Život na full-time a práce jako vedlejšák? Generace Z nemusí sedět v kanceláři, ale taky neodjede v pátek ve dvě na chatu, říká „influencer v důchodu“ Čumrik
Jonáš Čumrik alias Johny Machette bude jedním z řečníků konference Social Restart, jejímž partnerem je i SJ News.

Život na full-time a práce jako vedlejšák? Generace Z nemusí sedět v kanceláři, ale taky neodjede v pátek ve dvě na chatu, říká „influencer v důchodu“ Čumrik

Jakub Dvořák 15. čvn 2022 3 min

Přemýšlí, jak vměstnat práci do svých životů, zatímco u starších generací to bývalo naopak. Patří jim svět internetu, peníze mají na prvním místě a v kanceláři je od osmi do čtyř nehledejte. Jak dopadne střet Generace Z, která pomalu otevírá dveře do světa byznysu, se seniorskými pozicemi? I o tom bude vyprávět „influencer v důchodu“ Jonáš Čumrik alias Johny Machette z agentury Katz83 na konferenci Social Restart, jež se koná 16. června v Praze. SJ News je mediálním partnerem akce.

Hodláte na konferenci zbořit některé předsudky, které o Generaci Z panují?

Mým cílem na konferenci není vyvrátit předsudky, ale spíš vysvětlit, proč je pro tuto generaci work-life balance důležitý. Všichni mají svoje koníčky, zájmy, svůj život. A do něj patří i práce, která by ovšem podle nich měla být ohodnocena tak, aby si udrželi svou životní úroveň. Mělo by to být zaměstnání, kde je inspirativní osoba, dobrý kolektiv a prostor, který nevypadá jako open space, ale spíš jako obývák. Aby se v něm zkrátka cítili dobře.

Platí, že boří zavedené stereotypy a nechtějí se svazovat docházkou?

Nechápou, proč by někde měli být od osmi do čtyř, vždyť školu také mohli studovat na dálku, spousta jich přitom odjela do zahraničí a naučili se tam fungovat online. Na určitou práci potřebují mít svůj klid, na jinou zase kreativní prostředí, kde se budou moct dohadovat.

Na druhou stranu, byl jsem před měsícem v Googlu, a tam je to naopak. Od chvíle, kdy si zařídili firemního kuchaře, zvýšila se efektivita práce i doba strávená v kanceláři. Když jsou lidé v prostředí, kde je baví pracovat, tak nemají důvod utíkat pryč.

Jonáš Čumrik bude jedním z řečníků konference Social Restart, jejímž partnerem je i SJ News.

Takže plánujete přivést do agentury vlastního kuchaře?

Zatím ne, ale vymysleli jsme jinou produktivní věc. S kolegyní jsme zavedli walking meetings. Živí nás kreativní práce a shodli jsme se na tom, že při sezení u stolu nic revolučního nevymyslíme, proto jsme se jednoho dne sebrali a místo, abychom seděli v zasedačce, koupíme si kafe a hodinu a půl se procházíme parkem a vymýšlíme nápady. Člověk přichází na úplně nové myšlenky.

Už nyní se testuje čtyřdenní pracovní týden, do toho zástupci Generace Z hodlají pracovat po svém. Přijdou ve firmách velké, možná až revoluční změny?

Myslím, že se to bude týkat hlavně zaměstnavatelů. Dvacet třicet let jsou zvyklí, že přijde člověk, dostane od nich práci, svůj stůl, bude poslouchat, přijímat úkoly, makat a oni mu pak pošlou peníze. Na tohle mu současní mladí lidé řeknou: Fajn, tohle mě ale nebaví, já jdu jinam. A skutečně půjde, protože má kam jít.

A co když firmy cuknou a najdou společnou řeč?

Budou fungovat od pondělí do neděle. Možná neodepíšou na e-mail do 30 minut, ale když je poprosíme, budou dělat i o víkendu. Je to zvrácené, ale pro tuhle generaci opravdu neplatí, že v pátek ve dvě skončí v práci a jako naši rodiče jedou na chatu věnovat se zahrádce. Oni se snaží vše skloubit. Jinak vnímají volný čas. Nedělá jim problém být na vernisáži a zároveň po telefonu řešit práci. Odběhnout si do kavárny, kde se připojí na call stejně kvalitně připraveni, jako by seděli v zasedačce a řešili vše na místě.

Proti tomu ovšem někdy brojí lidé na seniorských pozicích. Proč by měli oni dodržovat zavedené postupy a nastupující generace pracovat podle svého?

Myslím si, že to není generační problém, ale dobová realita. Covid nám ukázal, že to jde. Že skutečně můžeme pracovat mimo kancelář efektivněji. To je pro tabulkové lidi ohromně důležité. Jsem rád, že k tomu došlo, i když to v dnešní situaci nezní dobře. Otevřelo to diskuzi přesně na tohle téma - zda skutečně musíme v kanceláři sedět od pondělí do pátku. I starší lidé by měli mít tu možnost. Nemělo by se k nim přistupovat jinak.

Tudíž všem měřit stejně?

Přesně tak. Na druhou stranu seniorní člověk je zaškatulkovaný, spoustu se toho naučil, má jakousi rutinu a možná, že už nevybočí tak dobrým nápadem, který může být revoluční. Mladý člověk má široký pohled na věc. Neví, co je správné, co špatné. Zkouší všechno. A to je jeho přidaná hodnota.

Foto: Unsplash

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Kauzy, Osobnosti
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články