Možná je to překvapivé zjištění, ale Německo nepatří do první dvacítky nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Naopak Česko obsadilo 18. příčku a v elitním klubu je vůbec poprvé. Vyplývá to z nejnovější zprávy World Competitiveness Ranking institutu IMD.
Že v Česku není všechno úplně nejhorší dokládá i fakt, že země v posledních letech zaznamenává v žebříčku stále lepší výsledky. Oproti roku 2022, kdy jsme se umístili na 26. příčce, jsme také společně s Belgií zaznamenali jedno z nejvýraznějších zlepšení mezi státy první dvacítky. Ještě víc aktuální umístění vyniká ve srovnání s rokem 2021, kdy Česko obsadilo 34. místo.
International Institute for Management Development (IMD) je nezávislou univerzitní institucí s pobočkami ve švýcarském Lausanne a Singapuru. Ve svém hodnocení zkoumá země na základě čtyř různých metrik. Jde o ekonomickou výkonnost, efektivitu vládnutí, efektivitu podnikání a infrastrukturu. Tato kritéria jsou pak vyhodnocena na základě statistických dat, průzkumů 57 místních partnerských institutů v dané zemi a dalších doplňujících údajů.
Vládne Dánsko
Letošní, už 35. ročník, porovnal konkurenceschopnost 64 ekonomik světa. Vůbec poprvé mezi ně byl zařazen i Kuvajt. Výsledky vychází z porovnání celkem 336 kritérií a 255 různých indikátorů, ze kterých 164 stojí na statistických datech a 92 na průzkumu mezi manažery v jednotlivých zkoumaných státech.
„Stále větší počet zemí usiluje o své vlastní zájmy. Vidíme vítěze a poražené v kontextu, kdy se překrývá více krizí najednou a svět se stále více rozděluje na ekonomiky protekcionistické a ty obchodně otevřené,“ komentoval výsledky Arturo Bris, ředitel World Competitiveness Center (WCC) institutu IMD.
Už druhým rokem je v čele žebříčku Dánsko jako země, která je vůči podnikání nejvíce přátelská. Severský stát se v první desítce drží už od roku 2018. Nejlepší ze všech je v oblastech efektivity podnikání, druhý co se infrastruktury týče a pátý v efektivitě vládnutí. Na vrcholu je i přes relativně průměrný výkon ekonomiky (HDP loni vykázal růst o 3,8 %, inflace vzrostla o 8,5 % a nezaměstnanost byla 4,5 %) ve srovnání se svými severskými sousedy.
Ještě větším meziročním skokanem se stalo Irsko, které obsadilo 2. místo. O rok dříve se nevešlo ani do první desítky a skončilo na 11. místě. K výraznému posunu vzhůru zemi pomohla především její dobrá ekonomická výkonnost, kde se z loňské sedmé pozice dostala na absolutní vrchol.
„Země, které vynikají, budují odolné ekonomiky. Příkladem jsou Irsko, Island a Bahrajn. Jejich vlády jsou také schopny včas přizpůsobit politiky založené na současných ekonomických podmínkách. Podobné je to také u států jako jsou Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Katar nebo Singapur,“ konstatoval hlavní ekonom WCC Christos Cabolis.
Čína s Německem zaostávají
Vítěz roku 2021, Švýcarsko, skončil na třetí pozici. Na čele se stále drží v oblastech vládní efektivity a infrastruktury, pokles země zaznamenala v metrikách efektivity podnikání (ze 4. na 7. pozici). Vylepšila naopak svůj ekonomický výkon a z 30. pozice se posunula na aktuální 18. příčku.
Hned za Švýcarskem se umístil Singapur, nejvíce konkurenceschopná země světa v letech 2019 a 2020. Země v pořadí klesá kvůli nižší efektivitě vládnutí. V první desítce ještě následují Nizozemsko, Tchaj-wan, Hong-Kong, Švédsko, USA a Spojené arabské emiráty.
Poměrně překvapivě se v nejnovějším vydání žebříčku v první dvacítce neobjevují Čína (21.) a Německo (22.). Až do loňska se přitom oba státy dlouhodobě pohybovaly v druhé desítce pořadí. Následovaly tak Velkou Británii, která z elitní dvacítky vypadla už v roce 2021.
Zatímco nováčci v první dvacítce Belgie (13.), Česko (18.) a Saúdská Arábie (17.) zaznamenali nejvýraznější vzestup (ČR za pět let o 15 příček, Belgie o 14 míst), největší propad zaznamenalo Lotyšsko (o 11 míst) a Nový Zéland (o 10 míst). V případě Lotyšska je jedním z důvodů geopolitická situace a riziko ekonomické recese spojené s nestabilitou v regionu, hlavními problémy Nového Zélandu dle nejnovějšího vydání žebříčku IMD odliv mozků a nedostatečná odolnost země vůči pokračující klimatické změně.
Vliv covidu a makroekonomiky
Česko si velmi dobře stojí i v rámci středoevropského regionu. V rámci Visegradské skupiny jsme na tom jednoznačně nejlépe. Až s výrazným odstupem následují Polsko (43.), Maďarsko (46.) a Slovensko (53.)
Na úplném chvostu žebříčku nejvíce konkurenceschopných států světa se vyskytují Venezuela, Argentina a Mongolsko. Důvodem je, že v těchto zemích se kumuluje nedostatečná ekonomická výkonnost, nízká efektivita podnikání a vládnutí i nekvalitní infrastruktura, což brání růstu a rozvoji podnikání. Velký vliv má také makroekonomický světový vývoj. Pro Mongolsko je Rusko klíčovým obchodním partnerem a po uvalení sankcí na Rusko kvůli jeho agresi na Ukrajině se důsledky tohoto rozhodnutí přenesly i na Mongolsko.
Dominujícím regionem i nadále zůstává Evropa. Státy z tohoto kontinentu v první desítce obsadily hned polovinu míst (Dánsko, Irsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko). Kromě toho, že jsou menší, jsou také nejkonkurenceschopnějšími ekonomikami, které mívají silné a efektivní instituce. „Schopnost země vytvářet prosperitu pro své lidi je klíčovým faktorem úspěchu. Zatím to není to, co Čína dělala, a dokonce to zcela nedělají ani Spojené státy,“ vysvětlil Bris.
Letošní výsledky také ukázaly, že ekonomiky které se v souvislosti s pandemií COVID-19 otevíraly světu později, zaznamenávají aktuálně zlepšení své konkurenceschopnosti. Dokumentovat se to dá na příkladech Thajska, Indonésie a Malajsie. Naopak ty, které s otevřením se neotálely (Švédsko, Finsko), v žebříčku registrují pokles.
