Umělou inteligenci čeká premiéra. A právníci z toho možná radost mít nebudou. Už příští měsíc by měl před soudem klientovi, který dostal pokutu za překročení rychlosti, pomáhat první „robot právník“ fungující na základě AI.
Za vším je sice možné hledat ženu, ale tady to začalo vlastním problémem nedisciplinovaného řidiče. Ještě jako student Stanfordu dostával britsko-americký podnikatel Joshua Browder pokuty za špatné parkování. Jak se jejich počet hromadil, neměl už na jejich zaplacení. Právě to ho vedlo k tomu, aby našel v zákonech skuliny, jež mu umožnily placení pokut za parkování se vyhnout.
V roce 2015 spustil Browder společnost DoNotPay. Šlo o chatbota využívajícího konverzační šablony určeného k poskytování právních rad spotřebitelům, kteří mají problémy s poplatky z prodlení nebo pokutami. Hned od začátku se mu dařilo. Za necelé dva roky DoNotPay zastupovala klienty v případě 160 tisíc parkovacích lístků v New Yorku a Londýně. Dosud dle svého tvrzení firma vyřešila celkem dva miliony případů.
Pět let od začátku fungování Browder převedl společnost na platformu umělé inteligence. Ale ani to mu nestačilo a jen o pár let později DoNotPay posunul ještě dále. Zaškolení AI k pokrytí široké škály témat v judikatuře dle Browdera trvalo poměrně dlouho. Díky tomu ale pokrývá širokou oblast právního poradenství.
Software aplikace DoNotPay upravila tak, aby automaticky nereagovala na všechno, co u soudu zazní. Místo toho poslouchá argumentaci a analyzuje ji. Až potom dává klientovi do sluchátek pokyn, jak má reagovat.
V hlavní roli AirPody
Jak informoval deník New York Post, u svého prvního případu u soudu poběží umělá inteligence na chytrém telefonu. V reálném čase vyslechne argumenty a důkazy, které v soudní síni zazní. Obžalovanému do sluchátek pak sdělí, co má na svou obhajobu říkat.
Podrobnosti o případu DoNotPay nechce sdělovat. Důvodem je snaha ochránit soukromí klienta. Jiným aspektem je také to, že postup firmy je pravděpodobně v rozporu se zákonem. V řadě států na světě je využití telefonu a zařízení připojených k internetu při řízení před soudem zakázáno. V tomto konkrétním případě chce DoNotPay omezení obejít využitím Apple AirPods. Soud o využití umělé inteligence během slyšení informovat nehodlá.
Únorové stání ale není jedinou právní věcí, které se DoNotPay věnuje. Jiný případ, týkající se pokuty za překročení rychlosti, se má u soudu projednávat přes Zoom. DoNotPay zde uvažuje o využití teleprompteru (čtecího zařízení pro smartphony) nebo syntetického hlasu (realistický hlasový generátor AI). Druhá z variant je dle Browderových slov „vysoce nelegální“.
Zároveň ale zdůraznil, že zákony neobsahují výslovná ustanovení, která by zakazovala právní pomoc umělé inteligence. Dle Browdera jde o experiment a on osobně rád riskuje. I proto se zavázal, že v případě nepříznivého soudního verdiktu DoNotPay pokutu za své klienty uhradí.
Posledním kamínkem do mozaiky je Browderova nabídka, že DoNotPay zaplatí jakémukoli právníkovi nebo osobě jeden milion dolarů, pokud při jednání před Nejvyšším soudem USA (obdoba českého Ústavního soudu) nasadí AirPody a bude při řízení opakovat přesně to, co mu sdělí umělá inteligence firmy DoNotPay.
Poplatky? Žádný problém
Soudní jednání jsou zatím vrcholem snažení DoNotPay. Firma ale klientům pomáhá i jinak. V nedávno zveřejněném videu na svém twitterovém účtu Browder demonstroval, jak společnost umí pomocí robota poháněného ChatGPT snížit účty za internet.
Umělou inteligenci a syntetizovaný hlas DoNotPay využila i při jednání o bankovních poplatcích a jejich následném odpuštění. Šlo o šestnáct dolarů. Právě podobné případy jsou dle Browderova názoru těmi, při nichž bude umělá inteligence v nejbližší budoucnosti pro širokou veřejnost nejvíce využitelná.
V současnosti je „robotický právník“ k dispozici v podobě mobilní aplikace. Předplatné je 36 dolarů za tři měsíce. Služba zatím funguje ve Spojených státech a ve Velké Británii.
Soud s pokutou za rychlost je v Browderově vizi AI před soudem pouze prvním krokem. Metou, k níž chce se svým projektem dojít je, aby aplikace DoNotPay zcela nahradila právníky. Alespoň některé. V konečném důsledku by na tom finančně podle Browdera ušetřili i klienti. Rozhodně jde o velké peníze. Oblast, v níž by právníky umělá inteligence mohla nahradit, má mít hodnotu 200 miliard dolarů.
PŘEČTĚTE SI: Oživí umělá inteligence dávno zesnulé umělce? Básně od člověka a neuronové sítě jsou k nerozeznání
PŘEČTĚTE SI: Umělá inteligence bude mít společenské důsledky. Mladí lidé ve formativním věku zpohodlní, varuje vizionář Neff
