Technologický gigant Apple si brousí zuby na další zajímavý zářez. Do patentového řízení poslal přihlášku týkající se nové generace systému AirPods. Jeho kryt a koncovky mají řadu elektrod uzpůsobených pro měření mozkové aktivity uživatele. Pokud se člověku nebude líbit písnička, která mu zní do uší, díky novému systému zabudovanému v AirPods přeskočí na další song, aniž by sám musel cokoliv udělat.
Velkým tématem posledních měsíců je umělá inteligence. Její využití, dopad na pracovní trh i rizika, která s sebou přináší. Ale s novinkami je to jako se zprávami. Zaujmou a brzy je nahradí něco jiného, co je v daný moment více trendy. Patentová přihláška, kterou společnost Apple podala k americkému Úřadu pro patenty a ochranné známky, týkající se nové generace senzorového systému AirPods možná není takovým gamechangerem jako AI, ale rozhodně stojí za povšimnutí.
Novinka jablíčkového giganta má obsahovat řadu aktivních elektrod zaměřených na měření biosignálů a elektrické aktivity mozku daného uživatele AirPodů. Díky novým vylepšením ale nejsou elektrody těchto sluchátek omezeny pouze na elektroencefalografii, elektromyografii nebo na elektrookulografii.
Nositelné a skryté
Apple ve své patentové přihlášce píše, že mozková aktivita může být monitorována pomocí elektrod umístěných na pokožce hlavy uživatele. Elektrody mohou být umístěny uvnitř nebo kolem vnějšího ucha. Jde o preferovanou variantu, protože díky tomu se minimalizuje pohyblivost zařízení. Velikost a tvar ucha se stejně jako zvukovod uživatelů liší, případně se postupem času mohou proměňovat. Proto i původně dobře sedící ušní EEG zařízení nemusí být později zárukou přesných měření. Z estetického hlediska je zase výhodné, že elektrody jsou méně vizuálně patrné, protože nejsou umístěny na viditelné části těla. Zároveň by to zahrnovalo více aktivních a referenčních elektrod, které se mohou přizpůsobit měření biosignálů různých uživatelů za různých podmínek.
Patentová ochrana, o kterou Apple žádá, se týká nositelných elektronických zařízení (AirPods) a jejich schopnosti měřit biosignály svých uživatelů pomocí dynamického výběru elektrod. Zařízení totiž může mít k dispozici více elektrod, než je pro měření biosignálů nutné a může vybírat konkrétní elektrody, které jsou pro danou aktivitu vhodné. Zároveň může vybírat různé podskupiny elektrod pro různé uživatele, případně v odlišných časech, například podle specifických fyziologických parametrů uživatele.
Biosignály měřené nositelným elektronickým zařízením mohou zahrnovat elektroencefalografii, ale nejsou omezeny pouze na ni. V některých provedeních mohou být měřeny další biosignály, jako je například elektromyografie, elektrookulografie, elektrokardiogram, galvanická kožní odezva nebo třeba puls objemu krve.
Apple ve svém podání k patentovému úřadu také uvádí, že v některých provedeních může být nositelná elektronika například v podobě chytrých brýlí a aktivní a referenční elektrody mohou být umístěny ve spánkových oblastech.
PŘEČTĚTE SI: Konkurence pro advokáty? Umělá inteligence vstupuje do soudní síně
Od hudby až po Alzheimera
Ať už patentové řízení dopadne jakkoliv, vše směřuje k tomu, že díky neinvazivní neurozobrazovací technice, která měří elektrickou aktivitu mozku pomocí elektrod, brzy místo klikání postačí pouze myšlenka a pocit. AirPody nebo jiné zařízení podobného typu z ní poznají, co je potřeba udělat. Při poslechu hudby se tak třeba přes Bluetooth spojí se Spotify a při detekování určité míry nelibosti přeskočí na další skladbu. Nebo by v případě potřeby zvýšení aktivity díky informacím od měřících senzorů mohl playlist v danou chvíli preferovat skladby, které tomu napomáhají.
Podle neurovědce Aleše Stuchlíka, který ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR vede Oddělení neurofyziologie paměti, jsme zatím v této oblasti na začátku cesty. „Myslím, že bude nějakou dobu trvat, než bude k dispozici dostatečné prostorové rozlišení. To je obecně špatné pro EEG (na rozdíl od časového rozlišení), pro elektrody pouze v uších ještě více. Navíc EEG obecně není pro „čtení myšlenek“ příliš dobré. Přesto jde ze strany Applu o zajímavou snahu,“ konstatoval profesor Stuchlík.
Apple ve svém podání nespecifikuje příklady využití. Dá se ale předpokládat spárování těchto sluchátek s jiným zařízením Applu, aby bylo možné získaná data přečíst. V úvahu tak připadá napojení na Apple Watch. Toto propojení by mohlo rozšířit stávající sledování zdraví a různých údajů, na které se Apple Watch zaměřují. Možností je také propojení s připravovanými aplikacemi Apple Vision Pro. Kombinací sofistikovaných senzorů, skenerů a strojového učení algoritmů je Vision Pro schopen interpretovat mentální stavy uživatelů.
Hudbou vzdálenější budoucnosti pak je možné využití zařízení ve zdravotnické oblasti. Jako snová, byť zatím ne na pořadu dne, se jeví možnost, že by zařízení mohlo detekovat biomarkery a v časném stadiu by upozorňovalo na nástup Alzheimerovy choroby.
PŘEČTĚTE SI: Startup Accexible umí s 93procentní přesností z analýzy řeči odhalit rané příznaky Alzeimerovy choroby
