„Ovoce a zdobené kanceláře nestačí.“ Michal Šrajer pořádá konferenci o štěstí v práci, firmám radí laskavost

„Ovoce a zdobené kanceláře nestačí.“ Michal Šrajer pořádá konferenci o štěstí v práci, firmám radí laskavost

2. zář 2019 David Budai 7 min

Zdánlivě nesmyslné spojení „štěstí v práci“ je tématem konference Happiness@Work, která se už v říjnu uskuteční v Praze. Její spoluzakladatel a expert na spokojenost zaměstnanců Michal Šrajer upozorňuje, že nepromyšlené zavádění různých „happiness manažerů“ může celé myšlence zlepšování pracovního prostředí spíše uškodit. „To vám potvrdí nejeden zaměstnanec, který dostal ovoce, a přitom spíš potřeboval vidět, jaký má jeho práce smysl,“ říká v rozhovoru pro Neswroom StartupJobs.

Štěstí a práce, to jsou dva pojmy, které většině Čechů nejdou příliš dohromady. Například loňský průzkum společnosti LMC ukázal, že polovinu tuzemských zaměstnanců jejich práce nenaplňuje. A zhruba stejnou skupinu tvoří lidé, kteří nejsou na svého zaměstnavatele hrdí. Poměrně alarmující čísla navíc přicházejí v době, kdy se české ekonomice daří, nezaměstnanost atakuje historicky nejnižší míru a platy rostou nejvíce za poslední roky.

Potíž je možná v tom, že šťastný zaměstnanec ve většině firem zatím stále bohužel není klíčovým parametrem úspěchu. A slovo „bohužel“ je namístě, protože se ukazuje, že šťastní zaměstnanci mohou firmám přinášet vyšší produktivitu i zisky.

Například rozsáhlá studie tří expertů z prestižních byznysových škol (Paris School of Economics, Centre for Economic Performance a University of Oxford) z letošního března zkoumala situaci v 82 tisícovkách firem. A ukázala, že i drobný posun vnímání spokojenosti u zaměstnanců (stačí jeden bod na šestistupňové škále) přinese firmě 20% nárůst přidané hodnoty na každé odpracované hodině. Svá čísla vědci doplnili i konstatováním, že nejvíce se spojitost mezi šťastnými zaměstnanci a ziskovostí projevuje u výrobních firem, což může být návodem právě pro Česko, kde výroba hraje klíčovou roli.

Spokojenost zvýší i zdánlivé drobnosti

„Spokojenost zaměstnanců lze přitom navyšovat i zdánlivými drobnostmi, které nestojí ani moc času, ani příprav,“ říká Michal Šrajer, spoluzakladatel největší středoevropské konference o štěstí v práci Happiness@Work. Podle něj mohou firmy dát svým zaměstnancům třeba větší autonomii v rozhodování o své pracovní době, případně k nim být laskavější. „I něco tak jednoduchého jako upřímné poděkování za dobře odvedenou práci dokáže zázraky,“ uvádí.

V Praze se 10. října 2019 koná už 5. ročník této konference a opět se zde bude hovořit o tom, jak práci a štěstí o něco více propojit. Na pódiu se vystřídají zajímaví řečníci z Česka i zahraničí. „Žít to ale bude ve foyer, kde se odehrává naše Happiness EXPO, a součástí konference bude také speciální workshop pro majitele či ředitele firem,“ láká Šrajer s tím, že konference se tentokrát zaměří hlavně na rychle se měnící svět práce třeba v souvislosti s robotizací a digitalizací. „Mezi tématy nebude chybět ani podstata lidské motivace nebo hledání pravého smyslu práce,“ dodává.

Happiness@Work je největší konferencí svého druhu ve střední Evropě.

Štěstí v každé firmě vypadá jinak

Sám Michal Šrajer, který se jako jeden z prvních začal Česku štěstím v práci zabývat, je přesvědčen, že zlepšení nálady zaměstnanců nemusí být drahé a náročné. Zároveň v rozhovoru pro Newsroom StartupJobs varuje, že štěstí lidem rozhodně nepřinese „jen“ vyzdobení kanceláří a zavedení ovoce zdarma.

Co mohou české firmy dělat, aby byli jejich zaměstnanci šťastnější?

Nejužitečnější se zdá začít u základních principů, na kterých „štěstí v práci“ stojí. Mnohdy se totiž začíná u konkrétních nástrojů, které dobře fungují jinde. Okopírujeme to, co jinde udělalo lidi šťastnější, a čekáme, že se stejný výsledek dostaví i v naší firmě. Jenže i když nový nástroj implementujeme, po čase se ukáže, že „u nás tohle nefunguje“. A to už je krůček k jednoduchému závěru: Když nefungoval tenhle nástroj, nebude žádný, takže se tomuto tématu prostě věnovat nebudeme.

Pravdou ale je, že v každé firmě bude štěstí v práci vypadat trochu jinak a právě zachování autenticity je jedním z klíčů k úspěchu.

Základními principy pak myslím zaměření na tři klíčové oblasti – dát lidem možnost dosahovat skvělých a smysluplných výsledků, připravit prostředí, v němž se prohlubují vztahy, a budovat učící se organizaci, ve které má každý prostor pro osobní růst.

