KAUZA: Studuji a zároveň pracuji. Personalisté to ocení, na co si ale dát pozor?

KAUZA: Studuji a zároveň pracuji. Personalisté to ocení, na co si ale dát pozor?

18. lis 2019 Michala Jendruchová 8 min

Studujete vysokou školu a říkáte si, že by nebylo marné stát se finančně nezávislým? Nebo byste rádi získali praxi ve zvoleném oboru a už nyní si začali budovat kariéru? Stále jste však neměli dost odvahy skloubit práci a školní závazky? Podívejte se, jaké jsou plusy a minusy.

Barbora Dvořáková vystudovala Mezinárodní obchod na VŠE. Po celou dobu studií si přivydělávala na nejrůznějších brigádách. Nebylo to z důvodu finančního nedostatku, rodiče ji značně podporovali. Díky vlastním penězům si však mohla dopřát nadstandard v podobě cestování, sportu, divadla, kina a dalšího společenského vyžití. Přece jen život v Praze něco stojí a já jsem určitě nechtěla celou vysokou školu jen chodit na přednášky a po nich na kolej. Současně jsem si chtěla při škole vyzkoušet i reálnou práci v různých oborech. Flexibilita rozvrhu na VŠE, kdy bylo možné seskupit přednášky například jen do tří dnů v týdnu, práci při studiu umožňovala,“ vzpomíná na dobu před patnácti lety.

Díky tomu si postupně vyzkoušela práci v různých firmách i oborech. Začínala nočním úklidem radnice na Praze 4. „Dvanáctihodinové směny a úklid třeba třiceti kanceláří za noc, to byla panečku ‚škola‛. Při práci v kanceláři jsem si následně uklízeček vždy vážila,“ vypráví.

Od druhého ročníku získávala praxi na pozici recepční v různých firmách: „Vyzkoušela jsem i práci v oddělení procurementu ve velké nadnárodní společnosti a poslední ročník studia jsem na poloviční úvazek pracovala jako asistentka personalisty v personální agentuře.“ Kromě toho dvoje letní prázdniny strávila v USA, kde vždy tři měsíce pracovala a měsíc cestovala. „V 21 letech jsem vůbec poprvé letěla letadlem a pracovala v zahraničí. Naprosto neocenitelná zkušenost, kterou všem vřele doporučuji. V USA jsem pracovala jako prodavačka v cukrárně, servírka a uklízečka.“

Barbora je dnes na rodičovské dovolené. Na dobu svých studií však ráda vzpomíná.

Student, značka ideál

Barbora je ukázkový příklad studenta, kterého personalisté považují za ideální. „Absolventi s praxí mají oproti absolventům bez praxe velkou výhodu na trhu práce. To si uvědomuje již většina studentů. Takoví kandidáti již mají vytvořené pracovní návyky, nemají zkreslená očekávání a lépe dokáží formulovat své požadavky. Pokud si u studia vyzkouší více prací, zřejmě již ví, jaké prostředí, firmy nebo práce jim vyhovuje, a nemusí se tímto pátráním prokousávat až po dokončení studia. Z tohoto pohledu jsou pro zaměstnavatele vnímáni jako perspektivnější," uvádí Helena Rojas Ortiz, ředitelka HR v Impact Hubu.

Na pohovorech takoví kandidáti také působí sebejistěji - obvykle již mají i pohovory nacvičené. Mít v životopisu zkušenosti již u studia je v neposlední řadě také vizitkou schopnosti pracovat s časem a chutí na sobě pracovat,“ dodává.

Dobrý životopis má ještě před závěrečnými doktorskými zkouškami na Filozofické fakultě UJEP v Ústí nad Labem také Michal Jirman. Už jako gymnazista provázel turisty po Českém Krumlově. Když se vrátil z ročního výměnného pobytu v Německu, chtěl uplatnit němčinu. Přidejme k tomu zálibu v cestování a Michal si splnil svůj sen. Dnes jezdí pod hlavičkou několika cestovních kanceláří po celém světě. „Viděl jsem bezradnost několika málo kolegů, co bude dál. Řekl jsem si, že nechci čekat na náhodu a zatím budu dělat, co by mě zajímalo. Díky profesní němčině jsem se dostal k provázení v německy mluvících zemích. V oboru jsem docela prorazil a nyní mě angažují i na zájezdy, jako je Jordánsko, nebo USA, a tak využívám i angličtinu, kterou jsem se naučil na gymnáziu a VŠ,“ podotýká Michal Jirman.

