Jak vypadá typický zaměstnanec nebo uchazeč o zaměstnání ve startupu? Pracuje v oboru vývoje a IT, popřípadě marketingu, pochází z Prahy (a okolí) a preferuje plný úvazek a hlavní pracovní poměr. Věkově se nejčastěji pohybuje mezi 26 a 35 lety a má dokončené středoškolské vzdělání s maturitou či vysokoškolské magisterské. Vyplývá to z dat exkluzivního průzkumu StartupJobs.cz.
Tento rok se pravidelného podzimního průzkumu zúčastnilo 1400 respondentů. Výsledky loňského i předloňského dotazování hovoří podobně jako ty letošní. Z toho vyplývá, že rysy a potřeby typického startupisty se v průběhu let zásadně nemění, a to ani v důsledku pandemie nebo nejisté ekonomické situace.
Letošní průzkum potvrdil, že startupista je zpravidla člověk, který má šest a více let praxe v oboru (44 procent) a považuje se za mediorního (39,2 procenta) či seniorního (36,1 procenta) zaměstnance, respektive kandidáta. I počet startupistů, kteří preferují práci na plný úvazek (kolem 70 procent) zůstává stejný, stejně jako těch, kteří dávají přednost práci na částečný úvazek, kombinované s vlastními projekty (kolem 30 procent).
Změna zaměstnání? Pro víc peněz nebo zajímavý projekt
Drobný posun lze pozorovat v oblasti typu spolupráce, práce na dálku a financí. Zatímco v roce 2020 preferovalo práci na hlavní pracovní poměr 62,9 procenta respondentů, o rok později číslo vyrostlo o jeden procentní bod a letos o další na 64,9 procenta. Oproti předloňskému průzkumu se posunul i názor na uvádění výše mzdy v inzerátu. Informaci o platu považuje za důležitou 86,7 procenta startupistů, 13,3 procenta ji za zásadní nepovažuje, ještě předloni tento postoj zastávalo 18 procent respondentů.
Naopak lehký pokles můžeme sledovat u otázky docházení na pracoviště. V režimu full-remote, tedy zcela na dálku, pracuje (nebo by chtělo pracovat) aktuálně 32,9 procenta startupistů, loni tuto možnost zaškrtlo 34,3 procenta respondentů. Klesl ale i počet těch, kteří v kanceláři tráví každý den (letos 22,6 procenta, loni 26,1). Počet lidí docházejících fyzicky do práce jednou až dvakrát týdně zůstal stejný, k nárůstu došlo pouze u odpovědí „Docházím do kanceláře 3-5x týdně“ (28,4 procenta, loni 25,9 procenta).
Startupista nejčastěji mění zaměstnání zhruba každé dva až tři roky (37,4 procenta), respektive jednou za pět let (21,5 procenta). Zajímavé jsou důvody, kvůli kterým by zúčastnění zvažovali, popřípadě zvažují změnu zaměstnání. Pro dvě třetiny z nich je hlavním motivátorem vyšší finanční ohodnocení, pro polovinu potom zajímavý obor či projekt a kariérní posun na vyšší pozici. Další příčky obsadily zajímavý zaměstnavatel, možnost práce remote, práce se zajímavými technologiemi nebo příjemnější firemní kultura.
Nižší nástupní mzda může rychle vyrůst
Průzkum také ukázal, že přestože aktivně hledá práci „jen“ 23,9 procenta respondentů, novým pracovním nabídkám je otevřeno téměř 73 procent, což odpovídá výsledkům posledních dvou let. Že je změna zaměstnání tématem mnoha startupistů, potvrzují i další data portálu StartupJobs (provozujícího i web SJ News). Ten v současné době oslavuje překročení hranice půl milionu přihlášených kandidátů na inzerované pozice.
V rámci šetření si letos poprvé posvítil i na výše odměn středně zkušených pracovníků. Ukázalo se, že rozdíl aktuální mediorní a juniorní průměrné měsíční mzdy může v některých případech v rámci jednoho oboru v případě inzerovaných obchodních a vývojářských pozic překonávat i více než 20 tisíc korun. I v dalších oblastech, jako jsou marketing či administrativa, se jedná o rozdíly kolem deseti tisíc korun.
„Na datech, která nám lidé poskytli, vidíme, že se juniorní pracovníci mohou posouvat nejen znalostně, ale i finančně. Nemusí se proto obávat nižší nástupní mzdy, neboť se získanými zkušenostmi mohou rychle dosáhnout na výrazně zajímavější měsíční ohodnocení,“ komentuje situaci na pracovním trhu zakladatel StartupJobs a CEO Filip Mikschik.
Detailní pohled do toho, jak si vedou jednotlivé obory, vám přineseme v pravidelné sérii článků. Výsledky z minulých let najdete zde.
