Teambuilding a firemní večírky. I s alkoholem v krvi může být nárok na peníze za pracovní úraz
Foto: Unsplash

Teambuilding a firemní večírky. I s alkoholem v krvi může být nárok na peníze za pracovní úraz

5. úno 2023 Ondřej Černý 4 min

Vaše firma pořádá teambuilding. Máte nějaké starosti, proto se vám na firemní akci úplně nechce. Nakonec jdete, nechcete dělat nikomu zle. Ale co čert nechtěl, špatně došlápnete a na firemní akci se zraníte. Jde o pracovní úraz a máte nárok na nemocenskou, nebo máte smůlu, protože se vše odehrálo mimo pracoviště?

Zásadní podle českých soudů je, jestli teambuilding zvyšuje odbornost zaměstnanců. Právě zmíněná odbornost je zásadní. Firemních akcí je víc druhů a pokud se člověk zraní například na vánočním večírku, tak má při snaze o odškodnění ze strany firmy smůlu. (Tedy většinou, ale o tom až dále.) Večírek možná utužuje vztahy mezi zaměstnanci, ale rozhodně nezvyšuje jejich odbornou způsobilost.

Ve firemním dresu

Jak už to s právem často bývá, ne vše musí být tak jasné, jak se na první pohled zdá. Týká se to například lyžařského zájezdu, v jehož rámci došlo k úrazu kolene zaměstnance a soud ho uznal jako pracovní úraz. „Zájezd byl pořádán totiž také pro klienty firmy, o které se zaměstnanci měli „starat“. Nejvyšší soud proto konstatoval, že k úrazu došlo při plnění pracovních povinností,“ uvedl Jan Široký, vedoucí Korporátního týmu advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba.

Advokát Michal Vrajík doplnil, že „vzhledem k tomu, že hlavní náplní akce bylo lyžování, a protože firma poskytla všem zaměstnancům také několikadenní skipasy, je zřejmé, že od svých zaměstnanců očekávala, že přispějí k naplnění cíle akce rovněž tím, že se budou jejím zákazníkům věnovat na sjezdovce. Za této situace nelze činnost, při níž žalobce utrpěl úraz, považovat za jeho soukromou volnočasovou aktivitu.“

Jiné by to ale bylo, pokud by se člověk během lyžařského teambuildingu nebo třeba vánočního večírku zranil a byl pod vlivem alkoholu nebo omamných látek. V takovém případě, přestože jde o firemní akci, by žádný nárok na bolestné od zaměstnavatele neměl.

Zásadní je odbornost

Soudní verdikty v minulosti jasně stanovily, že zaměstnavatel odpovídá za škodu na zdraví zaměstnance, kterou si přivodil na organizovaném teambuildingu. U vánočních večírků je ale jasněji až od rozhodnutí Nejvyššího soudu z března 2022, které konstatovalo, že vánoční večírek za aktivitu zvyšující pracovní odbornost považovat nelze.

Pro závěr, zda poškození zdraví, které zaměstnanec utrpěl při některé z aktivit v rámci tzv. teambuildingu, může být považováno za pracovní úraz, není rozhodující formální označení tohoto kurzu týmové spolupráce v příslušných dokumentech, nýbrž vlastní obsahová náplň činnosti, při které zaměstnanec úraz utrpěl,” konstatoval ve svém verdiktu Nejvyšší soud v roce 2009.

Důležitá přitom byla definice teambuildingu, kterou soud stanovil jako „intenzivní a záměrné (cílené) budování a rozvíjení pracovního potenciálu pracovních týmů”.

Vyplývá z toho, že pokud lze určitou akci nebo činnost (například školení pořádané zaměstnavatelem) posoudit jako zvyšování odborné připravenosti zaměstnance, jde jednoznačně o pracovní aktivitu a jakákoli újma na zdraví se považuje za pracovní úraz.

V takovém případě pak zákoník práce mluví jasně. Zaměstnavatel „ je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Důležitá jsou v případě sporu také další kritéria. Jedním z nich je například konání akce v pracovní době. Dalším pak povinná účast. Pokud ji zaměstnavatel určí a jeho zaměstnanci se na akci něco stane, jde o pracovní úraz. A to i v případě sportovního turnaje. Právě takový případ Nejvyšší soud řešil v roce 2013. Šlo o turnaj pořádaný děkanem VUT v Brně a úraz, který si na něm zaměstnanec způsobil.

Napište to na firmu

U nejrůznějších večírků, které podniky pro své zaměstnance pořádají, je tomu ale jinak. Pokud na nich zaměstnavatel nestanoví povinnou účast, případně akce není zaměřena na plnění pracovních povinností nebo jiných činností zaměstnance ve prospěch firmy, ani na nich nedochází ke zvyšování odborné připravenosti zaměstnance ze které má zaměstnavatel prospěch, při jakémkoli zranění má zaměstnanec smůlu.

Stejně tak tomu je v případě společenského setkání zaměstnanců. Večírek je dobrý pro utužení party, ve svém důsledku pomáhá zaměstnavateli, protože vztahy mezi jeho lidmi se tak mohou zlepšovat, ale při případném zdravotním úrazu je firma z obliga.

A to i v případě, kdy firma uspořádá akci pro své zaměstnance (typicky vánoční večírek a podobné eventy) a financuje ji. I když jde o setkání zorganizované firmou jako poděkování zaměstnancům, nelze ji z hlediska soudu považovat za pracovní akci, ani v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Co si na ní kdo způsobí, tak za to také sám odpovídá.

Úplně jednoznačně řečeno: „U vánočního večírku v obvyklém formátu je odpovědnost zaměstnavatele za škodu na zdraví zaměstnance vyloučena,“ vysvětlil vedoucí Korporátního týmu advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba Jan Široký.

Vychází z ustanovení zákoníku práce, podle kterého se „zaměstnavatel zcela zprostí odpovědnosti za škodu (nebo nemajetkovou újmu), pokud vznikla v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.“

Pokud by nebyly naplněny všechny tyto znaky, pak dle Širokého připadá do úvahy ještě částečné zproštění se odpovědnosti (§ 270 odst. 2 zákoníku práce). Vysvětluje to na příkladu vánočních večírků a alkoholu. Tím, že akci zaměstnavatel financuje a de facto útratu svých zaměstnanců za alkohol platí, vlastně jim pomyslně sám nalévá.

Proto pokud se večírku účastní zákazníci a zaměstnanec se o ně na obecný popud zaměstnavatele stará tak, že s nimi pije, nemusí být pro právního zástupce zaměstnance zcela od věci cílit s náhradou za případný úraz na náhradu zaměstnavatele alespoň z „férových“ 50 procent,“ uzavírá Široký.

V únoru se tým StartupJobs chystá na firemní teambuilding. Snad poznatky z tohoto článku nebude muset zkoušet v praxi.

PŘEČTĚTE SI: Právo neúčastnit se teambuildingů: Soud dal za pravdu muži, který „sabotoval” firemní večírky

PŘEČTĚTE SI: Teambuildingy v režii startupů. Vyrazte do přírody, truhlářské dílny nebo psího útulku

Ondřej Černý

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Kancelář, Kauzy
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články