U zaměstnanců pracujících z domova je ve srovnání s těmi, kteří pracují on site méně pravděpodobné, že budou povýšeni nebo se jim zvýší plat. Místo výkonu práce tak má výrazný dopad na kariérní postup a ohodnocení.
Nejde přitom o žádný osamocený výstřel do tmy. Toto pravidlo potvrdilo v poslední době hned několik průzkumů. Přesná čísla se sice nepatrně liší, ale trend je naprosto jednoznačný. Kdo chodí do kanceláře a šéf ho vídává na chodbě, v kantýně, ve výtahu nebo na společné cigaretce, má výrazně větší šance, že se mu tyto cesty z domova vyplatí.
Z nedávného výzkumu společnosti Resume Builder vyplynulo, že šance těch, kteří mají jiný pracovní model než jejich kolegové a kolegyně v kanceláři na to, že budou povýšeni, je téměř o čtvrtinu nižší (24 %). Takový je výsledek srovnání pracovníků, kteří pracovali jak výhradně z domova, tak chodili pouze do kanceláře nebo pracovali v hybridním modelu.
Osobní účast pomáhá
Podobné zjištění přinesla i analýza více než dvou milionů kancelářských pracovníků společnosti Live Data Technologies. Vyplynulo z ní, že ti, kdo loni pracovali v modu home office, byli povyšováni o 31 % méně často než jejich kolegové.
„Je to určitá předpojatost. Osobně tomu říkám diskriminace,“ konstatoval Nicholas Bloom, ekonom působící na Stanford University, který se zaměřuje na práci na dálku. Přitom i z požadavků šéfů řady firem (Tesla, Meta, Google, Goldman Sachs, v českých podmínkách například Pavel Juříček (Brano) nebo Hubert Palán (Productboard) je patrné, že chtějí, aby se lidé v maximální možné míře z domovů vrátili zpět do kanceláří. Jednoduše proto, že osobní interakce přináší lepší výsledky a produktivitu než jiné pracovní modely.
Že jde o velmi důležitý aspekt doložila Emma Harrington, která na University of Virginia vyučuje ekonomii. Ve studii, kterou vytvořily společně s kolegyněmi Natalií Emanuel a Amandou Pallais doložily, že osobní přítomnost může výrazně pomáhat s prací a jejím dalším rozvojem. Z jejich výzkumu mezi softwarovými inženýry pracujícími ve společnostech, které patří do 500 největších firem v žebříčku Fortune vyplynulo, že programátoři, kteří pracovali z kanceláře své firmy získali na svůj kód téměř o čtvrtinu více zpětné vazby (22 %) než jejich kolegové pracující mimo kancelář.
Právě osobní přítomnost na pracovišti je důležitá především pro zaměstnance v juniornějších pozicích a na začátku jejich kariér. Je o tom přesvědčen Kevin Ellis, šéf pobočky poradenské společnosti PwC ve Velké Británii. „Pokud se mne ptáte na můj názor na to, jak uspět ve své kariéře, byl bych v kanceláři čtyři až pět dní v týdnu,“ odpověděl Ellis na dotaz agentury Bloomberg na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
PŘEČTĚTE SI: „Ovoce a zdobené kanceláře nestačí.“ Michal Šrajer pořádá konferenci o štěstí v práci, firmám radí laskavost
Paradox produktivity
S přímou úměrou, že čím více lidé pracují z kanceláře, tím se produktivita zvyšuje, to ale tak jednoznačné není. Už v roce 2013 Bloom a jeho tehdejší postgraduální student na Stanfordu James Liang, který je také spoluzakladatelem čínského cestovatelského webu CTrip, dali v rámci výzkumu zaměstnancům call centra CTrip možnost po dobu devíti měsíců pracovat z domova. Polovina mohla pracovat takto, druhá pracovala standardně z kanceláře. Výsledky studie ukázaly, že ve srovnání se zaměstnanci, kteří přišli do kanceláře, byli pracovníci na home office nejen šťastnější a existovala menší pravděpodobnost, že odejdou, ale také byli produktivnější.
„CTrip si myslel, že by se mohlo ušetřit za prostory a nábytek a že úspory převáží nad nárůstem produktivity. Místo toho jsme zjistili, že lidé pracující z domova dokončili o 13,5 % více hovorů než zaměstnanci v kanceláři,“ popsal výsledky studie Bloom.
Přes tato data ale z aktuálního výzkumu Resume Builder rovněž vyplynulo, že ti, kteří pracují výhradně z domova, mají nejmenší šanci, že se jim zvýší plat nebo budou povýšeni ve srovnání s těmi, kdo se alespoň občas v kanceláři objeví. Téměř to působí jako daň za to, že v průzkumu uvedli, že jsou produktivnější, šťastnější a méně vystresovaní než ti, kteří do kanceláře někdy zamíří.
I proto nepřekvapí, že novou práci si letos chce najít polovina respondentů průzkumu Resume Builder, kteří chodí do kanceláře každý den, ve srovnání se 43 % těch, kteří se tam mihnou jen občas a 36 % zaměstnanců, kteří svou práci dělají z domova.
PŘEČTĚTE SI: PSYCHO KOUTEK: Zpátky do kanclu! 5 + 1 tip, jak to zvládnete s lehkostí
Štěstí versus postup
Ještě výraznější rozdíly panují v tom, jak se jim místo, odkud pracují, zaměstnancům líbí. Z těch na home office jsou to téměř všichni (92 %), zatímco u těch, kteří míří do kanceláře, je to jen třetina z nich (35 %). Zajímavé přitom je, že všechny skupiny zaměstnanců (home office, on site, hybrid) v průzkumu uvedly, že mají se svými kolegy i nadřízenými podobnou míru kontaktů.
Svou práci daň z domova nese i při zvyšování mzdy. Když už k tomu v jejich případě dojde, bývá nižší než u zaměstnanců on site nebo v hybridním modelu.
„Od příchodu práce na dálku manažeři bojují s tím, jak lidi z domova efektivně řídit. Toto nové aranžmá zároveň vedlo k tomu, že někteří pracovníci přicházejí o pracovní postup a navyšování svého ohodnocení. Pracovníci na home office musí být při práci na dálku proaktivnější,“ říká hlavní kariérní poradkyně Resume Builder Stacie Haller. Pravidelné porady s osobní účastí jsou přitom jednou z cest a možností, kde je možné si o možné navýšení platu říci. Dělá se to rozhodně snáze než přes Zoom, Teams, Google Meet nebo jiné podobné aplikace.
Zaměstnanci, kteří pracují pouze v kanceláři, se nejvíce ze všech skupin potýkají se stresem a ve svém současném zaměstnání jsou nejméně šťastní. Dvě zbývající skupiny vykazují lepší duševní zdraví, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a také štěstí ve své současné práci.
„Štěstí zaměstnanců je klíčem k udržení a produktivnímu a prosperujícímu prostředí pro všechny zaměstnance. Lidé si s větší pravděpodobností hledají nové místo, pokud jsou nešťastní. A logicky budou hledat pozici, která lépe vyhovuje jejich potřebám,“ uzavírá Haller.
