Firmy shánějí IT specialisty ve velkém. Víc než diplom z vysoké školy ale hrají roli zkušenosti a snaha se technicky zlepšovat. V IT firmách tak pracují bývalí recepční hotelu, kuchaři nebo vystudovaní fyzioterapeuti. Podmínkou je ale zevrubný kurz, kam neberou úplné IT zelenáče a nedokončí je každý.
Nyní víc než kdy jindy platí, že kdo je v IT, ten je za vodou. Platy ajťáků v Česku posledních letech prudce rostou a už se hodně liší od průměru populace. Jak vyplývá ze srpnové analýzy Českého statistického úřadu, příjmy pracovníků v IT loni dosáhly v průměru téměř 62 tisíc korun hrubého, rok předtím to bylo „jen“ 58 tisíc. Ještě před pěti roky se přitom platy v IT pohybovaly na úrovni 46,4 tisíce. Je to i díky pandemii, kdy řada zaměstnanců přešla na home office a firmy potřebují lidi, kteří zajistí fungování vzdáleně přes počítače, tudíž je po ajťácích větší poptávka. Není proto divu, že v Česku v současnosti pracuje 210 tisíc IT expertů, o třicet tisíc víc než před šesti lety.
Stále víc lidí se tak snaží na vlnu IT naskočit, i když o tomto oboru nic nevědí a před pandemií pracovali v úplně jiných odvětvích, například jako číšníci či kuchaři. Aby se člověk stal aspoň průměrným ajťákem, nemusí se hned hlásit na ČVUT. Na trhu se v posledních letech objevila řada školení a kurzů, které člověka na základní úrovni připraví.
„Největší zájem je v současnosti o kurzy, které souvisí s analýzou dat. Například o Základy Pythonu (programovací jazyk, pozn. red.) Základy SQL (strukturovaný dotazovací jazyk, který se používá pro práci s daty, pozn. red.) Tableau (analytická platforma pro práci s daty, pozn. red.) a nebo o Strojové učení,“ říká Lubomír Husar, zakladatel společnosti LovelyData, která se zaměřuje na online vzdělávání.
Takhle to vypadá na jednom z IT kurzů společnosti Coding Bootcamp Praha. Kurzy trvají čtyři měsíce a stojí přes sto deset tisíc korun. (Foto: Coding Bootcamp Praha).
Pomocí kurzů je možné se naučit téměř vše ze světa IT, od návrhu webových stránek, přes základní kódování až po vytváření komplexních webových aplikací. „Vytvoříte si kompletní portfolio, které budete moci prezentovat svým budoucím zaměstnavatelům,“ přibližuje pro StartupJobs Neswroom Jana Večerková, zakladatelka programátorských kurzů Coding Bootcamp Praha. Člověk se tu může ponořit do světa web developmentu ve třech fázích - Kodér, Programátor a Developer. Program stojí přes sto tisíc korun, jsou ale možnosti různých slev a občas lze i získat stipendium. „Pokud člověk potřebuje, existuje možnost dostat nějakou pomoc. Také nabízíme slevy za včasné přihlášení a zejména v minulém půlroce jsme se snažili čas od času pomoct některým lidem, které pandemie citelně zasáhla. Těm jsme nabízeli stipendia,“ vysvětluje Večerková.
Peníze ale zdaleka nejsou jediným předpokladem k tomu, aby člověk kurz absolvoval a mohl se v životopise sebevědomě označit například za programátora. Výuka v Coding Bootcamp je intenzivní, člověk se musí rychle učit a od začátečníků se očekává, že mají za sebou minimálně šedesát hodin předbootcampové práce, tedy práce v oboru, který chtějí v kurzu studovat. „Jen tak jsou následně schopni vnořit do myšlení softwarového inženýrství,“ připomíná Večerková.
Podle Husara je nezbytná také vytrvalost. „Připravte se na to, že se budete muset naučit spoustu nových pojmů a technologií. Některé budou snadné a zvládnete je rychle. Jiné vám mohou zabrat více času. Počítejte s hodně intenzivním studiem minimálně v řádu měsíců, reálně spíše let,“ připomíná Husar.
Typický uchazeč už něco z IT umí
Především v minulém pandemickém roce bylo podle Večerkové vidět, že o programování začalo uvažovat daleko větší spektrum lidí než v minulých letech. Někteří přišli z marketingu, ze startupů i technologických korporátů. „Ale měli jsme i lidi, kteří dělali právo nebo něco úplně jiného, třeba kuchaře, číšníky. A přesto mám pocit, že se o programování v minulém roce začalo zajímat ještě širší spektrum, i třeba lidé, kteří programování nikdy nezkusili. Náš typický účastník je přitom člověk, který si už s něčím hraje sám například v online kurzech dostupných zdarma,“ zamýšlí se Večerková.