Jak se situace změnila od doby, kdy pořádáte konferenci Happiness@Work?

Za pět let od začátku naší konference se toho událo hodně. Těší nás třeba, že slova štěstí a práce se čím dál častěji používají v jedné větě. A to, že hnutí sílí, je vidět i na samotné konferenci, která začínala s necelou stovkou návštěvníků, a postupně vyrostla na více než 500 v loňském roce.

Má to ale i své stinné stránky, v mnoha firmách se objevily role „happiness manažerů“ především proto, že šlo o trendy záležitost. Happiness manažer však často neměl reálně kompetence k tomu, aby se ponořil do hloubky a opravdu něco změnil. A tak v některých lidech vyvstal pocit, že štěstí v práci znamená nakoupit ovoce a vyzdobit kanceláře.

Tak jednoduché to ale bohužel není. To vám potvrdí nejeden zaměstnanec, který dostal ovoce, a přitom spíš potřeboval vidět, jaký má jeho práce smysl a přínos pro firmu či společnost jako takovou.

Loňský ročník zaznamenal rekordních 500 účastníků, konference roste každý rok.

Napadá vás naopak nějaký pozitivní příklad z poslední doby?

Firma, kterou moc rád uvádím jako příklad hodný následování, je čejkovický Sonnentor. Výrobce bio čajů a koření z malého městečka na jižní Moravě dělá nejen skvělé produkty s přesahem a citlivě k dodavatelům i přírodě, ale i firemní kultura je i při dnešních 150 zaměstnancích opravdu zdravá a postavená na skutečně lidském přístupu.

Co by podle vás měla správně obnášet pozice happiness manažerů?

Mělo by jít o člověka, který má na starosti propojení základních principů s konkrétní společností a jejím kontextem. Je to tedy někdo, kdo aktivně hledá, jakou konkrétně může mít „štěstí v práci“ podobu v dané organizaci. Hledá způsoby a cesty, jak navyšovat štěstí lidí v dané firmě nejen teoreticky, ale i reálně. A fyzicky provádí změny, které se na štěstí projeví. Znamená to samozřejmě porozumění firemní kultuře a mnoho experimentování.

Jaké techniky nebo kroky byste doporučil pro samotné zaměstnance? Jak si mohou sami zlepšit vnímání práce?

Moc děkuji za tuto otázku. Je to přesně druhá strana mince, na kterou se často zapomíná. Není to totiž tak, že by zaměstnanci měli jen pasivně přijímat kulturu firmy a čekat, až budou šťastnější. Musí tímto směrem také sami vykročit.

Dva oblíbené nástroje, které rozhodně stojí za prozkoumání, jsou „mindfulness“ a „job crafting“. Mindfulness umožňuje lépe si uvědomit situaci v přítomném okamžiku, a tak například pracovat se stresem. Druhá metoda pak pomáhá lidem přizpůsobit každodenní pracovní činnosti své osobní charakteristice.

Co osobně vy sám děláte, abyste se v práci cítil co nejvíce šťastný?

Ono nejde úplně oddělit štěstí v práci a mimo práci, obojí se vzájemně ovlivňuje. Proto se snažím pracovat na různých aspektech sebe sama a zkoušet na sobě nástroje a postupy, které pak pomáháme rozvinout ve firmách. Ať už jde o mindfulness, důraz na smysl nebo i vlastní zdraví, pohyb a neustálé učení se.

Prožil jste sám nějaké období, kdy to nebylo dobré?

Rozhodně! Myslím si, že celý život probíhá v sinusoidě, která má své vrcholy a údolí. Já sám jsem například náchylný na přeceňování svých sil, kdy si naberu tolik projektů, že výrazně překročím svou kapacitu. V takové situaci se dokážu na pár dní skoro paralyzovat, protože je těžké vybrat, kterým závazkům se věnovat prioritně. A tak přichází odkládání a prohlubování problémů.

Vždy mi pomůže poodstoupit, znova si zrevidovat priority a smysl za nimi, a pak si samozřejmě občas musím i přiznat, že ani já nemám kapacitu neomezenou. Nejlepší je ale prevence. Snažím se proto například dělat revizi priorit a „velkých cílů“ na pravidelné bázi, a to vždy na začátku měsíce.

Součástí konference jsou odborné workshopy pro ředitele firem a další vedoucí pracovníky.

Konference Happiness@Work 2019 se koná 10. října 2019 v Kongresovém centru Praha, prodej vstupenek už byl zahájen.

A kteří řečníci na konferenci letos rozhodně stojí za poslechnutí?

  • Jochen Menges - profesor univerzit v Zurichu a Cambridge se zamyslí nad tím, kam může firmy dohnat neustálý tlak na zrychlování
  • Arlette Bentzen – dánská expertka na „zavádění“ spokojenosti a štěstí v práci ve společnostech v celé Evropě
  • Arthur Woods – mladý podnikatel z žebříčku Forbes 30 pod 30, který založil několik startupů se sociálním přesahem
  • Marian Jelínek – hokejový trenér, kouč, manažer
  • Dita Přikrylová – zakladatelka vzdělávací neziskové organizace Czechitas
  • Martin Hausenblas – podnikatel a zakladatel firem Liftago a ADLER Czech


Autor: David Budai

Foto: archiv Happiness@Work

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata:
Další články