„Klienty jsme hledali rovnou v mezinárodním rybníku.“ Martin Landsberger Pospíšil o cestě ze Zlína mezi globální skandinávské obry

„Klienty jsme hledali rovnou v mezinárodním rybníku.“ Martin Landsberger Pospíšil o cestě ze Zlína mezi globální skandinávské obry

Anna Jurečková 26. kvě 2022 12 min

Norská platforma na automatizaci a řízení marketingových výstupů BrandMaster v roce 2017 koupila zlínskou digitální agenturu Madeo, kterou založil podnikatel Martin Landsberger Pospíšil. Díky akvizici se česká společnost stala pobočkou a centrem vývoje globální softwarové firmy, jež má v portfoliu klienty jako BMW, Helly Hansen, IBM nebo Unilever. Kudy vedla cesta ze Zlína do světa a co znamená skandinávská firemní kultura? I na to jsme se Pospíšila zeptali v rozhovoru pro StartupJobs Newsroom.

Madeo, BrandMaster, nebo Papirfly? Pod jakou značkou vlastně fungujete a jaká byla vaše cesta od malé zlínské digitální agentury ke globální marketingové softwarové firmě?

Naše cesta je trochu spletitá a právě kvůli změnám názvu není jednoduché ji sledovat k úplnému začátku. Firma jako taková vznikla v roce 2009 pod značkou Madeo, to bylo v době startupového pravěku v Česku. Začínali jsme jako čistě projektově orientovaná digitální agentura.

Rychle jsme si nicméně uvědomili, že tento projektově orientovaný byznys model je poměrně limitující, pokud jde o škálování a růst firmy. Když děláte projekt, tak je to vždycky jeden na jednoho. Zatímco když vyvíjíte produkt, můžete veškerou energii a potenciál investovat do jedné věci, kterou potom distribuujete mnoha klientům.

Zhruba v roce 2010 se nám ozval klient ze Skandinávie, jenž hledal pomoc s rebrandingem a designem webu. Postupně jsme spolupráci rozšiřovali, náš vývojářský tým ve Zlíně klientovi pomáhal stavět softwarový produkt. Nakonec jsme došli do fáze, když už přestávalo dávat smysl rozdělení na klient a dodavatel. Akvizice Madea pod hlavičku firmy BrandMaster pak proběhla v roce 2017. 

Aktuálně nás čeká další rebranding. BrandMaster se minulý rok v rámci fúze spojil se svým největším konkurentem Papirfly. Od začátku bylo domluvené, že právě tuto značku budeme používat na globální úrovni. Přece jenom je to o něco unikátnější jméno, s odkazem na Skandinávii, zatímco BrandMaster je spíše generický název. 

Kdo je váš typický klient?

Náš typický klient silně vnímá hodnotu svojí značky. Často se jedná o velké firmy, které potřebují systém pro udržení své konzistence. Rád to uvádím na příkladu automobilek – mají centrální marketing a brand tým, který na centrální úrovni nastaví pravidla. Ale v momentě, kdy jsou přítomni na 120 trzích, je poměrně těžké dosledovat a zajistit, aby byla značka používaná správně, aniž by to omezovalo jednotlivé lokální jednotky ve svých aktivitách. Náš software tohle dokáže zajistit. Poměrně často se nám ozývají také zájemci z řad firem, které řeší nábor zaměstnanců a potřebují mít pod kontrolou tzv. employer branding. 

Uvažovat rovnou v globálním kontextu

Za těch zhruba 13 let let jste měl možnost sledovat vývoj české startupové scény, zároveň máte srovnání i se skandinávským fungováním. Jak to hodnotíte?

Když srovnám naše začátky a to, jak vypadá startupová scéna dnes, jsou to dva úplně odlišné světy. Pořád ale vidím prostor spoustu věcí dohnat. Jednak v mindsetu founderů, kteří mnohdy mají omezené vnímání v rámci globálního potenciálu svých aktivit. Pořád vznikají startupy koncentrované na lokální trh. A až poté řeší růst za hranice.

Potenciál pro zlepšení je i na druhé straně, investorské. Máme spoustu rizikového kapitálu na trhu, ale myslím, že nám chybí tzv. smart money. To znamená, že dost často investor umí nabídnout peníze, aby startup mohl vzniknout, ale chybí přidaná hodnota v podobě mentoringu a pečlivější supervize, což je něco, co znám právě ze skandinávského prostředí. 

