Pracujte, kdy a kde chcete. Trendem v HR začíná být nelineární pracovní doba
Nelineární pracovní doba může být užitečná i pro rodiče. foto: Freepik.com

Pracujte, kdy a kde chcete. Trendem v HR začíná být nelineární pracovní doba

30. říj 2022 Jakub Dvořák 4 min

Běžný stereotyp, ve kterém se osobní život mnohdy řídí podle zaměstnání, zná téměř každý. Ráno do kanceláře, v poledne rychlý oběd a kolem páté šesté hodiny za povinnostmi domů. A zítra znovu. Pět dní v týdnu. Lidé, často s vypětím všech sil, se v takovém režimu zkrátka snaží osobní potřeby napasovat do pracovní rutiny. Koronavirová pandemie způsobená covid-19 světu přinesla i pozitivní poznání - jedním z nich je zavádění tzv. nelineární pracovní doby, kdy je vše naopak: lidé během ní pracují, kdy sami chtějí.

Že se razantně změnilo vnímání práce z domova před pandemií a po ní, asi už není potřeba zdůrazňovat. Revoluce ve způsobu vykonávání práce však nabírá na intenzitě. Podle zářijového průzkumu StartupJobs.cz dnes okolo 33 procent ze 1400 dotazovaných zaměstnanců pracuje v režimu „full-remote“. Denně do kanceláře dochází zhruba jen 23 procent respondentů.

Ač se stále jedná o poměrně úzký vzorek, leccos naznačuje - lidé chtějí pracovat v jiném režimu, než byli v uplynulé dekádě zvyklí. Zbrusu novou formou, a možná už i novým trendem, se stává nelineární pracovní doba. Pracuje se v ní podle potřeb zaměstnance. Přesněji řečeno si dané úkoly rozdělíte asynchronně do celého dne. V praxi to vypadá následovně: Potřebujete mít volné dopoledne? Nevadí. Práci si můžete udělat v jiném časovém okně. A co třeba rovnou doma? Žádný problém!

Leckdo v tomto okamžiku nejspíš namítne, že spousta lidí doma už dávno pracuje. Dokonce ještě před příchodem covidu-19. Běžnou agendou je vyřizování e-mailové korespondence, pracovní hovory, strategické cally a další nezbytné náležitosti, které člověk nestihl během (v normálních případech) klasické osmihodinovky. Takový přístup sice v počátku zavoní uznáním vaší pracovitosti a obětavosti, ale velmi záhy nabírá směr vyhoření a konec nebývá zrovna šťastný.

V nelineární pracovní době jde o něco jiného. Jde zkrátka o to, aby osobní život neustupoval před zaměstnáním. Aby si každý naplánoval, kdy a jak chce pracovat. Nespočet výhod může mít takový režim například pro rodiče, kteří mají starosti se zařizováním hlídání dětí či jejich vyzvedáváním ze školy a kroužků.

Server BBC, který se nelineární pracovní době rovněž věnoval, přináší i jiné výhody. „Asynchronní pracovní doba lidem umožňuje ušetřit čas potřebný k dojíždění, vyřídit papírování během doby, kdy jsou méně fyzicky výkonní, umožňuje jim najít si čas na cvičení a ještě ušetřit peníze díky tomu, že si jídlo uvaří doma,“ uvádí profesorka behaviorálního výzkumu na Londýnské škole ekonomie a politických věd Laura Giurgeová. Hlavním přínosem pro firmy však je produktivita, která se má podle Giurgeové dostavit s větším prostorem a flexibilitou. „Je to základní výhoda. Pracujete ve chvíli, kdy jste nejvíce produktivní a ne v době, kdy se to po vás vyžaduje.“

Dosud takový způsob pracovní doby platil výhradně pro pracovníky v oboru IT či lidi, kteří pracují jako OSVČ. „Nicméně nyní se tento režim řadí k trendům, které jsou pro rozvoj firem v současné době nevyhnutelné. Lidé chtějí flexibilitu a aby work life balance nebyl jen prázdný pojem,“ uvádí pro SJ News Pavla Kopecká, která se v oblasti HR v korporátním prostředí pohybuje posledních osm let. Podle Kopecké lze tento přístup aplikovat nejen v oblastech IT, ale i třeba právě v HR. „Už nyní někteří kandidáti preferují komunikaci ve večerních hodinách či po pracovní době, a díky této flexibilitě je to „win-win“ situace pro obě strany.“

Ne všichni zaměstnavatelé však na novinku slyší. Stále totiž panuje nedůvěra, kterou podněcuje pocit z toho, že nemají zaměstnance pod kontrolou. „Celý model je založen na důvěře ve své zaměstnance a tím, že jim tuto flexibilitu poskytneme, prohlubujeme jejich loajalitu,“ potvrzuje Kopecká, že spoustě firem nejspíš ještě nějaký čas potrvá, než seberou odvahu a nelineární pracovní dobu spustí. „Za sebe tento trend podporuji a pevně věřím, že se v blízké době stane běžným, podobně jako například práce z domova,“ dodává žena, jež pracovala na pozici manažera náboru pro KPMG.

Nové pracovní režimy si však žádají i různé úpravy zákoníků práce, na což už dávno v zahraničí myslí. Například kolegové z Nizozemí představili své předpisy, jež upravují, za co vše je zaměstnavatel odpovědný při práci zaměstnance mimo sjednané pracoviště. Zaměstnavatel například zajišťuje, že zaměstnanec používá vhodný počítač, klávesnici a myš...," uvedl v rozhovoru pro čtvrtletník Nejvyššího soudu AEQUITAS předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu Lubomíra Ptáčka, Ph.D, který se organizačně podílel na mezinárodní konferenci Evropské asociace soudců pracovních soudů, jež se konala na konci září v Řecku.

Zároveň v interview dostal dotaz, zda existuje oblast, ve které může posloužit jeho kolegům, soudcům pracovních soudů, jako vzor Česká republika. „Z pohledu hmotného práva může být určitým vzorem náš zákoník práce, který obsahuje ucelenou úpravu pracovněprávních vztahů. Tím ta výhoda ale končí, neboť v dalším srovnání se ukazuje, že náš zákoník práce již znatelně ztrácí dech za společenským vývojem nových forem výkonu práce,“ konstatoval Ptáček.

Nicméně i v Česku nejspíš brzy nastane doba, kdy dopolední brunch, jóga či dospávání kocoviny už nebudou nutně pouze víkendové záležitosti.

PŘEČTĚTE SI: Šéfové na tahu. Proč jsou „tiché vyhazovy” zákeřnější než Quiet Quitting a jak se jim bránit?

PŘEČTĚTE SI: Fenomén „tiché rezignace” v Česku: Odmítnutí přílišné pracovní horlivosti nemusí být na škodu, říkají odborníci

Jakub Dvořák

Redaktor a editor SJ News. Téměř deset let strávil psaním o fotbale v redakci deníku Sport. Má slabost pro španělský fotbal a formuli 1 a severskou krimi.

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Kauzy, Kancelář
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články