Startupy zaměřené na rozvoj umělé inteligence (Artificial intelligence – AI) mohou získat šedesát tisíc eur, tedy půl druhého milionu korun, na vývoj svých aplikací a služeb. Poměrně štědrou částku nabízí nyní startupům a malým a středním firmám evropští vědci z programu Horizont 2020. Své projekty mohou inovační firmy předkládat do konce června. Vybráno bude celkem šestnáct společností, které pak budou mít šest měsíců na vývoj svých produktů. Josef Šivic, expert na počítačové vidění z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT), který usedne do hodnotící komise, říká, že o vítězi rozhodne inovativnost produktu i jeho komerční potenciál. Online webinář, jak se žádostí uspět, se koná ve středu 16. června.
Proč právě teď ČVUT vypisuje tyto dotace?
CIIRC ČVUT je prostřednictvím našeho týmu jedním z partnerů projektu ELISE, který sdružuje přední evropská centra v oblasti strojového učení. Podpora startupů a malých a středních firem byla od samého začátku jedním z cílů tohoto projektu. Rádi bychom navázali spolupráci s firmami a propojili je s jednou z předních evropských iniciativ pro umělou inteligenci ELLIS a také přispěli k rozšíření technik strojového učení mezi firmami.
Je to nyní jediná šance, jak tuhle dotaci získat, nebo se ještě bude opakovat?
Naplánovaná jsou dvě kola. První otevřená výzva byla vyhlášena na začátku května 2021 a druhá je v plánu v půlce příštího roku.
Chápu to správně, že vyberete šestnáct společností a každá dostane v přepočtu 1,5 milionu korun?
Ano, každá společnost, která projde finálním hodnocením, získá paušálně 60 tisíc eur na dobu šesti měsíců. Cílem je pomoci firmám rozvinout inovační potenciál konkrétního nápadu nebo zlepšení.
Odkud ty peníze jsou?
Projekt ELISE je financován z programu Evropské unie Horizont 2020 a z jeho prostředků je tahle výzva hrazená.
Jaké podmínky musí startupy splňovat, aby dotaci získaly?
Výzva je otevřená pro malé a střední podniky, včetně startupů, které sídlí v zemích Evropské unie a v přidružených státech programu Horizont 2020 včetně Velké Británie. Základní podmínkou je samozřejmě zájem o vývoj aplikací a služeb založených na umělé inteligenci.
Tým Josefa Šivice (šestý zleva) na CIIRC ČVUT s robotickou rukou (Foto: Jiří Ryszawy, ČVUT).
Podle čeho budete úspěšné startupy vybírat, jaká máte stanovená kritéria?
Každý projekt projde hodnocením dvou nezávislých expertů působících v oblasti umělé inteligence a strojového učení. Hodnocení je zaměřené na jedinečnost produktu, novost a míru inovace, implementační plán a komerční potenciál. Uchazečům doporučujeme prostudovat zadávací dokumentaci a účastnit se online webináře, který se koná ve středu 16. června od dvanácti hodin.
Pokud se startup rozhodne zúčastnit, kam může poslat přihlášku?
Projekty je možné podávat do poledne neděle 1. července přes tento odkaz.
Jaké firmy čekáte, že se do výzvy přihlásí?
Typicky se určitě bude jednat o malé podniky a začínající startupy, které už mají svůj byznys plán a nyní řeší, jakým způsobem využijí strojové učení tak, aby přinesly nějakou další hodnotu svým zákazníkům a posílily konkurenceschopnost svojí technologie. Může to být třeba firma, která bude chtít použít strojové učení v softwaru pro lékařská zobrazovací zařízení a pomoci třeba radiologům při čtení lékařských snímků plic. Nebo společnost, která uvažuje o použití neuronových sítí pro předpověď toxicity u hodnocení chemických sloučenin. Vhodné nápady očekáváme z průmyslu i mimo něj. Paradoxně se ukazuje, že pandemie nastartovala řadu inovačních aktivit. Výzva je otevřená pro firmy ze všech členských zemí Evropské unie a české inovační firmy mají v tomto směru stejné šance jako ostatní.
