Novela zákoníku práce, kterou minulý rok v září představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, přináší mnoho podstatných změn zejména pro dohodáře, zaměstnance pracující z domova nebo rodiče. Připravili jsme pro vás shrnutí těch nejdůležitějších novinek.
Podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) počítá novela s dělenou účinností. Platnost bude záviset na legislativním procesu, výjimkou však jsou ustanovení o nároku na dovolenou pro dohodáře, která podle návrhu nabývají účinnosti 1. ledna 2024.
Novela musí být přijata co nejrychleji, aby Česko neplatilo Evropské unii mnohamilionovou pokutu. Změny v zákoníku práce totiž nařizují evropské směrnice. K základním cílům směrnice TPWC patří podle mluvčího MPSV Jakuba Augusty snaha o zamezení vzniku pracovněprávních vztahů vedoucích k nejistým pracovním podmínkám. Druhá směrnice WLB řeší rovnováhu pracovního a soukromého života.
Nárok na práci z domu
Nejvíce změn se týká práce na home office. Tu sice většina z nás zná z covidového období velmi dobře, nicméně zákoník práce její podmínky neupravoval. Doposud platilo, že zaměstnanci neměli zákonný nárok na to, aby mohli pracovat z domova, a zaměstnavatel neměl povinnost zdůvodňovat, proč se ji rozhodl povolit, či nepovolit.
Nově budou zaměstnavatelé muset možnost práce na dálku (tudíž i z domu) poskytnout, pokud o ni požádají zaměstnanci řadící se do vybraných skupin, tedy těhotné, ženy pečující o dítě do 9 let a o osoby závislé na péči. V případě, že jim tom zaměstnavatel neumožní, musí svůj krok písemně zdůvodnit. „Ať už to jsou maminky nebo tatínkové, home office má být umožněn v případě, kdy tomu nebrání nějaké vážné provozní důvody či povaha práce,“ upozorňuje ředitel personální agentury Axial Marek Strieborný. Pokud zaměstnavatel žádosti o home office nevyhoví, aniž by mu v tom něco vážného bránilo, bude mu hrozit pokuta.
Home office sjednán jedině písemně
Skončí rovněž možnost uzavřít dohodu o práci na home office ústně, podle novely bude muset být dohoda sjednána výhradně písemně. „V dohodě je třeba upravit i způsob, jakým bude probíhat komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jakým způsobem bude práce zaměstnanci přidělována (telefonicky, e-mailem, doručením věcí) a jakým způsobem bude práce kontrolována. Způsob přidělování a kontroly práce bude do určité míry záviset na tom, zda pracovní dobu bude rozvrhovat zaměstnanci zaměstnavatel (§ 84 zákoníku práce), nebo zda si pracovní dobu bude zaměstnanec rozvrhovat sám,“ stojí v důvodové zprávě.
Personalista Marek Strieborný se obává, že v některých případech se budou zaměstnavatelé povinnému home office bránit. „Velice jednoduše by se mohlo stát, že plno firem raději vytvoří nějakou interní směrnici, která bude náplň práce popisovat tak, aby se nemohlo stát, že by někdo na svém pracovišti nebyl. Mnoho společností home office raději zcela zruší, než aby čelily nějakému exodu lidí, kteří budou chtít pracovat doma.“
Advokátka kanceláře AK Mavericks Lucie Máchová se domnívá, že startupovou scénu chystané změny příliš neovlivní. „Co se týče nově zakotvené povinnosti zaměstnavatele umožnit některým skupinám zaměstnanců práci z domova, nebude mít toto opatření v prostředí startupového trhu zřejmě zásadnější dopad, neboť home office je zde běžným standardem. Již nyní tyto společnosti v praxi řeší otázku zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z domova, vhodné programové vybavení a technické zabezpečení i zavedení kontrolních mechanismů.“
PŘEČTĚTE SI: Home office? Čeští manažeři vidí produktivitu v kancelářích, ale data poradenské společnosti Gartner říkají něco jiného
Proplácení nákladů
Aktuálně návrh počítá také s tím, že firmy budou muset svým zaměstnancům hradit náklady na práci z domova. Povinné kompenzace se budou týkat energií, tepla, vody a odvozu odpadů. Minimální výši paušálu stanovilo ministerstvo na 2,80 korun za odpracovanou hodinu práce na dálku. Tato částka bude považována za daňově uznatelný náklad.
