Důvěra v intuici během pohovoru s kandidáty je tím, na co sází většina HR oddělení v Česku. Polovina rectuiterů ale informace poskytnuté kandidáty ověřuje pouze na internetu nebo z veřejně dostupných zdrojů. Třetina firem hledá kandidáty prostřednictvím sociálních sítí, ale nejlépe funguje doporučení od stávajících zaměstnanců.
Nezaměstnanost se v České republice dlouhodobě pohybuje na nejnižší úrovni v rámci celé Evropské unie. I proto si zaměstnavatelé dlouhodobě stěžují, že je pro ně stále více obtížnější získat nejen kvalitní, ale vůbec jakékoliv potřebné lidi. Recruiteři se tak často ocitají po velkým tlakem, aby co nejrychleji obsadili volné pozice. Převis poptávky po nových lidech tak může v některých případech vést k tzv. kultu kandidáti, kdy jsou vnímáni téměř za nedotknutelné a jakákoliv překážka v náborovém procesu je skoro považována za tabu.
Podobný přístup ale může při náboru vést k přešlapům a chybám. Podcenění náborového procesu a prověření uchazeče může v nejhorších případech vést až k ohrožení fungování firmy. Dva ze tří podvodů s finanční škodou totiž podle statistik páchají právě zaměstnanci. Nekvalitní nábor ale také může vyústit v zaměstnání nekvalifikovaných lidí, které hrozí mít za následek rostoucí fluktuaci, sníženou produktivitu a zhoršení firemní kultury.
Důvěřuj, ale prověřuj
Na to, jak zmíněná rizika minimalizovat, se zaměřuje český startup Scaut. V roce 2020 ho založil expert na řízení rizik Petr Moroz, který využil své dlouholeté zkušenosti v oblasti risk managementu a business intelligence pro vývoj online screeningového HR nástroje pro personální bezpečnost a prověřování rizik při náboru zaměstnanců. Scaut pomáhá ověřit spolehlivost informací, které kandidáti poskytují během výběrových řízení, případně zajišťuje pravidelné monitorování zaměstnanců na pozicích, kde je to třeba. Jeho řešení disponuje intuitivním rozhraním v barvách semaforu pro identifikaci kandidáta na základě důkladného screeningu pomocí umělé inteligence a strojového učení.
Že je proklepnutí kandidátů skutečně široké, dokládá i skutečnost, že Scaut pokrývá více než 150 zemí světa. Všechny v souladu s GDPR. Mezi jeho klienty v současnosti patří více než 120 světových zaměstnavatelů, ale i menších společností z České republiky a Slovenska, jako je Albert, Alza, Vodafone, ČEZ nebo Cool People. I díky této klientské základně se Scaut mohl pustit do průzkumu nazvaného Aktuální hrozby v HR. Některé ze zjištěných výsledků jsou docela znepokojivé.
Z průzkumu totiž vyplynulo, že důvěra ve vlastní intuici během pohovoru a první dojmem je v Česku stále u 62,5% zaměstnavatelů argumentem, proč HR oddělení nevyužívají digitální background screening kandidátů. Jedním z důvodů je také strach, aby podobnou kontrolou zájemce o práci neodradili. Přitom více než polovina respondentů průzkumu se s odmítnutím screeningu ze strany kandidátů nikdy nesetkala a až 93,5 % z nich připustilo, že screening snižuje riziko zaměstnání nevhodného kandidáta.
„Skvělý tým zaměstnanců je základním kamenem každé prosperující firmy. Ale stačí jedno špatné jablko, jediný nepoctivec, který se protáhne sítí náboru, a škody mohou být katastrofální,“ konstatoval zakladatel a CEO startupu Scaut Petr Moroz.
Jednou z cest, jak snížit možné riziko najmutí nevhodného člověka, je dát na doporučení současných zaměstnanců. Sluchu jim dle výsledků průzkumu popřává více než polovina (55,3 %) zaměstnavatelů v Česku. Dalším způsobem, který se firmám výrazně osvědčuje, je přímé oslovení kandidátů HR specialistou (48,9 %).
To přitom často probíhá přes sociální sítě (34 %), což s sebou může nést určitá rizika. Nejen Facebook, síť X (dříve Twitter), ale také profesní síť LinkedIn čelí v posledních letech rostoucímu počtu falešných účtů. Dle údajů německé společnosti Statista, globální platformy pro data a business intelligence, bylo ve druhé polovině roku 2022 na LinkedIn odhaleno 44,7 milionů falešných účtů během registrace a omezeno 200 tisíc falešných profilů.
PŘEČTĚTE SI: HRtech startup Veremark dostal osm milionů eur na prověrky zájemců o práci
Intuice vítězí
I při vědomí těchto rizik téměř polovina recruiterů informace poskytnuté kandidáty během náboru ověřuje pouze na internetu a z veřejně dostupných zdrojů. Více než třetina náborářů uvádí, že informace, které jim kandidát sděluje během náborového procesu vůbec neověřují a zároveň považují nastavené kontrolní mechanismy za dostatečné. Nejčastějším argumentem proti screeningu je důvěra personalistů ve vlastní intuici a dojem z pohovoru.
Společnosti, které mají screening zařazený v náborovém procesu věří, že jim pomůže dostat do firmy kvalitní lidi. Nicméně 80 procent z nich si jej provádí vlastními silami - nejčastěji ověřováním informací na internetu nebo kontaktováním referenční osoby.
„Provádět screening vlastními silami může znít prakticky. Nicméně ověřování informací je komplexní soubor aktivit, co vyžaduje povědomí o zdrojích dat, znalost legislativy a systémy, které práci značně usnadní. Člověk, který provádí screening sám, má často tendenci něco opomenout, nebo dokonce nemá ani potřebné znalosti, aby komplexní screening dokázal zvládnout. Navíc bez potřebné technologie, kterou mají profesionální screeningové firmy k dispozici, se interní proces značně prodraží,“ myslí si Moroz.
Téměř třetina recruiterů zároveň netuší, že při náboru zaměstnanců musí být v souladu s konkrétní platnou legislativou. Nové regulace a nařízení, jako třeba přicházející NIS2, je nezbytné implementovat do náborových procesů. Jinak firmy riskují pokuty od příslušných kontrolních úřadů.
Současným fenoménem je i remote práce a nábor na dálku. Více než pětina firem (21,3 %) provádí pohovor s kandidátem převážně online prostřednictvím videorozhovoru. Technologie se stala tak pokročilou, že technologické firmy čelí také rizikům kybernetické bezpečnosti při možnosti najímání deepfake místo skutečných lidí. Ale ani když se na pohovor dostaví reálná osoba, nemusí jít o tu, kterou personalista pozval. Necelá polovina respondentů průzkumu (6,4 %) totiž uvedla, že se na osobní pohovor dostavil někdo jiný, než kdo byl skutečně pozván.
PŘEČTĚTE SI: Motivační dopisy? Jedno velké klišé odshora až dolů, shodují se HR experti
