Právní koutek: Co si při vývoji software pohlídat ohledně licencí?
Špatně ošetřená práva při vývoji software nejsou výjimkou, přitom praktické dopady mohou hodně bolet. (Foto: Unsplash)

Právní koutek: Co si při vývoji software pohlídat ohledně licencí?

4. led 2023 Redakce 5 min

V dnešním Právním koutku se společně podíváme, na co si dát pozor, když vyvíjíte software. A to jak z pohledu IT firmy nebo samotného vývojáře, tak také z pohledu zákazníka, který si vývoj softwaru objednal. Špatně ošetřená práva totiž nejsou žádnou výjimkou. A praktické dopady vás pak mohou hodně bolet”.

Právní koutek SJ News vzniká ve spolupráci s eLegal advokátní kanceláří

Software z pohledu práva

Než se vrhneme na problematické právní aspekty softwarů, nejdříve si vymezíme, jak se na ně dívá právo. Na software lze totiž nahlížet jako na věc, nebo službu, v obou případech se však jedná o autorské dílo. Z toho vyplývá několik specifik, které je nezbytné brát v potaz při nakládání s právy k softwaru:

  • autorem softwaru nemůže být právnická osoba (obchodní společnost či jiný subjekt), ale pouze fyzická osoba – člověk;
  • autorská práva obsahují dvě složky – osobnostní a majetkovou:
  • osobnostní práva (např. právo nárokovat si autorství nebo rozhodovat o zveřejnění díla) jsou nepřevoditelná a nelze s nimi platně disponovat (například je převést nebo se jich vzdát);
  • majetková práva (např. právo dílo užívat nebo jej rozmnožovat) je možné buď postoupit, nebo jiné osobě udělit licenci (např. udělit oprávnění k jejich výkonu v rozsahu dle svého uvážení);
  • autorskoprávní ochranu má zdrojový kód, jako zvláštní forma literárního díla, nejdou však takto chránit i jeho funkcionality.

Co je licence, jaké existují druhy a jak se v nich vyznat?

Licence představuje oprávnění k výkonu některých práv duševního vlastnictví. Jak bylo zmíněno výše, licencí přechází na nabyvatele majetková autorská práva, nikdy však nepřechází autorství jako takové. Rozsah a podmínky oprávnění je nezbytné specifikovat v licenční smlouvě.

Výhradní licence

V případě sjednání výhradní licence může poskytovatel licence udělit licenci pouze jedné osobě. Je tedy zaručeno, že pokud vám bude udělena výhradní licence, nikdo jiný již nebude oprávněn k výkonu stejných práv k danému autorskému dílu. Pokud není ujednáno jinak, ani poskytovatel již nebude nadále oprávněn vykonávat práva k předmětu licence.

Existují dva základní aspekty vztahující se k výhradní licenci:

  • musí být sjednána písemně ve smlouvě;
  • zaručuje, že zde bude pouze jedna osoba oprávněná k výkonu práv k autorskému dílu.

Nevýhradní licence

Pokud nebude sjednána výhradní licence, platí zákonná fikce, že se jedná o licenci nevýhradní. V takovém případě může poskytovatel umožnit výkon práv k autorskému dílu více osobám, a rovněž on sám může s autorským dílem nakládat.

Foto: Unsplash

Na co si dát u licencí pozor

Jste IT firma a software vyvíjí vaši zaměstnanci

Pokud si vaše společnost samostatně smluvně neupraví vzájemná práva a povinnosti se zaměstnanci, prosadí se podpůrná zákonná úprava a nastane tzv. zákonná fikce zaměstnaneckého díla, což znamená, že vaše společnost jako zaměstnavatel automaticky nabude práva nakládat s výsledným dílem v plném rozsahu, a to vlastním jménem a na svůj účet. Nicméně k tomu, abyste mohli postoupit tato majetková práva třetí osobě, potřebujete (až na výjimky) výslovný souhlas zaměstnance, který je autorem daného díla. Získat tento souhlas dodatečně, zejména v situacích, kdy už zaměstnanec ve vaší společnosti nepracuje, bývá často problematické. Proto doporučujeme zahrnout do pracovní smlouvy již při jejím uzavírání ustanovení o udělení souhlasu s postoupením výkonu práv k autorským dílům vytvořeným zaměstnancem pro zaměstnavatele.