Martin Landsberger Pospíšil založil digitální agenturu Madeo před 13 lety.

Kromě toho, že tehdy slovo startup v Česku skoro nikdo neznal, jste navíc budoval firmu ve Zlíně. Vnímáte to dnes jako výhodu? 

Zpětně hodnoceno určitě. Otázka je, jestli je naše zkušenost přenositelná. My jsme si byli tehdy naprosto jistí, že pokud chceme jako firma přežít, musíme na lokální trh úplně zapomenout. Byli jsme v podstatě donuceni okamžitě uvažovat v mezinárodním kontextu, protože ve Zlíně byl počet klientů ochotných spolupracovat velmi limitovaný. 

V momentě, kdy řešíte geografický distanc k hlavnímu městu, tak už se stírá rozdíl mezi tím, jestli máte online call s někým z Prahy, nebo ze Stockholmu. Je to úplně stejná hra. V tomhle směru nás zlínské sídlo namotivovalo hledat další klienty rovnou i v mezinárodním rybníku. Díky tomu jsme byli schopní firmu poměrně rychle přeorientovat a následně se stát součástí mezinárodního celku. 

Nedávno jste otevřeli pobočku v Brně, tedy poměrně blízko Zlína. Proč? 

Hledali jsme další místo, které by nám z hlediska geografické diverzifikace pomohlo s růstem. V tuto chvíli hledáme jen v Česku přes dvacet nových kolegů, což v rámci kapacit, které Zlín nabízí, není úplně malý počet. Tým se vždycky snažíme budovat kolem nějaké lokality, tedy ne full remote. Chceme zaměstnance zasadit do kontextu daného prostředí, vytvářet firemní kulturu, kterou si pečlivě hlídáme.

Vymýšlíme cesty, jak plánovaný růst dodržet, aniž bychom museli hledat tyto kapacity v jiných zemích. Chceme zkrátka využít toho, že zájem o rozvíjení byznysu v Česku je. Brno spousta z nás dobře zná, já odtamtud pocházím. Překvapila nás pozitivní odezva z trhu práce, zájem je obrovský. Trochu to přičítám skutečnosti, že roste povědomí o tom, co znamená skandinávská firemní kultura.

Odkaz Tomáše Bati se jen tak nevytratí

Průzkumy poukazují na to, že se lidé stěhují nebo vrací z velkých měst do regionů. Konkrétně ve Zlínském kraji nejvíc vyrostl zájem o práci ve startupech. Vnímáte ten rozdíl na trhu práce? 

Je těžké to srovnávat, protože před lety jsme se nacházeli v jiné situaci. Hledali jsme výrazně menší počet lidí, měli jsme menší možnosti, pokud jde o motivaci v podobě benefitů a ohodnocení. Dneska sice hledáme větší objem zaměstnanců, ale máme už zázemí stabilní, rychle rostoucí zahraniční společnosti. Tehdy nebyla na trhu práce až tak velká konkurence, ale v momentě, kdy na trh vstupujete jako nováček, máte velkou nevýhodu. 

Dnes soutěžíme asi s větším množstvím pracovních nabídek. Na druhou stranu si troufám říct, že ve Zlíně konkurenci prakticky nemáme, protože jsme jediný globální hráč, který umí nabídnout práci na opravdu atraktivních projektech pro obrovské značky. Taková práce je atraktivní pro lidi, kteří za sebou mají život v hlavním městě nebo v zahraničí a stahují se do regionu, zároveň ale nechtějí opouštět velký byznysový svět. 


 Kromě moderních kanceláří nabízí zlínská pobočka BrandMaster zaměstnancům i skandinávskou firemní kulturu.

Co podle vás může Zlín mladým podnikavým lidem dnes nabídnout?

Já osobně vnímám jako benefity velikost města a dostupné bydlení. Druhá věc je, že Zlín má nezaměnitelnou atmosféru, která se neobjevuje nikde jinde v Česku. Což je dáno historií, odkazem Tomáše Bati. Fakt, že jeden člověk, který měl nápad a dobrého podnikatelského ducha, byl schopen z dílny pár metrů od naší kanceláře vybudovat impérium o statisících zaměstnanců po celém světě. To se jen tak nevytratí. 