Báru i Michala by ocenila také jedna z nejvlivnějších žen českého byznysu, Renata Mrázová, která dlouhá léta pracuje v HR. „Oceňujeme právě ty studenty, u kterých vidíme tah na branku, energii, že se chtějí účastnit dalších věcí, dělat věci nad rámec. Studentů, kteří vycházejí z VŠ, je hodně, je mezi nimi velká konkurence a myslím, že když v životopise ukážete něco navíc, a nemusí to být hned praxe v zaměstnání, ale třeba spolupráce s neziskovou organizací, dobrovolnictví atd., tak to ukazuje na to, že se díváte na svět v širších obzorech, jste zvídaví, chcete se učit nové věci, jít nad rámec. To určitě lidi, kteří studují, odliší od těch, kteří se věnují pouze studiu,“ říká Renata Mrázová a dodává: „Neznamená to však, že když se plně věnujete náročnému studiu, musíte se vedle toho věnovat práci. Samozřejmě to není určující. Ale řada firem se na to dívá.“

Není to jen o penězích

Zatímco v minulosti studenti brigádničili převážně kvůli vlastním financím, dnes se tak mnozí rozhodnou hlavně pro získání praxe. Mají šanci vyzkoušet si nabyté znalosti v reálném světě. Naopak zase mohou pracovní zkušenosti využít při studiu, například při psaní seminárních či jiných prací. „Díky brigádám jsem také poznala mnoho lidí rozličných povah a učila se s nimi jednat, pomohlo mi to naučit se prosadit, odprezentovat své nápady a pracovat v týmu s kolegy. Také jsem se stala velmi flexibilní a naučila se rychle orientovat v novém prostředí, systémech atd.,“ tvrdí Bára.

HR specialisté navíc považují za velkou výhodu - a nebývá to až tak výjimečné - že brigáda může přerůst v práci na plný úvazek po dokončení studia. „Mnoho větších i menších firem přímo nabízí odborné praxe nebo stáže - tam už se může jednat o opravdu kvalifikovanou práci, třeba v technických nebo IT sektorech. Není neobvyklé, že se někteří studenti (zejména ekonomických škol) pustí i do vlastního podnikání, ale taková skupina je pořád ještě v menšině,“ podotýká Helena Rojas Ortiz.

Vše se takto zdá ideální. Ale jak to skutečně uvést do praxe a zvládnout studium a práci? Barbora měla výhodu, že jí to harmonogram přednášek dovolil. Zároveň byla schopná ustát nápor studia i času v zaměstnání. „Zátěžovou situací pak samozřejmě vždy bylo zkouškové období, kdy byste ideálně potřebovali mít úplně volno, ale pokud jste měli nějaké pracovní závazky, nebylo to snadné skloubit.“ S jejím názorem souhlasí i Michal. „Není vždy jednoduché, aby se mi povedlo skloubit studium, provázení a osobní život. Ale přináší mi to radost a samozřejmě výdělek, i když na začátku jsem musel investovat, abych se jednotlivé destinace naučil a prohlédl si je. Dnes pomáhám dalším mladým kolegům, kteří by rádi zažili něco podobného,“ dělí se o svou zkušenost Michal Jirman.

Zvažte své možnosti

Ne každý je však takto nastaven a ne každá škola poskytne dostatečný časový prostor. „Není nezvyklé, že část studentů nezvládne sedět na dvou židlích. Skloubení práce se studiem často vede k omezení volnočasových aktivit či osobního života studenta. Ne pro každého je toto dlouhodobě akceptovatelné, a když se studentům změní životní okolnosti nebo priority, z práce nebo ze školy odcházejí. Proto bych doporučovala pracovat s vlastní motivací a třeba si i nechala pomoct od spolužáků, kteří jsou ve stejné situaci. Někdy stačí studium přerušit, upravit si studijní plán nebo změnit zaměstnavatele. Ti také někdy nerespektují domluvené podmínky a na studenty kladou přehnané nároky. Pokud není možné se domluvit, je dobré si rozmyslet, jestli to opravdu dává smysl,“ radí Helena Rojas Ortiz.

