Česká republika patří v rámci Evropské unie mezi umírněné inovátory. Za poslední rok byl náš růst v oblasti inovační výkonnosti mezi sledovanými státy vůbec největší. V Evropě dominuje Švýcarsko, celosvětově pak Jižní Korea.
Už od roku 2016 Evropská komise vydává Evropský srovnávací přehled regionálních inovací. European Innovation Scoreboard (EIS) je komparativním hodnocením, které se zaměřuje na výkonnost výzkumu a inovací v jednotlivých členských státech Evropské unie, v jedenácti dalších evropských státech a u jedenácti globálních konkurentů. Pomáhá tak posoudit silné a slabé stránky národních inovací jednotlivých států a identifikovat výzvy, které musí řešit.
Letošní EIS je založen na stejném modelu jako vydání z roku 2021, které hodnotilo 32 indikátorů seskupených do 12 oblastí jako jsou atraktivita výzkumných systémů, mandatorní a stálé investice do výzkumu a vývoje nebo využití informačních technologií. Z nejnovějších údajů vyplývá, že nejinovativnější zemí v Evropě je Švýcarsko. Důvodem je nejvyšší výkonnost v indikátorech souvisejících se vzděláním, vědeckými publikacemi a také indikátory spjaté s životním prostředím.
Evropská unie jako celek dokázala na globální úrovni snížit rozdíl ve výkonnosti v oblasti inovací ve srovnání s Jižní Koreou, která v rámci EIS dominuje a je nejvýkonnější zemí. Do stejné skupiny s Jižní Koreou patří také Kanada, Spojené státy americké a Austrálie. Zároveň EU zůstává výkonnostní náskok před Čínou a Japonskem i před státy ze skupiny Emerging Innovators, mezi které patří Brazílie, Chile, Indie, Mexiko a Jižní Afrika. Mezi lety 2016 a 2023 inovační výkonnost EU rostla rychleji než pěti jejích světových konkurentů (Austrálie, Indie, Japonsko, Mexiko a Jižní Afrika) a pomaleji než u šesti dalších (Brazílie, Kanada, Chile, Čína, Jižní Korea a USA). Čínská výkonnost dosáhla téměř stejné úrovně, jaká je v EU.
Mezi lety 2022 a 2023 se roční inovační výkonnost EU se zlepšila o 0,6 procentního bodu, přičemž vzrostla v 19 členských státech. Nejvyšší nárůst výkonu byl zaznamenán v ČR, Bulharsku a Polsku (o pět procent a více). V osmi členských státech EU se naopak snížil.
Žezlo převzalo Dánsko
V samotné Evropě se země EU dělí na základě skóre do čtyř výkonnostních skupin: inovační lídři, silní inovátoři, umírnění inovátoři a rozvíjející se inovátoři.
Po několika letech, kdy žebříčku dominovalo Švédsko, je na špici vystřídalo Dánsko. Pomohl mu k tomu vývoj v oblasti inovačních výdajů a prodeje inovativních produktů, stejně jako pokles inovační výkonnosti Švédska mezi roky 2022 a 2023. Mezi další inovační lídry kromě Švédska patří také Finsko, Nizozemsko a Belgie. Jejich inovační výkonnost je výrazně nad průměrem EU a přesahuje 125 procent její výkonnosti.
Do skupiny silných inovátorů patří Rakousko, Německo, Lucembursko, Irsko, Kypr a Francie. Jejich inovační výkonnost je nad průměrem Evropské unie.
Česko patří společně s Estonskem, Slovinskem, Itálií, Španělskem, Maltou, Portugalskem, Litvou, Řeckem a Maďarskem mezi umírněné inovátory.
Poslední skupinu, takzvané rozvíjející se inovátory, tvoří sousední Slovensko, Chorvatsko, Polsko, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko. Jejich inovační výkon je výrazně pod průměrem EU a nepřesahuje 70 procent jeho hodnoty. Problémem států spadajících do této skupiny je, že jejich výkonnost je poměrně slabá a nepřibližuje se ani státům ze skupiny umírněných inovátorů.
Ve srovnání s předchozím rokem zůstalo rozdělení států do jednotlivých skupin téměř beze změny, stejně tak jako jejich výkonnost. Výrazný pokrok zaznamenalo Maďarsko, které se ze skupiny nových, vznikajících inovátorů posunulo o jednu skupinu výše. Francie a Lucembursko naopak v oblasti inovací zaznamenaly mírný pokles výkonu ve srovnání s dřívějšími výsledky.