Když se ve městě pohybujete, pořád vám tento příběh něco připomíná. A to mě na Zlíně baví úplně nejvíc. Obrovský podíl na rozvoji města má samozřejmě univerzita, v posledních letech se tady začínají objevovat mladí lidé, kteří mají určité nároky na dynamiku života a zároveň nemají potřebu okamžitě utíkat z města pryč. Pandemie a rozšíření možnosti práce na dálku v tomto regionům výrazně pomohla.

Co startupová scéna přímo ve Zlíně, vidíte v tomto ohledu rostoucí trend?

Určitě vidím, souvisí to právě s tím, že tady zůstává větší počet lidí, kteří opustí univerzitu a nenastupují rovnou do práce, ale zkouší nějakou vlastní cestu. To má pozitivní vliv i na trochu nedostatečnou infrastrukturu –⁠ konektivitu, hotely, ubytovací kapacity, kvalitní kancelářské zázemí. Věci, které jsou v metropolích samozřejmost, ale v regionálním městě chybí. Vnímám to jako otázku času a poptávky. Každá z firem, která se ve Zlíně snaží něco budovat, přispívá k tomu, aby se ta poptávka zvyšovala, a dřív nebo později na ni někdo zareaguje. 

Motivace v podobě zaměstnaneckých akcií

Zmínil jste skandinávskou firemní kulturu. Mohl byste ji přiblížit?

Jeden z hlavních aspektů je vyváženost pracovních povinností a osobního života. Potom určitě poměrně rovnostářsky nastavená struktura firmy, nikdo si nehraje na velkého šéfa a snažíme se o velice otevřenou a přátelskou formu komunikace napříč jednotkami. Zrovna zavádíme tzv. long-term incentive plan, systém zaměstnaneckých akcií, což v českém prostředí není úplně běžné i z hlediska nastavení legislativy. 

Ale díky tomu, že u nás vše probíhá na úrovni mateřské společnosti, dostávají zaměstnanci možnost držet podíl v norské entitě. Ve Skandinávii jde o poměrně standardní způsob motivace vycházející z toho rovnostářského přístupu, který jsem nastínil. Dost často v praxi CEO drží výrazně menší podíl než zaměstnanci, kteří ve firmě pracovali nějakou dobu před ním. 

PŘEČTĚTE SI: Miliardový fond Verdane kupuje norsko-český BrandMaster s pobočkou ve Zlíně. Ta nyní chystá rozšíření do dalších českých měst

Už jsme to nakousli, ale v čem dalším bychom se ve Skandinávii mohli inspirovat?

Pokud bych se vrátil k investičnímu prostředí, pro Skandinávii je specifická velice pokročilá úroveň podpory firem v různých fázích. Od března máme nového většinového vlastníka, investiční fond Verdane. Mě zaujalo, že to není jenom o finanční investici, ale přichází s ní obrovské know-how. Máme možnost konzultovat konkrétní aktivity, situace a výzvy se špičkovými odborníky, kteří jsou součástí týmu Verdane a jsou tedy na „naší straně". 

Aktuálně se nacházíme ve fázi, kdy spousta z postupů, které fungovaly na úrovni startupu, fungovat přestávají. Je příjemné mít k dispozici někoho, kdo takovým přerodem prošel mnohokrát se spoustou jiných firem. U nás tohle trochu chybí, protože český trh je malý. Etablovala se u nás startupová scéna, ale firem, které se dokázaly posunout ze startupu do nějaké další fáze, už je výrazně méně. A tím pádem i těch znalostí, jak je správně škálovat a dostat z lokálního prostředí do světa. 

Co pro vás vstup Verdane znamená v praxi, plánujete nějaké výraznější rozšiřování?

Verdane označuje investice, do kterých vstupuje, jako firmy v tzv. rapid growth fázi. Je zde ambice firmu výrazně rozšířit během poměrně krátkého období. A to jak z pohledu klientů, obchodu, příjmů, tak i geograficky. Plánujeme růst organicky, ale určitě i akvizičně. Lze předpokládat výrazný růst v Británii a v USA. 

Co se týče našich klientů, historicky převládala Skandinávie, nicméně teď už ji dohání další trhy. Je to dáno tím, že ve Skandinávii jsme se dostali na určitý strop, zatímco v dalších lokalitách teprve startujeme. Pokud jde o Česko, pár klientů tady máme, ale ve smyslu lokálních poboček globálních značek. 

Foto: Martin Landsberger Pospíšil

Anna Jurečková

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Osobnosti, Startupy, Technologie
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články