Generální ředitelé ve střední a východní Evropě jsou ohledně vyhlídek globální ekonomiky pesimističtí. Shodují se na tom se svými kolegy napříč celým světem. Vyplývá to z 26. výročního průzkumu CEO společnosti PwC.
Z průzkumu mezi 4 410 generálními řediteli ze 105 států (z nichž bylo 99 generálních ředitelů ze střední a východní Evropy) je patrná skepse ředitelů v CEE i směrem k výhledu vývoje ekonomiky ve svých vlastních státech. Dobrou zprávou naopak je, že jsou optimističtější, co se týče vyhlídek vlastních firem. Šéfové společností vidí potřebu změny a přemýšlejí o krocích, jež je potřeba ke zmíněným úpravám udělat.
Největší krátkodobou výzvou generálních ředitelů v CEE je dle průzkumu PwC stav globální a regionální ekonomiky. Téměř tři čtvrtiny generálních ředitelů v regionu (74 procent) a 73 procent celosvětově předpokládají, že globální ekonomický růst v příštích dvanácti měsících zpomalí. Jde o prudký obrat ve srovnání s předchozím rokem, kdy 68 procent šéfů v regionu a 77 procent na celém světě předpokládalo zlepšení. Ruská agrese na Ukrajině a z toho plynoucí prudký růst cen energií a komodit vyvolávající rostoucí inflaci a nárůst mezd ale předchozí očekávání zcela zvrátily.
Pokud jde o ekonomiku a její vývoj ve vlastní zemi, jsou šéfové firem skeptičtí o něco méně. V CEE růst očekává 24 procent z nich, celosvětově pak 29 procent. Se zpomalením růstu počítá 65 procent ředitelů ve střední a východní Evropě oproti 59 procentům svých globálních kolegů.
„Ruská invaze na Ukrajinu přidala k četným existujícím hrozbám pro podnikání další geopolitická rizika. Jsem přesvědčen, a zároveň samozřejmě doufám v zásadní deeskalaci konfliktu, že náš region bude díky rostoucímu exportu ještě silnější a stane se také významným centrem celosvětového fenoménu nearshoringu. Vím také, že pokud mají organizace zůstat životaschopné v blízkém i dlouhodobém horizontu, musí investovat do svých lidí a programů technologické transformace, aby posílily své pracovní síly,“ uvedl Adam Krasoń, CEO PwC CEE.
Německo jako naděje
Tam, kde mohou věci ovlivnit, vidí šéfové z regionu CEE světlo na konci tunelu. Jsou optimističtější než je celosvětový průměr co se týče vyhlídek růstu tržeb jejich vlastních společností v příštích dvanácti měsících. Velmi sebevědomých je v tomto ohledu 46 procent dotázaných (celosvětově 42 procent). Ještě lépe v jejich očích vypadá výhled do následujících tří let. V CEE je velmi optimistických 50 procent manažerů, ve světě dokonce 53 procent šéfů, kteří věří v růst své společnosti.
Budoucí očekávání do značné míry stojí a padají s vývojem ekonomiky v Německu. Právě tato země totiž zůstává hlavním faktorem pro vyhlídky firem v CEE. Jako hlavní příležitost k expanzi do zahraničí naše západní sousedy vidí 42 procent oslovených. S výrazným odstupem za Německem následují Spojené státy (19 procent) a Čína (12 procent).
Geografické priority šéfů v našem regionu také odrážejí pokračující dopad brexitu na společnosti v členských státech EU. Itálie a Francie jsou v současnosti na děleném čtvrtém místě, které označilo za prioritu devět procent vedoucích pracovníků, a Spojené království kleslo na sedmé místo se sedmi procenty.
V rámci regionu uvedli obchodní lídři zvýšené zaměření na Ukrajinu (8 procent), Srbsko a Rakousko (6 procent) nebo Česko, Maďarsko a Albánii (5 procent).
Inflace je hlavním problémem
Vnímání hrozeb mezi generálními řediteli ve střední a východní Evropě je v souladu s pohledem jejich globálních kolegů. I když blízkost válečného konfliktu na Ukrajině a jeho dopadů je jedním z největších nebezpečí, jako hlavní hrozbu vidí šéfové inflační rizika. Třetím největším dle nich je makroekonomická volatilita.
I přesto lídři firem inflaci vnímají jako přechodnou hrozbu: Zatímco 55 procent z nich v CEE říká, že jejich společnosti budou inflaci v příštích dvanácti měsících extrémně vystaveny, v pětiletém horizontu toto očekávání klesá na 36 procent.
V reakci na krátkodobé ekonomické výzvy jsou generální ředitelé v CEE v souladu se svými globálními protějšky při přijímání opatření k urychlení růstu příjmů a snížení nákladů. Dominuje jim zvyšování cen. V CEE k němu přistoupilo 58 procent generálních ředitelů, celosvětově 51 procent jejich kolegů. Ke snížení provozních nákladů sáhlo 52 procent šéfů v CEE (52 procent celosvětově), k rozšíření portfolia výrobků a služeb 47 procent (48 procent celosvětově). Cestou propouštění se ve střední a východní Evropě nevydalo 67 procent manažerů (60 procent celosvětově) a zmrazení náboru pracovníků nebylo na pořadu dne pro 62 procent šéfů v CEE (56 procent celosvětově).
Generální ředitelé napříč nejrůznějšími regiony vnímají rizika a změny, které s sebou vývoj v rámci globální ekonomiky přináší. Na otázku PwC jaký časový horizont dávají ekonomické životaschopnosti své společnosti při stávajícím nastavení firmy, odpovědělo 45 procent šéfů v CEE, že je kratší než deset let (celosvětově 39 procent). V životaschopnost stávající cesty pro své firmy věří 52 procent manažerů ve střední a východní Evropě (59 procent celosvětově).
Bez lidí to nepůjde
Hlavní hrozbou pro jejich podnikání je pro lídry v našem regionu potenciální nedostatek pracovních sil a dovedností. Když byli dotázáni na faktory, které s největší pravděpodobností ovlivní ziskovost jejich odvětví v příštích deseti letech, až 64 procent regionálních generálních ředitelů uvedlo, že nedostatek dovedností na ně bude mít dopad „ve velké nebo velmi velké míře“. Jde o výraznější dopad, než jaký průzkum ukazuje celosvětově (52 procent).
Aby bylo možné na budoucí výzvy efektivně reagovat, pracují lídři firem na zvyšování jejich odolnosti. V regionu CEE plánují obchodní lídři v příštích dvanácti měsících více investovat do automatizace, nasazovat technologie (cloud, AI atd.) a zvyšovat kvalifikaci své pracovní síly. Zároveň také počítají s tím, že budou navyšovat investice do kybernetické bezpečnosti. I když průzkum ukázal, že kybernetická rizika aktuálně nepatří mezi hlavní priority manažerů, v pětiletém časovém horizontu se jejich pohled výrazně mění.
PŘEČTĚTE SI: Dvě stovky uzavřených investic a více podílů mezi zaměstnance. Jak se investovalo do českých startupů v roce 2022?
