rok. Platforma pomocí umělé inteligence a strojového učení analyzuje zaznamenané pocity a nálady uživatele. Na základě toho mu doporučuje konkrétní kroky pro péči o duševní zdraví, umožňuje chatovat s odborníkem nebo v závažnějších případech doporučí vyhledání odborné pomoci. 

Podobně funguje také aplikace Kogito, jež se zaměřuje na ženy během těhotenství a po porodu. Vychází především z toho, že 75 procent žen potýkajících se v těchto obdobích s duševními problémy nevyhledá žádnou pomoc. Aplikace jim pomáhá překonat bariéry, ať už je to nedostatek času, peněz, vzdálenost nebo stud. Uživatelka nejprve vyplní vstupní dotazník, po jeho vyhodnocení je nasměrována na Cestu z úzkosti nebo Cestu z deprese. Každá z nich má pět etap, jež zahrnují techniky kognitivně-behaviorální terapie formou mluveného slova, relaxační metody, plnění různých úkolů či návod, jak vyhledat odbornou pomoc, pokud aplikace vyhodnotí, že je zapotřebí vyšší stupeň péče.

Zcela novou zkušenost vnáší do prostoru mezi odbornou a žádnou pomocí česká cloudová platforma Flowstorm, která vyvíjí virtuálního pomocníka v péči o duševně nemocné či osamělé lidi. Plnohodnotná konverzace může uživateli okamžitě ulevit, slouží ale také ke sledování nálady a sběru dat o stavu případného pacienta. 

S prevencí pomáhá umělá inteligence

Včasné odhalení nemoci je klíčové pro pacienta i zdravotní systém. Tzv. sekundární prevenci řeší česká firma Aireen, jež vyvinula software na brzkou detekci diabetická retinopatie.  Přístroj pomocí diagnostického screeningu založeného na analýze digitálních snímků očního pozadí dříve roztřídí pacienty. Pomůže tak předejít zahlcení specializovaných lékařů, k nimž řada lidí dochází jen proto, aby se jim diagnóza vyloučila. Nezbývá tak tolik kapacity na pacienty, kteří už pomoc reálně potřebují. Strojové učení a umělou inteligenci k odhalování nálezů nejen na rentgenových snímcích si vzala na pomoc také nová technologie Carebot, o které jsme psali zde.


Analýza snímku očního pozadí odhalí nejen onemocnění zraku, ale i řadu dalších chorob. Zdroj: Aireen

Druhou rovinou je primární prevence. Vychází z toho, že každý má zodpovědnost za svoje zdraví a měl by se o něj starat nad rámec lékařských prohlídek. V této oblasti funguje český startup Vitadio. Zdravotní aplikace na předpis pro podporu léčby diabetu druhého typu, kterým v Evropě trpí 10 procent populace, pomáhá pacientům zlepšit životosprávu a udržet hladinu krevního cukru pod kontrolou. 

PŘEČTĚTE SI: Úprava životosprávy dokáže nemoc zvrátit.“ Aplikace Vitadio Health pomáhá s léčbou diabetu druhého typu

„Využíváme prvky umělé inteligence, abychom pacienty naučili samostatně zvládat toto chronické onemocnění. V klinických studiích dosáhlo s Vitadiem správné hladiny cukru v krvi 2,6krát více pacientů v porovnání se standardní péčí,“ vysvětluje spoluzakladatel a CEO Jan Šomvárský.

Oba aspekty prevence potom zahrne připravovaná aplikace Preventivka. Projekt neziskové organizace Loono připomene pravidelné prohlídky, ale také uživatelům vysvětlí, jak jednotlivá vyšetření probíhají a jaké jim přinesou benefity. Zaměří se také na samovyšetření, především prsou, varlat a kůže.

Zpřístupnění a sjednocení dat

„Digitalizace se dá vnímat jako demokratizace medicíny. Představuje šanci dostat data a kontrolu nad nimi a nad svým osudem v rámci systému do rukou pacienta,“ upozornil dále Tomáš Doležal. K rozšíření práv pacientů a zajištění jejich přístupu ke všem údajům o nich vedených by mělo dojít právě i v důsledku zákona o eHealth. 