Na začátku kurzu je přijímací proces, do Bootcampu neberou každého, kdo se přihlásí. Uchazeč vyplní do přihlášky, jaké oblasti programování už zkusil nebo které ho zajímají. „Nevyžadujeme, aby už uměl nějakou konkrétní dovednost v daném programovacím jazyku. Pro nás je důležité, zda si to člověk už dostatečně zkusil, aby si byl jistý, že ho to bude dlouhodobě bavit. Aby nedopadl tak, že u toho vydrží jeden víkend, ale dál už nepůjde. Stojíme o uchazeče, kteří jsou kvůli programování ochotni dát výpověď v práci a změnit kariéru. Tím pádem musí být sami za sebe schopni říct, jestli je to pro ně jen hobby, nebo vážná věc,“ vysvětluje Večerková. Hloubku zájmu pak prověřuje i následný přijímací pohovor.
Jana Večerková (druhá zleva) při kurzech v Coding Bootcamp Praha. Úspěšnost absolventů při hledání si práce je 90 procent. (Foto: Coding Bootcamp Praha).
V případě, že člověk neumí napsat ani řádek kódu, do Bootcampu jej nepřijmou. Doporučí mu spíš, abys se stavil na jednom z přípravných workshopů. V rámci bootcampové metody výuky learning by doing si studenti vytvoří sedm projektů a jeden individuální portfoliový web, dále čtyři týmové projekty během hackathonů a jeden týmový finální projekt. Práci v IT oboru si po skončení kurzu najde 91 procent absolventů.
Jak pořadatelé kurzů upozorňují, IT je obor pro toho, kdo má skutečný zájem. „V případě programování to platí dvojnásob, protože učit se programovat nejde jen tak na půl plynu. Zároveň se někdy stane, že i student, který se učení věnuje naplno, zjistí, že se nechce věnovat přímo programování, ale chce jít do jiných oblastí v IT firmách – account management, UX, produktový management a podobně,“ říká Večerková. Dodává, že u většiny lidí jde daleko více o píli, motivaci a pozitivní přístup, než o nějaký magický talent na IT. „Ve výjimečných případech, když student program vzdá, většinou jde o problémy v jejich osobních životech či nemoc, které jim znemožní naplno studovat,“ říká Večerková.
Pro naprostou většinu studentů je cílem, aby si sehnali práci jako programátoři co nejrychleji po absolvování programu. Občas mají i studenty s jinými cíli, třeba založení vlastního byznysu. Ale většina chce jít pracovat do nějaké firmy a dál se tam učit.
Jeden z kurzů v Coding Bootcamp v Praze. Kurz trvá dvanáct týdnů a dělá se jako full time, tedy nikoli po večerech. Foto: Coding Bootcam Praha.
Jak samy firmy potvrzují, vysoká škola s IT zaměřením je výhodou, ale zdaleka ne podmínkou pro přijetí. „V IT oborech je opravdu velká šance na úspěch i bez univerzitního titulu. I my v Avastu máme mnoho talentovaných zaměstnanců a uchazečů, kteří žádnou formální kvalifikaci nemají. Důležitější jsou pro nás zkušenosti z praxe, touha učit se nové věci a snaha technicky se zlepšovat,“ říká pro StartupJobs Newsroom Juraj Mikšovský, který v Avastu řeší nábor nových zaměstnanců. Pokud má kandidát dostatek technických i jiných znalostí a dovedností, aby prošel přijímacím procesem Avastu, nezáleží na tom, z kterého oboru přichází. „Máme mnoho špičkových softwarových inženýrů, testerů, datových analytiků a dalších, kteří původně pracovali ve zcela jiných oborech, než se rozhodli přejít do IT,“ podotýká Mikšovský. V současnosti tato původem česká softwarová firma nejvíce poptává systémové a cloudové inženýry, DevOps specialisty a datové analytiky.
Podobně mluví i softwarový Unicorn. Ani zde není vysokoškolské IT vzdělání podmínkou. „Na druhou stranu je třeba přiznat, že pokud se chcete stát programátorem, jen chuť a zájem nestačí. Existují různé kurzy a my v Unicornu klademe velký důraz na vzdělávání, takže celou řadu z nich také nabízíme. Zajímavou příležitost pro juniory tak nabízí náš koncept trainee programů Unicorn Hatchery,“ doporučuje Václav Žárský, ředitel HR v Unicornu. Právě skrze zmíněné Hatchery do Unicornu v posledních letech nastoupil například recepční hotelu, kuchař, který původně studoval medicínu, nebo fyzioterapeut. „Mezi šikovnými IT manažerkami máme i kolegyni, která dělala původně auditorku. Některé IT pozice zastávají naše kolegyně, které se do role vypracovaly z recepce či z HR oddělení,“ zmiňuje Žárský.
Málo se také ví, že možnou cestou rekvalifikace jsou i kurzy placené úřadem práce. Loni se touto cestou rekvalifikovalo přes osm tisíc lidí. Má to ale podmínku - kurzy musí být akreditované. Uchazeč nebo zájemce o zaměstnání si je může najít sám a následně požádat úřad práce o proplacení takového kurzu. Cena za zvolenou rekvalifikaci ale nesmí v období tří let přesáhnout částku padesát tisíc korun.
