Požadavky vývojářů na platy rok od roku rostou. Zatímco v roce 2019 chtěli vidět na svých výplatnicích zhruba 100 tisíc korun měsíčně, loni to bylo o 15.691 Kč více. Realita je ale jiná, průměrně si vydělávají kolem 94 tisíc korun. I tato průměrná skutečná mzda se ale za uplynulé dva roky zvýšila, a to o 13,2 procenta. Junioři přitom pobírají zhruba o polovinu méně než jejich starší kolegové. Jak si stojí vývojáři na pracovním trhu, jaké požadují benefity a kde nejraději pracují, ukázal exkluzivní průzkum portálu StartupJobs.
Šetření se uskutečnilo ve druhé polovině loňského roku a účastnilo se ho 1480 lidí, z toho 456 se označilo jako IT vývojář. Pokud vývojáři pracují ve startupech, více než polovina z nich chce v této práci také zůstat a nechce se vrátit do korporátu ani státní správy. A také ze startupového prostředí má většina oslovených největší osobní zkušenost.
Vývojáři aktuálně nehledají novou práci a rozdíl je oproti ostatním pozicím pracovního trhu docela znát. Práci má až 83 procent dotázaných. Zatímco každý třetí pracovník v administrativě chce změnit zaměstnavatele, vývojáři se do změn nehrnou. Aktivně nehledá, ale je otevřeno příležitostem zhruba 44 procent oslovených a dalších 38 procent práci vůbec nehledá. Na pracovní nabídku v poslední době reagovalo pouhých 12,5 procenta respondentů.
Z průzkumu dále vyplývá, že pokud vývojáři práci hledají, je to nejčastěji v oborech JavaScript vývojář, HTML/CSS kodér a vývojář databází nebo jako programátor jazyka Python.
Přes polovinu oslovených vývojářů přitom sama sebe považuje za zkušené a téměř 38 procent jich uvedlo, že má více než desetiletou praxi v oboru. Zajímavostí také je, že patří nejčastěji do věkové skupiny mezi 26 až 40 lety.
Oblíbená je i práce odjinud než z kanceláře a pracovní flexibilita, která umožňuje docházet do kanceláře jen některé dny v týdnu. Využívá ji až 385 oslovených. Naopak pouze 149 respondentů v oblasti IT odpovědělo, že chce chodit do práce denně. Odpovědi vývojářů tak kopírují současný trend na pracovním trhu, který potvrzuje o nedávný průzkum pracovního portálu Profesia mezi 1500 respondenty. Z něj vyplývá, že většina doufá, že až skončí protiepidemická opatření, budou moct i nadále ve větší míře pracovat z domova. Téměř dvě třetiny zaměstnanců totiž chtějí kombinaci práce z domova a na pracovišti. A tato možnost se také podle portálu Profesia stává stále důležitějším kritérem při rozhodování o novém zaměstnání.
Na hlavní pracovní poměr pak chce pracovat 55 procent vývojářů a zbytek upřednostňuje živnostenský list, jak ukazuje další graf. Řada vývojářů také ráda kombinuje i částečný úvazek s vlastními projekty či pro více klientů.
Tak jako v ostatních oborech i pro IT platí, že respondenti studovali obor blízký jejich současné práci. Často ale připouštějí, že je škola dostatečně pro praxi nepřipravila. Na 37 procent přitom vystudovalo střední školu, dalších 36 procent má ukončen bakalářský směr na vysoké škole. Kvalifikaci získala však většina z nich samostudiem a také díky kurzům a školením.
A jak si vedly ostatní profese?
Marketéři loni méně měnili svou práci. Pokud ji už hledali, tak za vyšší plat
Každý třetí pracovník v administrativě chce změnit zaměstnavatele, říkají si až o 50 tisíc korun
