Je uprostřed džungle čtyři tisíce let staré lidské osídlení? Snímky laserového skenování ukazují, že na severu Guatemaly by tomu tak skutečně mohlo být. Odtajnit možná tajemství se vypraví mezinárodní vědecká expedice. Umožní jí to podpora od Nadačního fondu Neuron.
Zkoumaná oblast je těžko dostupná, ale snímky laserového skenování LIDAR (jde o metodu dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu, pozn. red.) ukazují, že uprostřed džungle na severu země ve Střední Americe by se mohlo skrývat významné město mayské civilizace.
Odkrývání neznámého
Zda je tahle domněnka skutečností se v následujících týdnech pokusí rozluštit Expedice Neuron Za ztraceným mayským městem. V provincii Petén jako první archeologická výprava provede průzkum místa a připraví jeho model. Pokusí se také zjistit, jak na tomto místě lidé žili nebo jak vypadala jejich společnost a kultura.
„Jsme součástí mezinárodního konsorcia, které disponuje daty LIDARU a jako jediní jsme schopní tato digitální data verifikovat pomocí neuronových sítí,“ vysvětlil Ladislav Šilhán, který jako odborník na 3D vizualizace mayských center povede mezinárodní šestičlenný tým.
Skupina se vypraví na místo, kde před ní nikdo žádný průzkum neprováděl. „Míříme pravděpodobně na poslední neobjevené mayské město v tomto regionu,“ myslí si Šilhán.
Do oblasti už od roku 2008 jezdí česko-slovenský tým průzkumníků, archeologů, historiků a inženýrů. Důvodem je skutečnost, že se tam nacházelo nejvíce mayských měst. Mnohá z nich přitom ještě nebyla objevena. Nová technologie LIDAR pomohla zjistit, že se v džungli skrývá dosud neodkryté město.
„Město má podle snímků paláce pro nejvyšší elity, astronomické observatoře a zřejmě bylo sídlem neznámého království. Je možné, že se jedná o dvojměstí, nebo širší aglomeraci, o jejíž roli v mayských dějinách jsme zatím netušili,“ říká Šilhán.
V oblasti není žádným nováčkem. Jako vedoucí průzkumných operací pro Proyecto Arquelógico Regional Uaxactún Šilhán prošel v guatemalské džungli stovky kilometrů. Pod jeho vedením se od roku 2019 podařilo zmapovat nové mayské lokality.
PŘEČTĚTE SI: Vědci přišli na to, jak číst lidské myšlenky. Nově k tomu nepotřebují ani čip
Kopat a natáčet
Z dosavadních měření LIDAR Expedice Neuron vytvořila s pomocí neuronových sítí predikční model. Měl by pomoci při identifikaci staveb a jejich umístění. Až na místě přímo v Guatemale pak tým vědců své poznatky a hypotézy ověří. Provede standardní vykopávky a klasický archeologický průzkum. Cílem je zaměřit se na dvě vybrané mocenské ceremoniální zóny. Výsledkem výzkumu by mělo být určení stavební fáze města a chronologie jeho centra. V polní laboratoři by pak badatelé měli získaný materiál zpracovat a zakonzervovat.
Vědeckým garantem mezinárodní expedice je Milan Kováč, vedoucí Centra mezoamerických studií na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Členy týmu jsou také odborník na mayskou architekturu Tomáš Drápela z restaurátorské organizace Orthodoc v Paříži, odborník na identifikace objektů pomocí umělé inteligence Marek Bundzel z Technické univerzity v Košicích, doktorandka Univerzity Komenského Iveta Puchovanová a guatemalská archeoložka Dora Maritza García Patzán.
Součástí týmu jsou také archeoložka a popularizátorka umělé inteligence Sara Polak a režisérka Amálie Kovářová, která z výzkumu v Guatemale připraví dokumentární film. K vědeckému týmu se připojily proto, že Expedice Neuron vyvolala mezi podporovateli nadačního fondu velký ohlas.
„Expedice Neuron Za ztraceným mayským městem z dvacítky přihlášených projektů nejlépe splnila naše podmínky pro udělení grantu,“ uvedla předsedkyně správní rady Nadačního fondu Neuron Monika Vondráková. „Její výzkum je originální, slibuje přínos světové vědě a může být inspirací pro novou generaci vědců. V Neuronu se těšíme na její výsledky a věříme, že mohou být pro znalost historie přelomové,“ dodala Vondráková.
Nadační fond expedici podpořil díky jejímu možnému vědeckému přínosu, a to hned v několika oblastech. Metodicky jde o první využití predikční mapy pomocí umělé inteligence, vědecky v mapování nového města a chronologicky v určení časové linie a kulturních souvislostí mayského města.
Spojenectví vědců a mecenášů
Nadační fond Neuron expedici Za ztraceným mayským městem podpořil částkou 898 990 korun. Symbolický šek lídrovi týmu Šilhánovi předával CEO a jediný akcionář skupiny Rockaway Capital Jakub Havrlant. „Neuron je jedna z organizací, jejíž práce má skutečný dopad a jsem nadšený, že i já můžu jako mecenáš díky Neuronu české vědce a vědkyně podpořit. Právě tato aktivita – předání finančních prostředků českým archeologům na uskutečnění expedice je toho příkladem. A skvělou zprávou pro mě je, že se expedice Za ztraceným mayským městem zúčastní i archeoložka a expertka na AI Sara Polak,“ zdůraznil Havrlant.
Své nadšení z účasti na projektu neskrývá ani absolventka Oxfordské univerzity Polak, která v Anglii získala doktorát za studium lidského poznávání a hudby. „Já tam budu především katalogizovat, sbírat keramiku a pomáhat s vykopávkami. Jsem nadšená z toho, že můžu být u toho, když se za ruinami v Peténu budeme prosekávat po tísících let. Nejvíc se těším na studium místní společenské komplexity, rituálního chování a jedinečnosti kultury tohoto osídlení,“ prozradila Polak.
Právě využití moderních technologií jako LIDAR a následné hledání struktur pomocí umělé inteligence podle ní archeologii posouvá na novou úroveň. Lidstvo tak může lépe chápat svou minulost a tím i budoucnost vývoje, soudí Polak.
Po návratu domů vědci hotovo rozhodně nemají. Čeká je další práce s daty, vytváření digitálního 3D modelu města se všemi budovami, náměstími a cestami a popis jeho urbanistické a sociální podoby. Zároveň také nemá jít o jedinou cestu do Střední Ameriky. Expedice má připravený harmonogram výzkumu ztraceného mayského města na příštích deset let.
PŘEČTĚTE SI: Od zklamání k patentům. Čeští vědci ověřují novou metodu detekce rakoviny slinivky v časném stádiu
