Africký kontinent je v posledních letech v kurzu víc než kdy dřív. Společným jmenovatelem je digitalizace. Jakým výzvám ale čelí podnikatelé, kteří se rozhodnou proniknout do byznysu v tomto dosud spíše opomíjeném teritoriu? Odpověď jsme hledali s Jihoafričanem Richardem Grahamem, který má na starosti UX a design v Showmaxu, africké obdobě Netflixu. Graham bude také hostem dubnové konference Webexpo, jíž je SJ.News mediálním partnerem.
Showmax od společnosti Multichoice je streamingová platforma poskytující videoobsah zacílený zejména na africké publikum. Funguje od roku 2015 a Richard Graham se k ní připojil o čtyři roky později.
Zajímavé je, že o vývoj se starají české týmy v Praze, což si Jihoafričan Graham pochvaluje. Ve svém vystoupení na Webexpu, které se uskuteční od 19. do 21. dubna v Paláci Lucerna, promluví právě o specificích stavby produktu pro africké publikum. Zaměří se například na rozdíly v designování produktu pro evropský a africký trh.
Mediálním partnerem konference je i SJ.News. V exkluzivním rozhovoru Richard Graham například prozradil, na co se mají čeští startupisté zaměřit, pokud by chtěli zavítat na africký trh. Ale i to, čím ho zaujali čeští specialisté natolik, že se rozhodl je upřednostnit před svými krajany.
Jak se stalo, že jste se rozhodli postavit Showmax s týmy českých specialistů v Praze?
Model předplácení tzv. video-on-demand (systém, kdy divák není oproti klasické televizní stanici odkázán na pevně daný program, ale vybírá si sám videoobsah, na který se chce dívat - pozn. red.) byl v roce 2015 ve všech oblastech nesmírně populární, ale Afrika v tomhle byla nedotčeným trhem. Viděli jsme v tom jasnou příležitost.
Naše mateřská společnost MultiChoice investovala do existující platformy pro streamování videa, která měla produktové a technické zázemí v České republice, a dávalo smysl ponechat ji jako centrum vývoje produktů. A jsem rád, že jsme to tak udělali, protože kvalita týmů je fantastická. Navíc i spolupráce na dálku je doopravdy snadná – řešíme ji přes Slack nebo Teams, případně prostřednictvím jiných nástrojů. Jestli nás lockdown něco naučil, tak to, jak dobře pracovat na dálku.
Do svého portfolia jsem design Showmaxu zařadil v roce 2019. Musím znovu zopakovat, že jsem byl okamžitě ohromen kvalitou produktového designu v České republice. Opravdu je fantastická. Na začátku jsme měli jen pár designérů, ale postupem času naše oddělení rostlo do té míry, že je nyní zcela institucionalizované a design má v procesu celého vývoje produktu své klíčové místo.
Jaké jsou výhody outsourcování těchto věcí z České republiky? V čem vidíte hlavní rozdíl oproti africkým specialistům?
Rozdíl byl ve způsobu řešení projektů ve srovnání s korporátním přístupem v Jihoafrické republice. V Česku je dobrá zkušenost s neustálým objevováním při vývoji produktu a možností rychlého postupu, který je v produktovém světě dobře přijímán. V Africe se v rámci podnikového prostředí používá více metod projektového řízení, což může v některých případech změnit způsob, jakým se při vývoji produktu postupuje.
Jak byste jinak popsal úroveň dovedností odborníků v Jihoafrické republice?
Je výborná. Například v oblasti UX nebo produktového designu jde úroveň dovedností v Africe nahoru. Jsme stejně silní jako v Evropě a ve zbytku západního světa. Dříve bylo nasazení určitých služeb, softwaru a vývoje omezené, ale už jsme to dohnali. Kdybychom se podívali na design výrobků v Evropě a v Africe před deseti lety, byl by to docela rozdíl. Ale to se změnilo.
Dočetl jsem se, že jedním z největších problémů digitalizace Afriky je nepoměr mezi dostupností digitální infrastruktury a jejím skutečným využíváním lidmi. Je to pravda a jsou to právě služby jako Showmax, které pomáhají tuto propast překonat?
Tato propast se postupně zaplňuje. Pokrytí mobilním širokopásmovým připojením v subsaharské Africe se za posledních šest let více než zdvojnásobilo a podle statistik se na konci roku 2021 nacházelo na úrovni zhruba 83 procent pokrytí. Zároveň jsme zaznamenali, že jen čtvrtina celkové populace je připojená k internetu nebo využívá mobilní data. Máme tedy mezeru, kterou se stále snažíme zaplnit.