Podle ní je nejdůležitější realisticky odhadnout své časové možnosti a rozmyslet si, proč u studia pracovat chci a co mi to přinese. „Pokud mám nějaká omezení ze strany studia, je velmi důležité o nich transparentně hned od začátku komunikovat se svým zaměstnavatelem - mnozí jsou již celkem osvícení a dokáží studentům u studia poskytnou flexibilní podmínky. Je také pochopitelné, že i časové možnosti a rozvrh studentů se mohou měnit semestr od semestru. Základem je ale schopnost o tom mluvit. Někdy mají studenti pocit, že jim to může u pohovoru přitížit a zaměstnavatel pak upřednostní jiného kandidáta. Jenomže takové jednání se pak může studentům třeba během zkouškového vymstít,“ radí Helena.

Kdy ne?

Jste v prvním semestru náročného oboru? Máte ve škole povinnou docházku od pondělí do pátku? Pak odborníci radí hledat práci s velkou rozvahou. „I v případě, že s prací u studia čekáte do posledního ročníku, kdy se budete nejspíš připravovat na státnice nebo odevzdávat diplomku, také bych byla opatrná. Nicméně pro někoho je poslední ročník bakalářského nebo magisterského studia k hledání práce tím nejvhodnějším, protože už často není nutné trávit čas ve škole na povinných přednáškách a psaní závěrečné práce je možné se věnovat třeba o víkendu,“ shrnuje Helena.

5 RAD PRO TY, KTEŘÍ ZVAŽUJÍ PRÁCI PŘI STUDIU:

1) Rozmyslete si a třeba i napište svá očekávání.
Práce u studia přece jen znamená jisté odříkání, je proto důležité si svoji motivaci formulovat a třeba ji i po čase revidovat. Možná máte na začátku pocit, že všechno zvládnete, ale pak v reálném životě zjistíte, že jste vyčerpaní a třeba i osobní život a radosti, koníčky jdou stranou. Ujasněte si pro a proti. A uvědomte si hlavní důvody, proč do toho jdete. A nepovažujte za své selhání, když po čase zjistíte, že práci a studium najednou nedokážete skloubit. Každá zkušenost vás posouvá.

2) Realisticky plánujte s předstihem.
Někomu pomáhá aktivní práce s kalendářem nebo diářem, někomu kurz time-managementu nebo rada od spolužáka ve stejné situaci. Plánujte školní rozvrh, spočítejte si, kolik hodin vám zabere studium, domácí příprava, psaní seminárek, povinná praxe. Zahrňte do toho i dobu, kdy se vám nejlépe studuje. Studium je v tuto chvíli priorita. Od toho se odvíjí, kolik času a kdy jste schopni ho věnovat brigádám.

3) Včas transparentně a otevřeně komunikujte o svých potřebách se svým zaměstnavatelem a také školou. Jedna i druhá strana má možnosti vyjít studentovi vstříc (flexibilní pracovní doba či home-office na straně jedné a úprava studijního plánu či rozvrhu na straně druhé). Máte jasno v tom, že chcete pracovat při studiu, ale vaše vyvolená brigáda se časově neslučuje se školou? Nebojte se zeptat na různé možnosti. Pokud obě strany – škola i zaměstnavatel – uvidí vaši snahu, jistě najdete společné řešení.

4) Spolupracujte.
Procento pracujících studentů je na některých oborech téměř na urovni 100 procent. Domluvte se se spolužáky ve stejné situaci na tom, že si budete vzájemně pomáhat. Můžete se dohodnout, kdy kdo bude chodit na přednášky, u kterých se nevyžaduje docházka. Sdílejte svoje zápisky, vzájemně si pomáhejte, učte se společně, fungujte v týmu. Můžete se tím hodně podpořit a vzájemně si ulevit.

5) Odpočívejte.
Kromě času na práci a studium je důležité si naplánovat i čas na odpočinek. Najděte si prostor pro svůj volný čas, na své přátele. Udržujte své kontakty, zkrátka nezapomínejte na svůj osobní život, protože jinak hrozí vyhoření. Vyhraďte si čas sami pro sebe a je jen na vás osobně, jak ho strávíte. I kdybyste měli jenom lelkovat.

foto: Unsplash, archiv Impact Hubu, Barbory Dvořákové a Michala Jirmana

Michala Jendruchová

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Kancelář
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články