Z výsledků také vyplývá, že rozdíly mezi členskými státy EU se v období mezi lety 2016 a 2023 zmenšily. Nejméně ve skupinách silných inovátorů a mírných inovátorů. Co se v čase nemění je geografická koncentrace distribuce výkonnosti. Severní a západní Evropa jsou stále oblastmi, kde se koncentrují státy patřící do skupiny inovačních lídrů a silných inovátorů, v jižní a východní Evropě jsou státy, které dominují skupinám umírněných a vznikajících inovátorů. Česko za dané období zaznamenalo čtvrtý největší nárůst výkonu.
Rosteme, ale chybí patenty
Česká republika patří do skupiny umírněných inovátorů s výkonem na úrovni 94,7 procenta průměru EU, přičemž ve své skupině patříme nad průměr. Navíc naše výkonnost roste rychleji než v EU, díky čemuž se přibližujeme průměrnému skóre v rámci sedmadvacítky.
K relativně silným českým stránkám patří výdaje na inovace, které jsou vynakládány mimo oblast výzkumu a vývoje. K dobře hodnoceným patří také oblast společné spolupráce veřejného a soukromého sektoru nebo inovativní spolupráce na úrovni malých a středních podniků. Od roku 2016 Česko zaznamenalo v oblasti inovací výrazný nárůst výdajů rizikového kapitálu i nárůst počtu produktových inovátorů. Zvýšila se také inovační výkonnost. Oproti roku 2016 narostla o 21 procent, což je ve srovnání s EU (+8,5 %) výrazně rychlejší tempo. Společně s Kyprem, Estonskem a Řeckem patříme ke státům, kde se za dané období výkonnost zvýšila o 20 a více procentních bodů.
Za slabiny aktuální vydání EIS označuje nízký počet podaných patentových přihlášek, relativně malý počet citací českých vědců, malou pracovní mobilitu, nízké procento vysokoškolsky vzdělaných lidí, malou podporu vědy a výzkumu ze strany státu nebo poměrně nízký objem investic do inovací ze strany rizikového kapitálu.
Výjimečná Praha
Zatímco Česká republika jako celek patří v Evropě až do druhé poloviny, hlavní město Praha si stojí výrazně lépe. Z letošního, už jedenáctého vydání European Regional Innovation Scoreboard 2023 (RIS), které nabízí srovnání 239 regionů ve 22 členských státech EU, Norsku, Srbsku, Švýcarsku a Velké Británii, totiž české hlavní město vychází jako regionální „kapsa excelence“.
Žebříček mapující inovativní výkon regionů staví na stejném metodologickém rámci jako ten srovnávající jednotlivé státy, jen je hodnotí v menším počtu ukazatelů (21 ve srovnání s 32 v EIS), což je dáno nižší dostupností dat.
Stejně jako v EIS byly evropské regiony byly rozděleny do čtyř výkonnostních skupin: regionální inovační lídři (36 regionů), regionální silní inovátoři (70 regionů), regionální umírnění inovátoři (69 regionů) a regionální nově vznikající inovátoři (64 regionů).
Nejinovativnější regiony se obvykle nacházejí v těch nejvíce inovativních zemích. Všichni regionální inovační lídři pochází ze států hodnocených jako inovační lídři nebo silní inovátoři. Jedinou výjimkou je Praha, protože Česko je v EIS hodnoceno jako mírný inovátor.
„Praha naprosto překonává očekávání a přetváří inovační mapu. Po letech stabilního tempa růstu poskočila do pozice regionální lídra. V Pražském inovačním institutu z toho máme obrovskou radost. Velké poděkování patří neúnavným inovátorům, kteří jsou průkopníky změn a posouvají hranice regionu navzdory nepřízni osudu,“ konstatoval analytik Pražského inovačního institutu Peter Deďo.
Kromě Prahy se ze států spadajících do skupiny umírněných inovátorů mezi regionální silné inovátory vklínila také oblast País Vasco ve Španělsku, Emilia-Romagna v Itálii a Budapešť v Maďarsku, ze států patřících mezi rozvíjející se inovátory pak chorvatský Záhřeb, polská Varšava, srbský Bělehrad a Bratislavský kraj na Slovensku.
Nejvíce inovativním regionem v EU je dánský Hovedstaden, následují Helsinki-Uusimaa ve Finsku, Oberbayern v Německu, Stockholm ve Švédsku a německý Berlín.
V drtivé většině regionu (211) se inovační výkon mezi lety 2016 a 2023 zvýšil. V Česku to bylo ve všech regionech. Také více než polovina států jako celek (Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Česko, Dánsko, Řecko, Itálie, Maďarsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko) zvýšila za sledované období svou inovační kapacitu.
