Jde o největší projekt za posledních 40 let od dob družic Magion. Nová česká mise Slavia by měla světu ukázat, že Česko je důležitým hráčem na poli globálního kosmického průmyslu. Skupina tuzemských firem a akademických institucí má v příštích měsících ověřit technologie, jakým způsobem by se mohlo mapovat nerostné bohatství ve vesmíru. Slavia se navíc může stát vůbec první ryze českou misí v Evropské kosmické agentuře (ESA). Tato mise ale není jen o výrobě. Naopak výroba tvoří jen malou část. Je to o hi-tech engineeringu a práci s vysokou přidanou hodnotou, kde je nutné mít vysokou úroveň know-how, řekl pro StartupJobs Newsroom výkonný ředitel Petr Kapoun z brněnské firmy SAB Aerospace, která projekt vede.

„SAB Aerospace přispívá hlavně zkušenostmi se složitějšími systémy, vývojem zařízení od nápadu po realizaci, s projektovým řízením a podobně. To se může tvářit jako ‚měkké, jednoduché know-how’, ale jde o klíčovou věc, kterou má málo firem v regionu,” vysvětluje Kapoun prestižní postavení Čechů. Působení v misích ESA je pro firmy také byznysová příležitost, na takzvané Ambiciózní mise, podporované i vládou, směřuje více než jedna miliarda korun. 

Výkonný ředitel SAB Aerospace Petr Kapoun. (foto: SAB Aerospace)

Slavia je podle Kapouna „vědeckou misí od A do Z”. První idea přišla teprve loni v září a už v prosinci firma SAB odevzdala hotovou nabídku do Evropské kosmické agentury. „V prvním kroku jde o 12 měsíců dlouhou studii proveditelnosti, pokud všechno dobře půjde, tak start rakety s družicemi plánujeme v průběhu roku 2025. Další dva roky bude družice na orbitě a bude probíhat samotné vědecké pozorování,” popisuje fáze projektu Kapoun. 

Na studii proveditelnosti se podílejí čtyři tuzemské firmy - kromě SAB Aerospace také Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU) a firmy HULD a Zaitra, a také několik ústavů Akademie věd ČR a vědeckých institucí. Další firmy pak budou zapojeny do výroby a dalších aktivit v případě, že bude projekt úspěšně pokračovat. SAB Aerospace s.r.o. je přitom největší tuzemskou firmou, která se na vývoj a výrobu komponent, testování a montáže v kosmickém byznysu konstrukcí zaměřuje.

PŘEČTĚTE SI: Praha i Brno jdou startupům naproti. První propojí inovátory v obnoveném centru, ve druhém vzniká klastr pro kosmické projekty

Česko má ve výzkumu vesmíru tradici a nezmění to ani pandemie

Česko má ve výzkumu vesmíru a průzkumu Sluneční soustavy tradici už z dob programu Interkosmos, kosmického programu socialistických států z let 1967 až 1990. Po jeho skončení v 90. letech minulého století však nastal útlum. Nové a výrazné příležitosti dostali čeští výzkumníci a průmysl až v roce 2008, kdy Česko vstoupilo do prestižní Evropské kosmické agentury ESA. Důležité se pro ně stalo ale i členství ČR v programu PRODEX, který se zaměřuje na financování vývoje a výroby vědeckých přístrojů a experimentů.

Počet tuzemských firem působících v kosmickém průmyslu se tak za posledních 15 let zvýšil zhruba desetkrát, v současnosti jich je kolem šedesáti, akademických pracovišť pak spolupracuje více než dvacet. V současnosti je však jako ostatní průmyslové firmy zasáhlo kvůli dopadům koronavirové pandemie silné zdražování materiálů, na kosmický byznys jako takový ale neměla pandemie podle šéfa SAB Aerospace žádný vliv. 

V ESA se Česko účastní 25 ze třiceti programů. Díky tomu tuzemská výzkumná pracoviště i firmy dostávají řadu příležitostí podílet se na vývoji špičkových technologií, přístrojů a experimentů. Jde o prestižní mise, jako je například SWARM zaměřená na průzkum a mapování zemského magnetického pole, JUICE pro výzkum měsíců Jupiteru, Solar Orbiter pro výzkum Slunce i „lovec exoplanet” Plato. Dalším příkladem mezinárodního úspěchu v kosmickém průmyslu je firma BD Sensors z Buchlovic na Uherskohradišťsku, přední dodavatel elektronické tlakoměrné techniky na světě. Mimochodem její přístroje před několika měsíci vynesla do vesmíru sonda Solar Orbiter. Na Slovácko za ní jezdí experti z velkých nadnárodních korporací i ESA.

PŘEČTĚTE SI: Česká stopa za hranicí atmosféry: V ESA BIC vzniká družice budoucnosti nebo zařízení pro koordinaci dronů

Těžba vesmírných surovin má budoucnost i pro život na Zemi

Vesmír skrývá dosud nevyužitý potenciál v těžbě a zpracování surovin, je ho ale potřeba prozkoumat a zmapovat zdroje surovin, podobně jako je tomu na planetě Země. Tato znalost podle šéfa SAB Aerospace Kapouna jednak umožní lidstvu lépe chápat vznik vesmíru a procesy, které v něm probíhají, a pak odemyká lidstvu cestu k dalšímu zkoumání vesmíru, protože už nebude nuceno „všechny materiály ze Země vozit”.

„Dotankovat na orbitě znamená to, že se všude dostaneme rychleji a levněji. A to není důležité jen pro zkoumání vesmíru, ale třeba i ochranu Země před slunečním větrem, který způsobuje blackouty a další problémy. Stejně tak nám to může pomoci například díky solárním elektrárnám, které nebudou na Zemi, ale ve vesmíru,” vysvětluje Kapoun, jak důležité budou poznatky z mise Slavia. 

Na studii proveditelnosti se podílejí kromě SAB Aerospace také Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU) a firmy HULD a Zaitra, a také několik ústavů Akademie věd ČR a vědeckých institucí. (foto: SAB Aerospace)

Mise Slavia by například měla pomoci vysvětlit, jaký původ a složení mají asteroidy čili planetky. V rámci Sluneční soustavy jich už byly objeveny desetitisíce. Zatím se ale stále zkoumají ze Země prostřednictvím pozemských dalekohledů, kdy se podle rychlosti, pohybu, barvy a hustoty přibližně odvozuje i jejich složení. Revolučním krokem by měl být právě výzkum pomocí nových technologií, které má přinést mise satelitu Slavia - a to pomocí spektroskopického stanovení složení meteorů vzniklých při vstupu meteoroidů do atmosféry a hmotnostní analýzou prachu uvolněného z povrchu asteroidů do meziplanetárního prostoru.

Slavia má poslat na oběžnou dráhu dvě družice, z nichž každá váží zhruba 20 kilogramů. Obě v sobě ponesou cenné vybavení - hyperspektrální kameru, která bude schopná analyzovat prvkové složení materiálu. Ten se vypařuje při průchodu atmosférou. „To je hlavní vědecký přístroj a bude tedy zjišťovat, z čeho jsou meteory,” dodává Kapoun. Dále budou družice obsahovat i rádiovou anténu pro analýzu prvkového složení plazmatu meteorů a hmotnostní spektrometr, kterým se zkoumá meziplanetární prach. Data se mají přitom nově zpracovávat přímo na družici, jejíž algoritmus na místě vybere pouze ta data, která mají pro vědce hodnotu. Díky tomu se podle autorů projektu výrazně sníží i cena za datové spojení s družicí.  

Úvodní foto: Unsplash/NASA