Když startup dotaci získá, jak mu potom pomůžete v dalším rozvoji?
Zvolili jsme ne zcela obvyklý postup – firma by měla mít svého vědeckého mentora, který je tam hlavně od toho, aby jí pomohl zorientovat se v možných řešeních a poskytl jí informace o tom, co je pro její problém relevantní. Měl by to být někdo, kdo je napojený na výzkum v dané oblasti, ale nemusí být nezbytně nutně členem ELISE nebo ELLIS. Očekáváme, že tento model může být dobrým základem pro dlouhodobější spolupráci, jež bude zajímavá pro všechny strany.
Ukázka robota s umělou inteligencí z CIIRC ČVUT. Humanoidní robot Pepper (přezdívaný Pepa) pomáhá seniorům. (Foto: Jiří Ryszawy, ČVUT)
Jak byste celkově zhodnotil úroveň českých startupů pracujících s umělou inteligencí? Na jaké úrovni mladí Češi jsou, máme tady dost talentů?
Českou AI startupovou scénu zatím tolik neznám. Jsem v České republice relativně krátce, většinu svého dosavadního profesního života jsem strávil v zahraničí, zejména ve Francii. Nicméně jsou tu určitě velmi zajímavé projekty jako Memsource (zaměřený na překlad, pozn.red), Rossum.ai (zaměřený na výměnu informací mezi firmami, pozn. red.), Inovec.tech (zaměřený na IoT, pozn. red.), Phonexia (zaměřený na rozpoznávání řeči, pozn. red) nebo ambiciózní Goodai (zaměřený na umělou inteligenci obecně, pozn.red). Moc rád se při této příležitosti seznámím s dalšími.
Mají investoři v Česku zájem investovat do AI startupů?
Nedávno jsem se zúčastnil debaty společně s Andrejem Kiskou, jedním ze zakladatelů investičního fondu Credo Ventures. Podle něj je k dispozici více investičních financí než potenciálně úspěšných AI startupů. Myslím si, že klíčové je investovat do špičkové vědy, která bude úspěšné AI startupy vytvářet. Česká republika má v umělé inteligenci významnou tradici a výborné výsledky na světové úrovni, například v oblastech jako jsou zpracování řeči a přirozeného jazyka, počítačové vidění, robotika nebo strojové dokazování. V posledních letech se navíc podařilo vybudovat silná pracoviště, která umějí přilákat vědce s výraznou mezinárodní zkušeností a výborné studenty. Je potřeba tento trend podpořit a dále rozvinout. Jsem přesvědčený, že tu máme obrovský potenciál.
Co je tedy potřeba udělat, aby se české startupy zaměřené na umělou inteligenci rozvíjely co nejlépe?
Z pohledu vědce mi přijde klíčové vytvořit prostředí a mechanismy, které vznik startupů co nejvíce podpoří, umožní jim udělat první demo, které budou moci představit zákazníkům a začít bojovat o investice. Čím více startupů pomůžeme vytvořit, tím je větší šance, že některé uspějí.
Kde myslíte, že bude česká AI startupová scéna za takových deset let? Kam se to bude ubírat, co budou hlavní trendy?
Podobně jako teď vidíme průlomové výsledky v automatickém překladu nebo porozumění obrazu, umělá inteligence a strojové učení pronikají do dalších oborů, které generují velké množství dat, jako je například biologie nebo klimatické vědy, kde můžeme čekat další průlomové výsledky, jako jsou úplně nové léky nebo materiály. Další oblasti, kde, myslím, brzy uvidíme průlomové výsledky díky strojovému učení, jsou robotika a zdravotnictví.
Autonomní vozidlo s prvky umělé inteligence z CIIRC ČVUT. (Foto: Jiří Ryszawy, ČVUT)
Na úvodní fotce šéf týmu a člen výběrové komise pro hodnocení přihlášených projektů Josef Šivic. (Foto: Archiv ČVUT).