Nacházíme se v bodě, kdy začíná klesat cena mobilních dat. Dlouhodobě byla v Africe drahá, třeba v Jihoafrické republice stál gigabajt mobilních dat v roce 2021 mezi dvěma a čtyřmi dolary. Ve většině Evropy se pohybovala cena pod dva dolary; i když v Česku to byly v průměru tři dolary. V některých subsaharských oblastech ale ceny klesly, třeba v Nigérii v průměru zaplatíte za jeden gigabajt pod jeden dolar, totéž lze říct o Keni. Podobné pohyby budou mít obrovský dopad na využívání digitálních služeb.
S jakými dalšími největšími výzvami je potřeba se vypořádat, abyste uspěli na africkém trhu?
Velkou výzvou jsou platební metody. Rozšíření kreditních karet je totiž stále velmi slabé. Předloni bylo jejich rozšíření v subsaharské Africe menší než 10 procent, což je opravdu málo. Takže zákazníci používají alternativní metody placení za digitální služby. Jako jsou vouchery zakoupené v obchodech, mobilní peněženky a mobilní platby. Přitom počet zákazníků s mobilními telefony je v Africe obrovský. Ale pro mnoho lidí je hotovost stále na prvním místě. V roce 2021 nemělo 40 procent dospělých obyvatel subsaharské Afriky bankovní účet.
Další velkou výzvou, o které budu také mluvit ve své přednášce, je problém s infrastrukturou. Zejména pak s tou elektrickou. V Africe je například velkým problémem load shedding – plánované vypínání proudu v určitých oblastech, tak aby se předešlo zhroucení sítě. Důvodem tohoto stavu je stárnutí infrastruktury a její bídná údržba. V závislosti na fázi tak můžete být bez proudu až 12 hodin denně. To má velký dopad na životní styl lidí a na využívání digitálních služeb. Četl jsem zprávu, podle které byla Jihoafrická republika loni bez proudu více než 192 tisíc minut. Což je docela ohromující statistika, když si uvědomíte, že rok má jen něco přes 525 tisíc minut. Proto si lidé často pořizují například generátory nebo připojují měniče k hlubokotlakým bateriím.
Jak k těmto problémům přistupujete konkrétně v Showmaxu?
Je zapotřebí se při určování priorit vývoje produktů zaměřit právě na tyto makro faktory, které zákazníky ovlivňují. Je důležité sledovat prostředí a to, jak dopadá na uživatele. Prioritou pak musejí být funkce, které zákazníkům umožňují některé z problémů překonávat. Například - a toho se opět dotknu ve své přednášce - stahování. Stahování je neuvěřitelně užitečná služba pro někoho, kdo nemá stálý přístup k okamžitému internetu nebo si nemůže dovolit používat mobilní data. Mohou si stáhnout film na Wi-Fi v práci, vzít si ho domů, a tam ho sledovat na svém zařízení, aniž by potřebovali připojení.
Můžete říct ještě nějaký příklad?
Existuje celá řada oblastí. Dalším jednoduchým příkladem je zajištění toho, aby UX naší televizní aplikace fungovalo bez složitých animací. Některá zařízení, která používají zákazníci na běžném trhu, nemají takový výpočetní výkon, aby tyto složité animace podporovala.
Řekl byste, že velké společnosti z vaší oblasti podnikání, řekněme Netflix, jdou také stejnou cestou, nebo jim tento úhel pohledu chybí?
Myslím, že výhodou toho být lokální je, že máme dobrou představu o potřebách a chování svých zákazníků a jsme schopni s ohledem na to poskytovat řešení, která jsou pro ně užitečná. Rozumíme svým zákazníkům, víme, co se jim líbí, a držíme se na tepu místního i mezinárodního obsahu, který je pro ně důležitý.
Je tedy velkou výhodou být přímo na místě a znát skutečné problémy, kterým uživatelé denně čelí?
Jednoznačně.
Co byste poradil evropským startupům, které se snaží dostat na africký trh a uspět tam?
Úspěch na jakémkoli trhu, a v tomto případě na africkém, spočívá v pochopení zákazníků a porozumění jejich problémům. Pochopení jejich situace, potřeb a chování v každodenním životě je naprosto klíčové.
Kdybych vám mohl poradit, tak než se do něčeho v Africe pustíte, přijeďte do Afriky, žijte tam půl roku s lidmi, pochopte jejich životní styl. A pokud to dokážete, získáte lepší představu o tom, zda řešíte správné problémy či zda vůbec kladete správné otázky.
