Deset příběhů, čtrnáct podnikatelů, hodně miliard. Michael Mareš se v sondě do generace mladých českých úspěšných podnikatelů nedržel zpátky. A jeho kniha míří za těmi nejzajímavějšími jmény české startupové scény. Těmi, které dneska díky svému úspěchu v kancelářích, garážích, kavárnách a coworcích získávají, nebo už získaly legendární status.
Jak vybudujete jednorožce? Tak jednoduché, jak z určitého úhlu pohledu implikuje název knihy Michaela Mareše, to opravdu není. Jen samotný nápad nestačí. Jak bývalý reportér magazínu Forbes a současný Hospodářských novin podrobněji vysvětluje na téměř tři sta stranách, je to spíš o stovce malých kroků a rozhodnutí, osobnosti podnikatelů a jejich „zabejčenosti.” A troše štěstí.
Deset zachycených příběhů nabízí deset specifických cest, pozornému čtenáři ale ještě více společných styčných bodů. Je vlastně zajímavé, kolik toho mají postavy Marešových příběhů společného. Jasně, všichni jsou to stále mladí lidé, takže se narodili v posledním kvartále 20. století, všichni - vzhledem k podstatě svých firem - mají vztah k technologiím. Zároveň ze stránek knihy vysvítá, jak nikdo z nich neuzavírá svou mysl v hranicích České republiky, jak podnikatelské sklony měli ve většině případů nejpozději od teenagerských let a jaké odhodlání někde v sobě našli.
Samotný výčet profilovaných podnikatelů je takové „kdo je kdo” na českém startupovém nebi. Nebo při aktuálních tempech růstu jejich firem potenciální TOP 20 žebříčku nejbohatších Čechů příští dekády. Autor, který se chlubí dlouhodobými kontakty na podnikatele, tak otevírá Tomášem Čuprem z Rohlíku, Janem Řežábem po SocialBakers dnes z Time is Ltd. a Martinem Hájkem z Livesportu. Následují dua Hubert Palán a Daniel Hejl z Productboardu plus Květa a Šimon Vostří z Yticy, aby se přešlo do „logistické sekce” obsazené Oliverem Dlouhým z Kiwi, Simonou Kijonkovou ze Zásilkovny a Janem Bednářem ze Shipmonku. Po triu Ján Ilavský, Vladimír Hrinčár a Jaroslav Beck z Beat Games pak desítku uzavírá Josef Průša z Prusa Research. Každý z nich je pak průvodcem příběhu, který se klene od rozhodnutí podnikat a (většinou) prvního znaku kódu až po dnešní zavedenou firmu s valuací v korunách vyčíslovanou v deseticiferných číslech.
Jedinec zajímající se o startupový svět si na této klenbě užije řadu věcí. Samotná jádra těchto úspěchů jsou docela zmedializovaná, ale třeba kořeny jednotlivých tvůrců až tak všeobecně známé nejsou. Stejně tak lze i ochutnat opravdu malé detaily jejich příběhů. Hned na začátku Tomáš Čupr vzpomíná, jak doménu Rohlíku získal za pět tisíc korun, dozvíte se, kdo na monitorování změn nálad založil excel sheet s názvem Mood Meter (Hubert Palán), komu jeho podnikatelský nápad doporučil jako neperspektivní odepsat respektive prodat jeho vlastní partner (Simona Kijonková) nebo kdo začal svou budovatelskou dráhu rozebráním trabantu (Josef Průša).
Šlo by vypočítávat pomyslně do nekonečna. Mareš s hlavními postavami svých příběhů strávil opravdu drahně času a portréty jsou zaplněny myriádami jejich oblíbených značek, poslouchaných písniček, používaných služeb nebo referencí na setkání s nejrůznějšími osobnostmi české či světové startupové scény. Každá kapitola je ostatně zakončena osobním TOP 10 (knih, rad, destinací nebo třeba filmů) profilovaného. Před čtenářem se tak z jeho omezené perspektivy zjevuje do jisté míry komplexní hrací pole i pozadí, na kterém úspěšné projekty vyrostly.
Knížka samozřejmě má své slabší stránky. Malý důraz na takzvaný survivor bias, který se objeví jen v úvodu, autorovi vyčítat nelze, o tom jeho kniha zjevně být neměla. Jeho příběhy nicméně působí až příliš optimisticky, přímočaře a hrdinové až trochu mirkodušínovsky. Ano, objeví se model tápajícího mladého muže, kterému vlastní podnikání ukázalo směr života. Ano, dojde na půjčování financí si od přítelkyně, stravování se obsahem konzerv nebo řešení stresu alkoholem. A ano, Jan Řežáb nezamlčí krach svého prvního projektu stejně jako Tomáš Čupr nepřejde svůj fuckup v kauze “Socky z VŠE”.
Ale při použití onoho anglického termínu lze knize vytknout něco podobného co ukončenému konceptu “Fuckup Nights”. V Česku příliš neumíme opravdu upřímně přiznávat vlastní chyby či slabé stránky. Respektive všechny eventuálně zní jako ze špatného pohovoru (“Jsem až příliš pracovitý a pečlivý”). A portrétovaným jedincům, všechno bezesporu inspirativním podnikatelům, má trochu podezíravý čtenář tu ilustrovanou idylku při překonávání překážek nevěřit.
Nicméně pokud hledáte „nakopávák” k vlastnímu podnikání, a na tomto webu se to upřímně řečeno částečně předpokládá, Nápad za miliardu za přečtení rozhodně stojí. A rozhodně jej lze aspirujícím i začínajícím podnikatelům doporučit. Asi ne k hledání direktivního návodu, jak vybudovat úspěšný startup. Ty cesty jsou unikátní, zkušenosti nepříliš přenositelné. Spíše ve smyslu inspirace, ochutnání atmosféry úspěchu a nabrání motivace. Protože chuť pustit se v daný moment do vlastního podnikání musí na některém z deseti příběhu (těm vnímavějším tak u devíti a více) naskočit úplně každému. Nejen v tomto směru kniha Nápad za miliardu totiž funguje perfektně.
Michael Mareš: Nápad za miliardu: Nejinspirativnější příběhy českých startupistů, Kniha Zlín, 2021, 298 stran
PŘEČTĚTE SI: Nenápadně na vrchol. Česko-slovenský startup Around se prodal za rekordních šest miliard