„U tohoto paušálu jde o princip dobrovolnosti, jeho využití bude věcí dohody nebo rozhodnutí zaměstnavatele, nebude povinné. Přinášíme především tu možnost, aby zaměstnavatelé mohli jednoduše náklady vyčíslit a hradit bez zbytečné administrativní zátěže," shrnuje ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka.
Podle personalisty Marka Strieborného není navrhovaných 2,80 korun za hodinu při osmihodinové pracovní době suma, která by měla zaměstnavatele položit. „Jsem přesvědčený, že když zaměstnavatel nebude v kancelářské budově svítit a topit, tak se mu při stávajících cenách energií tato investice určitě vrátí,“ uvádí.
Lepší podmínky pro dohodáře
Za změnami v pracovních podmínkách pro lidi pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) stojí hlavně snaha chránit je podobným způsobem jako zaměstnance v pracovním poměru. Přestože jsou totiž dohody původně myšleny jako vedlejší přivýdělek, v praxi je to pro mnoho dohodářů jediný zdroj příjmu.
Klíčovou novinkou bude povinnost zaměstnavatele rozvrhovat zaměstnanci na dohodu pracovní dobu a seznámit ho s písemným rozvrhem alespoň 3 dny předem. „Cílem je, aby byla nastavena předvídatelnost pracovního režimu. U paušálních dohod budou samozřejmě takové nároky vyšší než v případě dohod individuálních, kdy půjde třeba jen o to, aby zaměstnanec souhlasil s odpracováním směny, se kterou se původně nepočítalo,“ vysvětluje Marián Jurečka.
Stejně jako u zaměstnanců na základě pracovní smlouvy bude nově dohodářům v případě takzvaných jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance (vyšetření u lékaře, svatba) a překážek z důvodu obecného zájmu (darování krve) náležet volno.
A získají také nárok na dovolenou. „Nezavádíme žádný nový systém a zaměstnavatelé příslušné podmínky již důvěrně znají. I lidé, kteří pracují na dohody, mají mít právo na adekvátní odpočinek,“ upozorňuje Marián Jurečka. Právo na dovolenou pro dohodáře bude automaticky vznikat ze zákona při splnění stanovených podmínek. V případě, že vyměřenou dovolenou nevyčerpají, bude jim proplacena po skončení pracovněprávního vztahu. Kromě toho se dohodáři nově dočkají také proplácení přesčasů, povinných příplatků, například za práci v noci a o víkendu, i přestávek na jídlo a odpočinek.
PŘEČTĚTE SI: Novinky a daňová zvýhodnění pro příští rok. Ušetřit mohou startupy i další podnikatelé
Smlouva i výpověď elektronicky
Návrh novely zákoníku práce dále zpřísňuje povinnosti informovat zaměstnance o jeho právech a povinnostech při vzniku pracovního poměru. Například o době trvání a podmínkách zkušební doby nebo o přestávkách a odpočinku bude muset zaměstnavatel písemně informovat do sedmi dní od uzavření pracovněprávního poměru. Dále bude platit, že žádost o rodičovskou dovolenou bude muset být písemně podána alespoň 30 dní před nástupem na ni a vymezovat dobu jejího trvání.
Další změny se týkají digitalizace a zjednodušení doručování písemností. Řadu dokumentů, jako pracovní smlouvy nebo výpovědi, bude možné uzavírat elektronicky. Pro elektronické doručování ale bude potřeba písemný souhlas zaměstnance. „Chceme nastavit takové podmínky, které budou odrážet aktuální možnosti. V digitalizaci jsme se opravdu posunuli a pravidla byla zatím velmi přísná. Naším cílem je veškeré procesy co nejvíce zjednodušit, ale zároveň zachovat dostatečnou úroveň ochrany zaměstnanců,“ přibližuje Marián Jurečka.
Zavedení elektronizace doručování v pracovněprávních vztazích ocení zejména inovační firmy. „Po digitalizaci pracovního práva je, a to nejen v segmentu startupů a technologických společností, již delší dobu velká poptávka,“ dodává Lucie Máchová.
