Čeští středoškolští a vysokoškolští studenti patří ve srovnání se svými vrstevníky z jiných evropských zemí k těm skeptičtějším, především v otázkách budoucnosti a technologií. Téměř tři čtvrtiny z oslovených v nich spatřuje potenciální hrozbu a zároveň jsou pro značnou část z nich technologie lhostejné. Vyplynulo to z mezinárodního průzkumu společnosti NMS Market Research v rámci akce v rámci akce Future Port Youth.
Online průzkum se zaměřoval na studenty ve věku od 16 do 26 let ve čtyřech evropských zemích: České republice, Finsku, Maďarsku a Spojeném království. Sběr dat se uskutečnil poslední týden v září a v každé zemi odpovídalo 200 studentů, vždy půl na půl středoškoláci a vysokoškoláci.
Výsledky ukázaly, že v obecném měřítku tito studenti vidí svou budoucnost pozitivně. V každé zemi převládaly u otázky „Jak vnímáte svou budoucnost?” kladné odpovědi, ačkoli už zde se projevil jistý skepticismus českých studentů: možnost - „Bude skvělá” nebo „Bude dobrá” - jich zvolilo celkem 56 procent, zbytek z ní měl „trochu obavy” nebo dokonce „velké obavy”. V jiných zemích se poměr pohyboval značněji ve prospěch pozitivního hodnocení.
„Z médií jsme zvyklí slýchat spíše ty špatné zprávy o stavu naší společnosti a budoucnosti naší Země. I tento fakt tak mohl sehrát svou roli při odpovídání studentů,” okomentoval zjištění Martin Holečko, zakladatel Future Portu a akce Future Portu Youth. Ta má podle něj inspirovat mladé lidi, aby se na budoucnost dívali jako na prostor plný příležitostí. Future Port Youth se koná 11. listopadu formou přednášek streamovaných přímo do škol.
Technologie jako hrozba?
Téměř třetina českých studentů uvedla, že se na budoucnost necítí být příliš připravena. Hůře už na tom byla jen Británie se 40 procenty. Naopak třeba 65 procent Maďarů se naopak cítí být na budoucnost připraveno dobře. Čeští studenti se nicméně jako v ostatních zemích přiklánějí k tomu, že jsou schopni získat dovednosti potřebné k tomu, aby mohli utvářet svou budoucnost a mají kontrolu nad tím, jaká bude. Budoucnost se před nimi otevírá a budou moci dělat, cokoli budou chtít.
Češi měli mezi vrstevníky z dalších zemí nejvyšší podíl těch, kterým jsou technologie lhostejné. Na otázku „Jaký je váš postoj k technologiím?” odpovědělo 13 procent tak, že to není nic pro ně. Oproti tomu v Británii to byla jen čtyři procenta. Až 23 procent Čechů se o technologie aktivně zajímá, 65 procent je má sice rádo, ale přiznává, že o nich moc neví.
Tuzemští studenti také vedou v pohledu na technologie jako na možnou hrozbu. Až 22 procent uvedlo, že technologie rozhodně mohou být hrozbou pro svět a 47 procent si dokonce myslí, že spíše ano. Podobně to vnímají i finští studenti (18 % a 51 %). Nejvíce bezstarostní jsou v tomto ohledu maďarští studenti (9 % respektive 31 %).
Studenti napříč zeměmi se také domnívají, že pro jejich budoucnost bude z technologických odvětví nejdůležitější umělá inteligence a strojové učení (45 procent), biotechnologie (36 procent) a 3D tisk (27 procent). Češi si pak častěji opoti jiným národům myslí, že jejich budoucnost ovlivní také nanotechnologie (34 procent).
Stroje nahradí prodavače, ale ne lékaře
„Pokud mají evropští studenti spontánně vyjmenovat profese, které podle nich nelze nahradit roboty či umělou inteligencí, nejčastěji uvedou lékaře. Nenahraditelní jsou také učitelé, psychologové a zdravotní sestry a další pracovníci zdravotní péče. Zkrátka povolání, která vyžadují velkou míru empatie,” doplňují autoři výzkumu. Přes 70 procent studentů napříč zeměmi se naopak shodlo na tom, že umělá inteligence nebo roboti dokážou nahradit prodavače a úředníky. Více než 60 procent soudí, že mohou nahradit i řidiče nebo zahradníky.
A jaké osobnosti ze světa technologií nejvíce vnímají? Ve většině zemí včetně Česka bylo pořadí jasné: Bill Gates, Mark Zuckerberg, Elon Musk a Jeff Bezos. „Jako nejvíce inspirujícího speakera, kterého by chtěli vidět, studenti nejčastěji spontánně uváděli Elona Muska (9 procent). S přehledem tak předčil další žijící osobnosti (1–3 procenta),” uzavírají výzkumníci.
Foto: Unsplash
