Na konci února uplyne rok od vypuknutí ruské války na Ukrajině. Od začátku invaze do konce loňského roku dostalo česká víza 473 215 Ukrajinců. Jak se těm ekonomicky aktivním daří uplatnit na českém pracovním trhu? Přečtěte si analýzu dat sociologické výzkumné organizace PAQ Research.
Oproti letním měsícům došlo ke zvýšení zaměstnanosti ukrajinských uprchlíků v Česku. Podle dat sociologické výzkumné organizace PAQ Research si u nás našla práci polovina těch, kteří byli na Ukrajině ekonomicky aktivní. V srpnu minulého roku to bylo 43 procent, 37 procent má práci odpovídající zhruba plnému úvazku, 14 procent pracuje na částečný úvazek nebo má nárazové práce.
15 procent respondentů potom pracuje na dálku, což je o sedm procentních bodů méně než před půl rokem. Pokles si autoři analýzy vysvětlují mimo jiné tím, že nově příchozí uprchlíci mají častěji nižší vzdělání a jejich práce neumožňuje přesun do online prostoru.
V uplatnění potenciálu pracovní síly z Ukrajiny nicméně Česko stále pokulhává. Pořád totiž platí, že většina pracujících Ukrajinců zastává pozice, které nejsou tak kvalifikované jako jejich předchozí zaměstnání. 23 procent z nich nyní vykonává o něco méně kvalifikovanou práci, 43 procent dokonce výrazně méně kvalifikovanou práci.
PŘEČTĚTE SI: Z vývojářů a vědců jsou dělníci. Český pracovní trh mrhá potenciálem Ukrajinců
V tomto ohledu nenastal od srpna 2022 žádný výrazný posun. Například z těch, kteří pracovali jako vedoucí pracovníci a specialisté, dnes jen 17 procent působí v českém zaměstnání odpovídající kvalifikace. 26 procent z nich pracuje na dálku a 57 procent jako dělníci, pomocní pracovníci nebo jiné méně kvalifikované profese.
„Potřebujeme urychlit možnost uznávání kvalifikací a posílit motivaci uprchlíků i zaměstnavatelů k rekvalifikacím. Dlouhodobě také vidíme menší pracovní aktivitu u uprchlíků s předškolními dětmi, což souvisí s nedostatečnou kapacitou mateřských škol. Potřebujeme výrazně posílit kapacity dětských skupin a mateřských školek, a to zejména v přetížených městech,“ popisuje analytička PAQ Research Martina Kavanová.
Průměrný výdělek je 154 korun za hodinu
Ze skutečnosti, že se uprchlíci v Česku uplatňují především v těch nejméně kvalifikovaných profesích, vyplývá i výše mzdy. Průměrná čistá hodinová mzda dosahovala na konci roku 154 korun, tedy o pět korun více než v létě. 77 procent Ukrajinců pracuje za méně než 150 korun na hodinu. U těch, co v Česku pobývají déle než od června, stoupla hodinová sazba na 160 korun. Většina uprchlíků žije v domácnostech, které pobírají humanitární dávku. I se započtením této podpory však žije 77 procent příchozích v domácnostech pod hranicí příjmové chudoby.
Samostatnou kapitolou je potom úroveň znalosti českého jazyka. Právě ta má významný vliv na sehnání zaměstnání i začlenění do společnosti. U ukrajinských obyvatel, kteří do České republiky přišli už na začátku války a stále zde pobývají, minimální základní češtiny během pár měsíců stoupla. Základně se domluví 34 procent z nich, v létě to byla jen pětina.
Téměř třetina dospělých uprchlíků na konci roku navštěvovala kurzy češtiny, 52 procent studuje samostatně nebo jinou formou. V návštěvě jazykových lekcí jim brání nedostatek financí a času nebo nedostatek možností výuky v mimopražských oblastech. Většina uvedla, že by se kurzů účastnila, kdyby byly poskytované zaměstnavatelem zdarma. „Stát by měl motivovat zaměstnavatele, aby Ukrajincům umožňovali se jazykově vzdělávat v pracovní době, například příspěvkem na mzdu v dané době či uznatelnými daňovými náklady,“ dodává sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop.
Průzkum Hlas Ukrajinců: Práce, bydlení, chudoba a znalost češtiny probíhal v období o od 9. 11. do 12. 12. 2022. Zúčastnilo se ho 1634 domácností uprchlíků z Ukrajiny, ve kterých žije na 4870 Ukrajinců.
