Trvalo to déle než půl století. Snaha vědců ale nakonec došla svého
naplnění a nová odrůda Luna UCR by už brzy měla milovníkům avokáda nabídnout skvělou chuť a kůru, která se po zralosti zbarví do výrazné černé.
Ten příběh začal už v 50. letech 20. století a velmi důležitou roli v něm hrála žena. Konkrétně manželka Gwen vědce a pěstitele B. O. Bergha působícího na University of California, Riverside. Bergh, který ve věku 96 let v roce 2021 zemřel, byl označován prvního skutečně dlouhodobého šlechtitele různých odrůd avokáda.
Od Fuerte po Gwen
V druhé polovině minulého století toto ovoce ještě nebylo tak trendy a rozšířené jako je tomu v současnosti. Jeho produkci od 20. do 70. let dominovala odrůda Fuerte. A španělský význam tohoto názvu, silný, skutečně odpovídal, protože odrůda dokázala přežít i výrazné mrazy, které na počátku 20. století postihly oblast Los Angeles, kde byla pěstována. I když měla Fuerte výbornou chuť, problémem pro její pěstitele bylo to, že stromy na kterých rostla, plodily pouze každý druhý rok.
Pěstitelům tedy nezbylo než to zkusit s něčím jiným. Odrůda Hass byla tím, co Fuerte dobře doplňovalo. Měla dobrou oříškovou chuť a slupku, která se snadno loupala. Problém ale byl s černou slupkou při zrání. Lidé si to spojovali s tím, že se avokádo kazí a zhruba v polovině 50. let 20. století odrůda ztrácela na popularitě.
I proto se Bergh pustil do práce a šlechtění. Že nejde o zrovna nenáročný proces dokazuje skutečnost, že zasadil tisíce geneticky odlišných sazenic odrůdy Thille, v rodové posloupnosti následující generaci po předchozí Hass. Cílem bylo najít chuťově stejné avokádo, jen v barevně zelené verzi. Po více než dvou dekádách se Berghovi v roce 1983 podařilo přijít s odrůdou Gwen, která nesla toto jméno na počest jeho manželky.
PŘEČTĚTE SI: Výroba kosmetiky s pomocí umělé inteligence i z neobvyklých surovin. Proč ne třeba pecky z avokáda? napadlo Izraelce
Běh na dlouhou trať
Zmíněných dvacet let se může zdát jako dlouhá doba, ale nenechte se mýlit. Od zasazení semínka do doby než vyroste první avokádo to trvá tři až pět let. A aby se daná odrůda na trhu uchytila, jde podle vědkyně Mary Lu Arpaia, která působí na University of California, Riverside, o dalších 15 až 20 let.
V případě odrůdy Gwen se ale komerční úspěch nedostavil. Zákazníci si během let na černou slupku odrůdy Hass zvykli a vzali ji na milost. Kromě toho ale zapracoval i potravinářský průmysl. Použití etylenu ve skladech umožnilo rovnoměrné zrání avokáda, které se sbírá ještě nezralé, kdy má zelenou slupku.
A tam, kde nepomohla chemie, přišla ke slovu reklama, která spotřebitele přesvědčila o tom, že avokádo je zralé a připravené ke zkonzumování, když jeho slupka zčerná. I proto se ambice s vypipláním odrůdy Gwen se zeleným odstínem minuly s úspěchem, protože pohled zákazníků se oproti předchozím letům změnil.
Ani to ale Bergha neodradilo. Odrůda Gwen totiž přinesla vylepšení, ať už šlo o chuť, každoroční úrodu nebo fakt, že strom na kterém tato odrůda roste, je nižší a úroda se tak snáze sbírá. Nejde o zanedbatelný detail. U vyšších stromů je potřeba dostat se k úrodě po žebříku, což může být někdy docela nebezpečné.
Nižší výška má i jiné výhody. Umožňuje větší hustotu osázení a díky tomu větší potenciální úrodu ve spojení s efektivnějším způsobem její sklizně.
Luna jako následovnice Gwen
Odrůda tak podle Bergha mohla být vhodným genetickým materiálem pro další šlechtění. „Proto se v roce 1985 rozhodl, že udělá ještě poslední pokus, protože cítil, že stárne a brzy půjde do důchodu,“ konstatovala Arpaia.
Vysázel na 70 tisíc geneticky odlišných sazenic odrůdy Gwen ve třech různých oblastech, jež se vyznačují odlišným klimatem. V jedné z nich stromy kvůli velkému mrazu kompletně uhynuly. Ne vše ale skončilo zmarem. V jedné z osázených oblastí se sazenice ujaly natolik, že z nich vzešlo avokádo nové odrůdy Luna UCR s preferovanou černou slupkou, když ovoce dozraje.
Luna má dle svých stvořitelů z University of California, Riverside tendenci být vysokým, ale velmi štíhlým, vzpřímeným stromem, který může produkovat více ovoce, jež je ale možné sklízet bez pomoci žebříku. Navíc má jít o typ, který má kvalitu velmi dobrého dozrávání.
Vzhledem k tomu, že od zasazení semene k tomu, než z něj vzejde první plod, uplyne několik let, není reálné se s touto odrůdou v nejbližší době setkat v obchodech. „Šlechtění ovoce je velmi dlouhodobý proces, ve kterém čerpáme plody z práce našich předchůdců,“ říká Arpaia. V plánu je proto sklízet, co se urodí a v příštím roce zasadit další semínka.
Chuťově dle ní je Luna oproti odrůdě Hass jemně odlišná. Nejvíce se od sebe liší v textuře, kdy Hass je velmi krémová, zatímco Luna spíše hladká. Slupku má o něco silnější než Hass a je o něco hladší na dotyk.
Aktuálně je Luna UCR, oficiálně známá jako BL516, součástí patentového řízení. Pokud vše půjde podle očekávání, je už uzavřeno partnerství se společností Eurosemillas sídlící ve Španělsku, která by se měla postarat o rozšíření odrůdy do dalších zemí. V současnosti má domluveno partnerství s pěstiteli ve 14 státech mimo USA.
V případě úspěchu by Luna mohla překonat i problémy, jimiž Hass trpí. Ať už jde o menší velikost plodu v čase tím jak strom stárne, špatnou adaptabilitu na extrémní klimatické podmínky nebo citlivost vůči některým hmyzím škůdcům.
Je také možné, že se za dvě desetiletí objeví další, zcela nová odrůda. Luna mezitím může přinést větší objem produkce ovoce, po kterém je stále větší poptávka.
PŘEČTĚTE SI: Zemědělci ukládají CO2 do půdy. Za uhlíkové „odpustky“, které si u startupu kupují velké firmy