Výše zmíněný souhlas budete potřebovat například v situacích, kdy chce váš klient vámi dodaný software uvést na trh pod svým jménem nebo ho dále poskytovat svým zákazníkům. Pokud by vám autor souhlas neudělil a vy byste přesto postoupili práva k softwaru, předmětné právní jednání nebude platné. To může překazit celou transakci a případně vést i ke vzniku odpovědnosti za škodu, která tím bude smluvnímu partnerovi způsobena.

Tato problematika se také často řeší u startupů při vstupu investora do společnosti. Investoři kladou velký důraz na oprávnění k nakládání se softwarem a zpravidla požadují co nejširší rozsah práv.

Důležité také je, že k přechodu práv na zaměstnavatele dochází, jen pokud tvorba díla zapadá do pracovní náplně zaměstnance. Ohlídejte si tak vždycky, že pracovní smlouvy mají správné a aktuální názvy pozic.

Jste IT firma a software vyvíjí subdodavatelé

Pokud vám software vyvíjí na objednávku samostatně podnikající fyzické osoby (tzv. ičaři), platí obdobné principy jako ve vztahu se zaměstnanci. I na tyto případy se vztahuje doporučení o zahrnutí ustanovení o udělení souhlasu s postoupením výkonu práv k autorským dílům ve smlouvě, kterou s nimi uzavíráte.

Pokud je subdodavatelem právnická osoba, situace se trochu komplikuje. Doporučujeme vždy pečlivě prověřit, zda má subdodavatelská společnost se svými zaměstnanci či dalšími smluvními partnery všechna oprávnění ošetřena. Abyste se pojistili pro případ, kdyby tomu tak v praxi nebylo, požadujte ve smlouvě určitou formu záruky. Může se jednat o smluvní pokutu či povinnost k náhradě škody, pokud dodavatel tato oprávnění nemá a vám v důsledku toho vznikne škoda.

Jste IT firma a využíváte open source prvky nebo vlastní jádro

Pokud váš software využívá open source prvky, nezapomeňte na to při udělování licencí k celkovému dílu. V rámci licence nemůžete udělit více práv, než vám dovolují podmínky využitých open source prvků. Příkladem může být nemožnost udělit k výslednému softwaru výhradní licenci, protože použitý open source software je ze své povahy volně k dispozici, nebo třeba i různé copy-leftové doložky, které chrání otevřenost zdrojového kódu a zajišťují, že i upravený software bude při jeho dalším šíření s pozměněným zdrojovým kódem zpřístupněn.

V opačném případě by vaším jednáním mohla vzniknout klientům škoda a mohli by se na vás v rámci následných soudních sporů domáhat její náhrady.

Z těchto důvodů je tedy vhodné zahrnout do smlouvy katalog prohlášení o stavu softwaru a jeho součástí či prvků, popř. závazek odškodnění při porušení práv třetích osob nebo smluvní pokutu pro porušení povinností.

V praxi také může dojít k tomu, že část díla je připravena na míru zákazníkovi, ale část využívá jádro nebo jiné části kódu, které používáte pravidelně. Licence je tak možné rozdělit a například udělit výhradní licenci k frontendu, ale nevýhradní licenci k backendu.

Jste zákazník a software pro vás vyvíjí IT firma

Dejte si pozor na všechna zmíněná úskalí, i pokud jste v pozici zákazníka. Při vývoji softwaru na vaši objednávku vás zákon sice také chrání a neměl by pro vás být problém základní licenci získat, nicméně je ale určitě dobré mít smluvně ošetřeno především to, že má vybraná IT firma vyřešena autorská práva se svými zaměstnanci či smluvními partnery, nebo jestli vám náhodou neuděluje výhradní licenci k softwaru, který využívá open source prvky. V těchto případech se to řeší také zahrnutím smluvní pokuty či závazkem odškodnění.

Autorem článku je Martina Bacíková, advokátka v AK eLegal, kde je její specializací právo duševního vlastnictví, zejména softwarové právo a právo technologií (včetně technologií umělé inteligence a strojového učení), dále právo obchodních korporací, oblasti fúzí a akvizic a komplexní právní poradenství startupům.
Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Kancelář
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články