Zatím jediná svého druhu. Taková je chytrá venkovní učebna Archimedes, která byla slavnostně otevřena v Hodoníně. Je energeticky soběstačná a díky Wi-Fi, interaktivní TV i audio technice se dá využít pro pořádání videokonferencí. A prostřednictvím mikrokamer mohou žáci sledovat i život uvnitř ptačí budky nebo krmítka.
Byla to tento týden na Základní škole U Červených domků v Hodoníně velká sláva. Otevírala se tam chytrá venkovní učebna nesoucí jméno slavného fyzika, umožňující praktickou venkovní a terénní výuku přírodních věd pomocí nejmodernější techniky. I díky ní mohl být součástí slavnostního představení videohovor žáků s odborníky v Dubaji, Bangkoku nebo s členy české vědecké expedice na Antarktidě.
Technika i energetická soběstačnost
Dřevostavba je doslova od podlahy po strop vybavena digitálními technologiemi a zařízeními, která slouží pro monitorování přírodních jevů. Učebna o velikosti 10 x 6,5 metru, která pojme až 36 osob, je energeticky soběstačná a její zdi jsou vytvořeny z recyklovatelných materiálů. Vnitřnímu prostoru sice dominují dřevěné lavice, ale nabízí také vysunovací pódium a propojení s venkovním prostorem pomocí posuvných dveří. Samozřejmostí jsou magnetické tabule, promítací plátno nebo interaktivní dotyková tabule o velikosti 65 palců. Díky Wi-Fi, interaktivní TV i audio technice se tak dá sál využít pro pořádání videokonferencí.
Zvenku je budova vybavena solárním čerpadlem, zavlažovacím systémem pro zalévání zelené stěny včetně nádrže pro zachytávání dešťové vody nebo hydrofobním nanonátěrem pro bezúdržbový provoz. Střechu je možné vybavit fotovoltaickými panely fungujícími na bázi ostrovního systému.
Autor projektu Antonín Koplík z hodonínské společnosti Moram konstatoval, že jde o „dynamický projekt, který se pořád rozrůstá. V této chvíli zde máme zelenou zahradu, vermikompostéry, termokamery, máme tam digitální meteorologickou stanici, speciální tabuli i dotykový displej. Bude tam virtuální realita a pořád se to rozšiřuje,“ uvedl Koplík.
První, ale ne poslední
Projekt však slibuje mnohem více než jen v úvodu zmíněné pozorování přírody. Smyslem konceptu je vzájemné propojení žáků s jinými školami a odborníky po celém světě. Učebna v Hodoníně je sice první svého druhu v České republice, do budoucna ale nemá zůstat pouze u ní. „Máme v současné době třicet škol v České republice, se kterými jednáme o realizaci a patnáct států po celém světě, kde bychom měli stavět,“ nastínil další plány Koplík.
Vysvětlil také, jak by vše mělo do budoucna fungovat. „Má to dvě roviny. Jedna je propojení žákovských týmů, tzn. že škola v Hodoníně vytvoří tým a spojí se například se školou ve Švédsku, Finsku, v Americe a budou pomocí stejných pomůcek zkoumat třeba přírodovědné jevy. A druhá věc je ta, že máme přes šedesát spolupracovníků po celém světě, kteří se budou online přihlašovat přes webovou platformu a například člověk v Amazonii bude ukazovat deštné pralesy, člověk v Egyptě zase ukáže, jak to vypadá na pyramidách,“ popsal možnosti využití Koplík.
Projekt je součástí koncepce SMART City, kterou město Hodonín dlouhodobě prosazuje. „S firmou Moram jsme zahájili spolupráci již před tornádem v rámci chytrých řešení pro naše město. I díky tornádu vznikla tato věc, která je jednak pilotním projektem a zároveň obrovskou příležitostí zviditelnit se pro firmu i pro naše město. Je to parádní nejen pro edukaci učitelů, ale hlavně dětí, které mohou pracovat s moderními technologiemi, v ekologickém a udržitelném prostředí, s možností propojení do dalších škol po celém světě. Věřím, že se to podaří nastartovat a že to bude fungovat,“ řekl starosta města Libor Střecha.
Náklady na vybudování učebny dosáhly částky tří milionů korun. Město Hodonín se podílelo vystavěním základů stavby a Jihomoravský kraj přispěl částkou půl milionu korun. Zajištění zbývajících financí bylo v režii společnosti Moram a jejích partnerů, k nimž patří například CzechTrade, CzechInvest nebo JIC Brno.
