V práci se pohybujeme na poli supermana a superhrdinů. Podle terapeutky, lektorky a koučky Zuzany Hanákové bychom ale v sobě měli hledat i nedokonalé superhrdiny. Proč podle ní není dobré boj s nadřízenými? I o tom mluvila na své přednášce na Soulmio Mental Wellness Days – akci, jejímž partnerem je SJ News.
Na Zuzanu Hanákovou se obracejí klienti často s žádostí o rady související s jejich pracovními problémy. Díky účasti na přednášce může cennou inspiraci zprostředkovat také redakce SJ News. „Měla jsem klientku, která nastoupila na pozici team leadera, práce ji moc bavila a ke mně na koučování přišla v momentě, kdy už měsíc bojovala se svým šéfem, který ji najednou začal přidávat další a další úkoly,“ popisuje koučka.
Její klientka měla přitom pocit, že některé její nové úkoly patří spíše do kompetencí manažera. Pořad za ním chodila, a připomínala mu, že při nástupu do zaměstnání zněla dohoda o náplni pracovní činnosti zcela jinak. Na některých schůzkách nechtěla žena vůbec sedět a byla ve velkém boji. „Viděla jsem proti sobě nádhernou ženu, která byla neuvěřitelně unavená, stresovaná a strhaná. Co by udělala, pokud by tu danou situaci prostě přijala? Uvnitř nebo navenek? Ona tak seděla naproti mně. A řekla, že by se asi musela rozhodnout, jestli by za těchto podmínek o tu práci ještě stála,“ vysvětluje Hanáková. „A já jsem najednou u ní cítila obrovskou úlevu. Protože když si dovolíte nebojovat, úleva většinou přijde,“ říká koučka.
Důvodů, proč bojujeme, je podle ní celá řada. A ani není možné vyjmenovat všechny najednou. „Chci vás jen inspirovat k tomu, abyste se zamysleli, proč v těch náročných situacích se sebou bojujete. Často ale bojujeme kvůli tomu, že nechceme změnu. A já jsem čím dál tím víc přesvědčena o tom, že jediná jistota v životě je právě změna a naše konečnost, tedy smrt,“ dodává odbornice.
Jenže v momentě, kdy lidé prožívají nejistotu, jsou pocitově v nebezpečí. A my jako lidé k životu a práci pocit bezpečí a jistoty potřebujeme. Pokud jakákoli změna přijde, rozsvítí se podle Hanákové červená kontrolka. A v momentě, kdy máme pocit, že míříme do ztráty jistoty, tak jdeme do zmíněného boje.
Věci pod kontrolou
„Také vám chci nabídnout další otázku – můžete si připustit, že nemusíte mít věci pod kontrolou? V životě není nic stálého. I kdybyste se podívali pod mikroskopem na strom, tak každý den se trochu proměňuje. A když se podíváte na nebe, tak pořád plyne. A kdybyste se podívali na vaši kůži, pod mikroskopem, tak zjistíte, že každý den se nějakým způsobem měníme,“ upozorňuje Hanáková v další části své přednášky.
Psychická odolnost podle ní není štít, přes který nás nic nezraní. Chceme být vyrovnaní, klidní a umět se povznést, když na nás dolehnou obavy, stres či nervozita. Přejeme si, aby se nás náročné životní situace nedotýkaly a abychom jimi propluli bez nepříjemných emocí. Lektorka připomíná, že psychická odolnost je zdroj vnitřní síly, který nám pomáhá ustát život takový, jaký je. „Možná budete překvapení tím, kde můžete odolnost hledat,“ podotýká Hanáková.
Z hlediska psychické odolnosti nám podle ní nepomáhá nepřijetí sebe, srovnávání, tlak na výkon, závislost na vnějších podmínkách, lenost a nedostatečnost (Nedostatečný pocit vlastní hodnoty komplikuje výrazným způsobem život mnohým z nás. Důsledkem mohou být často úzkosti, deprese, psychosomatická onemocnění nebo různé formy závislostí, pozn. red.).
„V případě odolnosti je velmi důležitá naopak dostatečnost. My jsme se narodili a porod jako takový je poměrně náročná záležitost pro maminku i děťátko. Akorát my si pak začneme myslet, že to, že tady jsme, nestačí. Že bychom chtěli být někdo víc. Že bychom měli něco dokázat,“ popisuje kořeny nedostatečnosti koučka.
PŘEČTĚTE SI: Neumíte uznat vlastní úspěch? Možná trpíte syndromem „podvodníka”
„Přání, jak psychickou odolnost zvládat, mám i já sama,“ upřesňuje. V práci se podle ní pohybujeme na poli supermana a superhrdinů. „A já bych vás chtěla inspirovat k tomu, abyste v sobě objevovali nejen superhrdiny. Ale i ty nedokonalé superhrdiny, kteří nám v životě přinesou možná zdravější psychickou odolnost než superhrdinové. To, co pro mě znamená zdravá psychická odolnost, u mě začíná slovíčkem můžu. Můžu tu danou situaci, kterou zažívám, vidět? Můžu ji cítit? Můžu pozorovat to, co se mi děje? Můžu to přijmout tak, jak to přesně je? Můžu hledat cesty, jak tím projít? Můžu pozorovat to, co se mi děje? Můžu to přijmout přesně tak, jak to je, abych se to snažila změnit? Můžu hledat cesty, jak tím projít? Důležitá otázka je, jestli si můžete dovolit v nějaké situaci selhat,“ říká Hanáková.
Domnívá se, že spousta z nás by si hrozně přála různé situace vidět jinak a lépe. Možná sebe vidět v lepším světle. „Pro mě je zdravá psychická odolnost, že si můžeme dovolit vidět věci, jak jsou. Ženeme se do nějakého zocelování, které nám v životě neprospívá,“ upozorňuje.
Zapomenutá schůzka
„Nedávno jsem řešila případ s jednou klientkou. Plakala mi do telefonu, protože zaspala a zapomněla přijít na schůzku se zákazníkem. Po schůzce, na které nebyla, ji zavolal šéf a do telefonu jí hrozným způsobem vynadal. A ona mi volala, byla v slzách. Očekávala, že ji šéf vyhodí. Byla pohlcena tou situací. A měla pocit, že už nemůže do té práce znova jít,“ popisuje další příhodu ze své praxe Hanáková.
Své klientky se zeptala, co by udělala, kdyby se cítila dostatečná? Ona ještě chvíli poplakávala. Pak koučce řekla, že v takové situaci by napsala mail, ve kterém by se omluvila, pak by si dala sprchu a dorazila by by na další schůzku, která byla plánovaná za další dvě hodiny. „V momentě, kdy se cítíte nedostateční a jste v nedostatku, tak se v nás začíná probouzet mechanismus oběti a tu situaci mnohdy začínáte zbytečně dramatizovat. Jste zaplaveni emocemi. To zdravému přijetí moc nepomáhá,“ připomíná koučka.
PŘEČTĚTE SI: Ztráta motivace či vyhoření. Noční můry HR manažerů zahání investice do duševního zdraví zaměstnanců
