Všichni jsme ve zprávách slyšeli o 5G, bezpečnosti a Huawei. Věděli jste ale, že 5G znamená mnohem více, než jen drobné zrychlení připojení? Nástup 5G otevírá dveře revoluci v oblasti streamování. Dnes do cloudu ukládáme pouze data, ale s nástupem rychlejší infrastruktury bychom mohli streamovat do svého zařízení jakoukoliv aplikaci. A je jedno, jestli to bude celý operační systém Android, nebo si zrovna budeme chtít zahrát Fortnite. Nákupy drahého hardware by tak brzy mohly být minulostí, protože nám bude stačit pouze kvalitní displej s rychlým připojením a o výpočetní výkon se postará profesionální datacentrum stovky kilometrů daleko.
V nedávné době bylo slyšet o streamování především v herním průmyslu a projektech, které umožňují streamování různých her do koncových zařízení. Google přišel s projektem Stadia, do hry se zapojil i GeForce se službou Now či Microsoft skrze Xbox One X. „Tyto služby nám umožní hrát stále náročnější hry bez nutnosti stále kupovat silnější hardware. Posilovat budete muset jen rychlost a spolehlivost připojení. A pokud se to podaří, hry vytvoří prostor ke streamování dalších aplikací,” říká pro StartupJobs Newsroom Michal Jirák z Mitonu, jeden ze zakládajících partnerů, který stál u zrodu Bonami či Glami.
Herní streamovací služby jsou již realitou, ačkoliv Google Stadia do českého Chromu ještě nestáhnete a GeForce Now zatím nabízí jen zlomek toho, co bychom očekávali po několikahodinovém čekání na připojení kvůli omezené kapacitě hráčů. „Při testování GeForce NOW před půl rokem v beta verzi se to ještě moc nedalo hrát. Google Stadia má také hrbolatý start, ale jeho síla je v připojení ke stávající televizi, takže pro konzole je to velký konkurent. Tam bych čekal přínos pro běžného hráče nejdříve,” dodává Michal.
Na plynulé hraní si ještě počkáme
K plynulému streamování her vede ještě dlouhá cesta, která závisí především na rychlosti, s jakou zvládneme modernizovat infrastrukturu a zavádět 5G standard nabízející rychlost připojení až 20 Gbit/s s odezvou 1 milisekunda. Pro představu T-Mobile v USA oznámil, že připojí 200 milionů uživatelů přes 5G do konce roku 2020. Ano, tato změna se bude týkat především obyvatel měst, nicméně v ČR se již nyní tuší, že obdobná změna nebude úplně jednoduchá.
„Jednoduše řečeno ještě minimálně dva roky streamování her nebude pro každého. Přechod na 5G bude stát hodně peněz a je nutný pro umožnění dalších a náročnějších technologických změn třeba i v průmyslu a nástupu Internet of Things. Aby tato modernizace proběhla, musela dostat svůj ‚brand’, který budou zákazníci ochotni zaplatit v nových produktech. Stejně jako kdysi megapixely u foťáků či dnes 4K u televizorů. Užitek to přinese postupně - větší pohodlí a zrychlení připojení každého zařízení,” vysvětluje Michal.
Nová 5G síť u nás vznikne na základě předchozí 4G a nedosáhne pravděpodobně plného potenciálu. Jako důvody se uvádí horší prostupnost 5G vln městskou zástavbou či dokonce deštěm a výrazně kratší dosah, který oproti 16 km při použití 4G činí pouhých 300 metrů. V roce 2020 má dojít k aukci rádiových kmitočtů, nicméně nedávná rezignace šéfa ČTÚ tuto aukci pravděpodobně oddálí a nástup 5G se ještě více posune.
A k tomu ještě ani nevíme, jestli se při budování infrastruktury budou operátoři moci obrátit na firmu Huawei, jejíž pověst hodně utrpěla s potvrzenými úniky dat směrem k čínské vládě. „Odborník na Huawei pozadí nejsem, ale je to obecně problém státní bezpečnosti, nikoliv individuálního soukromí. Fortnite bych na Huawei zařízení klidně hrál dál,” dodává Michal Jirák.
Co dalšího můžeme streamovat?
Kromě herního průmyslu může ale streamování všeho změnit i způsob, jakým používáme chytré telefony. Už žádné nekončící aktualizace ani stahování aplikací, které použijete jen párkrát a potom budou zabírat místo v paměti. Trend přesouvání k předplatnému na místo jednorázových nákupů software bude ještě silnější, streamovat se nebude jen hudba a video, z chytrých telefonů se tak stanou spíše jen hloupé monitory s připojením na internet.
V cloudu může být koneckonců uložen i celý internetový prohlížeč nebo sám operační systém. Takové pokusy již na světě jsou, jak upozorňuje Michal: „Streamovat se v první řadě budou aplikace náročné na paměť nebo grafickou kartu, ideálně bez nároku na vysokou rychlost změn obrazu. Příkladem může být aplikace Mighty pro streamování Chrome prohlížeče. Zajímavou příležitost přináší streamování do korporátního prostředí. Bezpečnost je stále těžší udržet s rostoucím počtem zaměstnanců a zařízení, proto se například Anbox Cloud snaží streamovat celý Android. Značnou výzvou zůstávají hry, protože preferovaných 60-120 snímků za sekundu není jednoduché dosáhnout.”
Do této oblasti zásadním způsobem vstupuje i rozvoj umělé inteligence a strojového učení, které budou tahouny následného pokroku. Čím více logiky bude přeneseno do výpočetního centra, tím menší roli bude hrát koncové zařízení. Kvalita displeje a rychlost připojení budou jediné dvě vlastnosti, které tomuto „terminálu” zůstanou.
Podle Michala bude zajímavé sledovat, kde se ustálí rovnováha mezi efektivitou streamování a bezpečností. Obava o ochranu soukromí velí mít většinu dat uložených ve svém zařízení a streamování jde proti tomuto principu, nemluvě o tom, že end-to-end šifrování v tomto konceptu bude patrně nevyužitelné. My se zase těšíme, jaké možnosti tato změna přinese do vzdělání, průmyslu a jak se skloubí streamování náročných grafických modelů například s virtuální realitou.
Pozn.: Tento článek vznikal ještě v době před vypuknutím světové pandemie koronaviru, ale téma na aktuálnosti neztratilo vůbec nic, spíše naopak. Přišly karantény, spousta lidí tráví na internetu násobně více času, a streamování čehokoliv by tak mohlo přinést nebývalé možnosti do života každého z nás.