O koncentraci veškerých lékařských zpráv a zdravotních dat pacientů na jedno úložiště usiluje od roku 2019 startup HealthBase. Kromě toho, že soustředí informace o zdravotním stavu na jedno místo, aplikace skrze pokročilou analytiku využívající umělou inteligenci uživatele varuje v případě výkyvu hodnot od normálu. Nedávno však zakladatelka Nina Formánek Jaganjacová činnost projektu pozastavila.

Jednotnou zdravotní dokumentaci pacienta a možnost jejího sdílení s lékaři či záchranáři si klade za cíl i startup Medevio. Platforma se soustředí primárně na distanční komunikaci mezi lékařem a pacientem, která má nahradit časově neefektivní volání nebo zbytečné návštěvy ordinace. Aktuálně ji využívá přes 300 lékařů, 350 sester a dalších zdravotnických profesionálů. Podle spoluzakladatele Petra Bartoše má Medevio na kontě přes 150 tisíc zprostředkovaných konzultací a letos cílí na pokoření hranice 500 tisíc.

„Tým Medevio pokračuje v naplňování své vize efektivní digital-first zdravotní péče. Lékařům a sestrám zefektivňujeme a zjednodušujeme rutinní práci a i díky nám se mohou více věnovat samotnému léčení a péči o pacienty. Pacientům umožňujeme spravovat svůj digitální zdravotní profil na jednom místě v mobilní aplikaci a pomáháme s plněním nastavených preventivních a léčebných plánů. Tím otevíráme cestu k jednotné zdravotní dokumentaci a precision medicine (přizpůsobení zdravotní péče na míru pacientům, pozn.red.),“  uvádí Bartoš.

Rehabilitace v lese nebo u moře

Svoje pevné místo ve zdravotní péči si v posledních letech vydobyla také virtuální či rozšířená realita. Využití nachází zejména ve vzdělávání lékařů a v rehabilitacích, kde je často potíž s nedostatkem personálu a dlouhými čekacími lhůtami. Právě včasné cvičení je přitom nezbytné pro zlepšení stavu pacienta. Fyzioterapii ve virtuální realitě poskytuje ostravská firma VR Vitalis. Lidem po úrazu nebo mozkové příhodě nebo pacientům s míšními lézemi upoutanými trvale na invalidní vozík pomáhá s procvičováním horních a dolních končetin

K rehabilitacím motivuje zapojením herních prvků, uživatelé po nasazení speciálních brýlí třeba sbírají houby v lese, skládají puzzle nebo obtahují obrazce ve vesmíru. Technologie navíc umožňuje fyzioterapeutům sledovat délku cvičení a úspěšnost, díky čemuž mohou léčbu přizpůsobit na míru rehabilitovaného člověka.

Studie Univerzity Karlovy naznačuje, že by terapie s virtuální realitou mohla být až 3x rychlejší než běžná rehabilitace. Zdroj: VR Vitalis

Dalším hráčem na poli virtuálních rehabilitací je startup VR Medical. I ten staví na gamifikaci, zaznamenávání a vyhodnocování výsledků a uživatelsky jednoduchém přístroji. Technologii vhodnou pro procvičování horních končetin vyvíjí ve spolupráci s odborníky a lékaři, již nyní je implementovaná ve Fakultní nemocnice Plzeň. 

„Soustředíme se na pohled dvou hlavních článků – terapeutů, kteří musí jednoduše ovládat náš systém a na druhé straně pacientů. Pro ně musí být terapie přínosná, přinášet efektivní rehabilitaci a jako benefit je to baví a rádi se k ní vrací. Líbí se jim podívat se k moři, splnit několik úkolů v horách. Brýle mají systém možnosti snímání rukou, takže už neřešíme ovladače. Snímáme do detailu pohyby článků prstů,“ přibližuje CEO VR Medical Konstantin Novikov.

Úvodní foto: Unsplash

Anna Jurečková

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Startupy, Technologie
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články