Začalo to jako vysokoškolská bakalářská práce, dnes je to projekt s potenciálem změnit budoucnost zemědělství. Co dokáže chytrá známka Daniela Rychlého FlockLock a jak by mohla přispět k šetrnějšímu chovu hospodářských zvířat?
„Známku má na uchu každá kráva na pastvě. Napadlo mě, proč by nemohla sloužit i k něčemu dalšímu než pouze k identifikaci zvířete,” říká Daniel Rychlý. Společně s přáteli Adamem Kláskem, Hynkem Závorkou a Vítkem Šimečkem se proto pustili do vývoje FlockLock, chytré známky, která sleduje polohu i zdraví zvířete. Projekt investicí v řádech statisíců korun a odborným mentoringem podpořil PrusaLab hardware akcelerátor.
Republika bez plotů
V současnosti FlockLock disponuje dvěma senzory. Data jsou odesílána speciální mobilní sítí do routeru, zpracována přes cloud a přehledně zobrazována v aplikaci. Díky mapování polohy majitel ví, jestli se zvíře nachází ve stanovené zóně. Když ji opustí, známka majitele upozorní, čímž se předchází riziku zatoulání nebo krádeže. Na základě dat ze senzoru pohybu chovatel vidí, jak je zvíře aktivní a dokáže určit, jestli je v pořádku a zdravé.
Informace z těchto senzorů při sledování celého stáda dokáží například prozradit, zda se zvířata nachází v ohrožení vlkem, a předejít tak napadení. „Elektrické ohradníky hyzdí krajinu, jsou nákladné a náročné na údržbu. Nelze je postavit všude a vlci se je naučili obcházet a proskakovat mezi elektrickými impulsy. O zvířatech chovatel nedostává žádné informace,” doplňuje pro srovnání s obvyklým řešením Daniel Rychlý.
V budoucnu by měla být známka vybavena i dalšími senzory a prvky. Mohla by ohradník suplovat úplně a udržovat stádo na požadovaném místě pomocí vysílání slabých elektrických výbojů v případě, kdy by opouštělo stanovenou lokaci.
Má i další výhody. „Konvenční chov masného dobytka vysiluje půdu a produkuje vysoké množství skleníkových plynů, extenzivní pastva je k přírodě šetrná, ale pro zemědělce ekonomicky nevýhodná. Jednou ze zajímavých alternativ je regenerativní pastva, kdy jsou zvířata přeháněna z jedné menší louky na další a půda tak stíhá ukládat uhlík a regenerovat se. Věřím, že naše známky by mohly vést k větší flexibilitě hospodaření s pastvinou, a tedy i k jednoduššímu uplatňování například právě regenerativní pastvy,” doplňuje Rychlý.
Zařízení je dobíjené solárním panelem. Produkt bude v praxi testován na podzim, k prodeji by měl být koncem tohoto roku za cenu nepřesahující pět tisíc korun. Provozní náklady by se neměly vyšplhat přes 500 korun ročně, autoři ovšem předpokládají, že vzhledem ke klesající ceně služeb mobilních operátorů budou ještě nižší.
Symbióza tradice a technologie
Kromě známky vyvíjí autoři ještě obojek, který bude nabízet stejné funkce a budou ho moct nosit i menší zvířata, na které by známka byla těžká. Věří, že obě zařízení budou schopná zvíře spolehlivě diagnostikovat. „Nápadů mám spoustu. Rád bych zemědělcům poskytl celou sadu chytrých senzorů pro jejich chov, tak aby všechna důležitá data měli přehledně na jednom místě,” plánuje Rychlý.
Ve vyhlídkách budoucnosti je optimistický, pochvaluje si návrat k šetrnějším tradičním metodám. „S novými technologiemi se mohou stát velmi efektivními. Mám například radost z popularizace agrolesnictví,” uvádí. „VR brýle pro dojné krávy jsou přijatelné, dojit krávy na louce je ekonomický nesmysl a simulace je cestou jak lze řešit absenci přirozeného prostředí. Neměli bychom ale propadnout přesvědčení, že každý obdobný problém se má řešit moderními technologiemi. Někdy je lepší naslouchat předkům a odmakat to rukama,” varuje.
