Institut klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM) představil na čtvrteční tiskové konferenci novou platformu zCase, která vznikla ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Středočeského kraje. Aplikace v reálném čase propojuje záchranáře, dispečery a lékaře a zprostředkovává sdílení informací o pacientovi i posádce záchranné služby, čímž pomáhá zefektivnit převoz a léčbu akutních případů, u kterých je každá minuta klíčová. Aplikaci chtějí zpřístupnit všem kardiologickým centrum v Čechách.

„Veškeré komunikační procesy se automaticky integrují, vše probíhá v pozadí a pro posádku to neznamená žádnou práci navíc. Veškerou pozornost tak může věnovat jen pacientovi. IT technologie by neměly upozadit lidský přístup zdravotníků,“ popsal Pavel Rusý, ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.

Před příjezdem do nemocnice záchranná služba pomocí zCase zprostředkuje informace o poloze vozidla, na minutu přesném dojezdu, anamnestických datech a výjezdové skupině a také monitoring EKG pacienta. Umožňuje i archivaci EKG křivky, kterou záchranáři potřebují ke srovnání především u převozu chronických pacientů.

Přesnější údaje umožní dispečerovi určit, zda má být pacient umístěn na specializované pracoviště, nebo do spádové nemocnice. Takovéto rozhodnutí je přitom zásadní pro kvalitu života pacienta. Lékaři navíc dostanou k dispozici veškeré provedené testy a nemusí se po příjezdu sanitky zdržovat jejich opakováním. Pacient s akutním případem tak může být ze sanitky převezen rovnou na katetrizační sál. 

IKEM začal zCase testovat loni na podzim a postupně ho zavádí i v dalších nemocnicích v České republice. „Systém byl vytvořen a vyvinut s lékaři pro lékaře a se záchranáři pro záchranáře. Iniciativa vznikla u našich odborníků, kterým podobný systém zabezpečení chyběl,“ uvedl Michal Stiborek, ředitel IKEMu.

Minuty zachraňují životy

Infarkt myokardu, nebo také srdeční mrtvice, je náhlé přerušení krevního zásobování části srdečního svalu, ke kterému dochází výrazným zúžením nebo ucpáním části tepny krevní sraženinou, ve vzácných případech embolem, spasmem, nebo zánětem tepny. Následkem může vzniknout nedomykavost mitrální chlopně, v krajním případě rozvoj kardiogenního šoku nebo zástava oběhu.

Po transportu na specializované pracoviště pacient podstupuje katetrizaci srdce a angioplastiku, tedy zavedení balónkového katétru skrze stehenní tepnu. Klíčové je obnovení průtoku tepny v co nejkratším čase, už po 2 hodinách dochází k trvalému poškození a klesá pravděpodobnost přežití.

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které zavedly přímý transport pacientů s infarktem na specializovaná pracoviště, namísto převozu do okresní nemocnice, čímž snižuje celkovou mortalitu o polovinu.

Největší zpoždění dochází většinou na straně pacienta: „Z velkých studií víme, že pacienti s akutním infarktem mají významně lepší přežívání, pokud je u nich provedena srdeční katetrizace do 120 minut od prvního vyšetření. Naopak každých deset minut zdržení navíc znamená jedno úmrtí navíc na každých 300 stabilních nebo 30 nestabilních pacientů,“  vysvětluje Josef Kautzner, přednosta Kardiocentra IKEM. „Osvěta stále není tak velká, pacient, který má rizikové faktory i určitý věk, váhá s bolestmi na prsou zavolat záchranou službu. Dokonce sedne do auta a sám jede k lékaři.“

„To, co dokážeme ovlivnit a na co se zaměřujeme, je zpoždění ve zdravotním systému,“ navazuje Marek Šramko, vedoucí Oddělení akutní kardiologie IKEM. „Zpoždění je závislé na komunikaci v přednemocniční fázi. Během dne jsou většinou všechny katetrizační sály obsazené elektivními výkony. Pokud se u nás objeví pacient s akutním infarktem, který není předem avizovaný, může dojít až k hodinovému zpoždění.“ Jindy je avizovaný, ale po příjezdu do nemocnice se prokáže jako neakutní, zbytečně zabere místo jinému pacientovi, který by v daný moment potřeboval zákrok akutněji. To samé nastává i v nočních hodinách, kdy se povolávají lékaři z domova a zákrok může počkat.

„Málo pacientů se zajímá o svoje zdraví”

Pomocí zCase se může určit, o jaký typ myokardu jde, už při převozu do nemocnice. Záchranná služba natočí EKG, skrze platformu ho pošle do centrály, která stanoví následující postup.

Mezi rizikové faktory vzniku patří vysoký věk, nadváha, diabetes, vysoký krevní tlak, špatné stravování, nedostatečná pohybová aktivita a nadměrná konzumace alkoholu. Indikátorem může být i rodinná anamnéza. Mezi hlavní projevy patří neutuchající pálivá tlaková bolest za hrudní kostí, která se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů nebo horních končetin. Často je provázena i pocitem slabosti nebo úzkosti. 

„Málo pacientů se zajímá o svoje zdraví, protože je k tomu nic nestimuluje. Lékařská péče je bezplatná, tak to chápou tak, že když se něco stane, zdravotníci se o ně postarají. Data ze studií ale prokazují, že pokud pacient ve středním věku nějakým způsobem přizpůsobí životní styl, může si prodloužit život ve zdraví i o deset let. Dokážeme zachránit velké množství pacientů, ale nedokážeme jim úplně vrátit zdraví. Pokud s infarktem myokardu přijedou do nemocnice pozdě, tak se ta odumřelá část srdce už nikdy nedá nahradit a zůstanou jim komplikace, které nemusely vůbec nastat. A při změně životosprávy nemusel nastat ani samotný infarkt,“  říká Kautzner.

zCase po celé republice

IKEM plánuje vytvoření klinické studie, která by porovnala koronární intervence. K tomu jí prozatím chybí dostatek dat. Z těch pilotních vyplývá, že zCase zkrátilo čas převozu a umístění pacienta na sál o 12 minut.

K zavedení systému nejsou zapotřebí žádné velké technické požadavky. Mobilní aplikace pro posádku záchranné služby je volně ke stažení a dispečeři si ji jednoduše zobrazí ve webovém prohlížeči. Jedná se však o doplňkový software, který nemá za úkol nahradit stávající systém pražských záchranek.

Aplikace není primárně vyvinutá ke zpeněžení, ale poskytování kvalitnější péče pacientům kardiologie. Z toho důvodu ho chce IKEM nabídnout i ostatním centrům.

Do budoucna by se mohlo použití aplikace rozšířit. „Plánujeme, že by aplikaci mohly dostat i klasické nemocnice na elektronická avíza o pacientech. V další fázi by mohla posloužit na popáleniny, které by se daly vyfotit, a tak by se nemocnice mohla dopředu připravit na daný případ, který jim přivezeme,“ uvedl Patrik Merhaut, vedoucí Krajského zdravotnického operačního střediska ZZS Středočeského kraje. K rozšíření by podle něj mohlo dojít velmi brzy. „Momentálně se aplikace používá ve všech kardiologických centrech v Praze, v Ostravě, Olomouci, vyjednává se Liberec a počítám, že během roku bude ve všech centrech,“ dodává.

V zahraničí, například v Nizozemí nebo v Paříži, jsou již podobné systémy zavedené. Podle Šrámka ale nejsou tak dobře technicky provedené.

Foto: IKEM