Popularita videoher a esportů neustále roste. Výrazným akcelerátorem se stala také pandemie covidu a s ní spojené lockdowny. I díky tomu se témata související se zdravím častěji zaměřují také na sportovce, kteří se místo po hřišti pohybují po obrazovce svého monitoru. Přestože jsou videohry často spojovány s energetickými nápoji a rychlým občerstvením, žádná studie dosud nezkoumala stravovací návyky hráčů. Průřezová studie, která se uskutečnila v sousedním Německu, se proto jako vůbec první svého druhu pokusila prozkoumat stravovací chování i další údaje související se zdravím hráčů videoher a hráčů esportů.
Stále rostoucí obliba gamingu se odráží i ve zvýšeném zájmu o tuto oblast ze strany vědců. Většinou je tématem výzkumů zdravotní hledisko, které se s hraním her pojí. Vzhledem k tomu, že je hraní videoher činností založenou na sledování monitoru obrazovky, je tato aktivita charakterizována dlouhým sezením a často ji doprovází sedavý způsob života. Následkem toho mohou být poruchy pohybového aparátu. Dlouhé hodiny sezení před monitorem jsou v současnosti uznávány jako rizikový faktor pro vznik řady chronických onemocnění.
Minimalizovat tato rizika do určité míry může kompenzační cvičení, ale také vyvážená a zdravá strava. Právě dietní a stravovací chování hráčů exportu ale dosud nebylo nijak vědecky studováno. Z dlouhodobého pozorování, které bývá často klišovitě zachycováno ve filmech, je patrné, že hráči videoher v nadměrné míře konzumují produkty rychlého občerstvení a energetické nápoje.
Jejich zvýšená konzumace může vést k nárůstu hmotnosti a nemocem typu cukrovky. Nezdravá výživa se může stát příčinou obezity, srdečních onemocnění nebo metabolických poruch. Skupina hráčů videoher a hráčů esportu by tak ve spojení se sedavým životním stylem mohla být ohrožena ve větší míře než průměrná populace.
BMI v normě
Jak se věci ve skutečnosti mají se pokusila zjistit studie, zaměřená na německou herní scénu. Zúčastnit se jí mohli aktivní hráči videoher ve věku čtrnáct let a starší. Dotazník byl navržen tak, aby kromě jiného zkoumal i jejich stravovací chování. Zaměřoval se také na demografii, chování při hraní videoher a zdravotní chování. Výsledky studie zveřejnil vědecký časopis Journal of Health, Population and Nutrition.
Celkový vzorek tvořilo 817 účastníků, z nichž bylo 20 profesionálních hráčů esportu, 15 bývalých profesionálních hráčů esportu, 190 amatérů esportu, 456 pravidelných hráčů a 136 příležitostných hráčů. Drtivou většinu tvořili muži (87,1 %), jejichž průměrný věk dosahoval 24,2 let. Převážně šlo o studenty (39,3 %) nebo pracující na plný úvazk (30,6 %). Klišé a předsudky se naplnily, když došlo na tělesnou váhu. Dospělí ve vzorku (19 let a starší) měli průměrné BMI 25,1, což lze klasifikovat jako nadváhu. Nejde ale o žádnou anomálii, neboť průměr BMI německé populace dosahuje hodnoty 26. Navíc studie už v minulosti prokázaly, že hraní videoher nesouvisí se zvýšeným BMI.
Možná i při znalosti těchto údajů účastníci výzkumu svůj zdravotní stav označili za výborný (16,8 %), velmi dobrý (43,9 %) nebo dobrý (33 %). Pouze výrazná menšina jej označila za slušný nebo špatný (6,2 %). V průměru byli účastníci výzkumu fyzicky aktivní 9 hodin a 12 minut týdně. Většina hráčů (85,3 %) překonala doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) na 2,5 hodiny střední až intenzivní fyzické aktivity za týden. V Německu dosáhne doporučení WHO v průměru 42,6 % žen a 48,0 % mužů. V této oblasti jsou tak výsledky herní komunity lepší než údaje za celou německou populaci.
Většina účastníků průzkumu také vykázala dobrou psychickou pohodu. V průměru bylo skóre účastníků vyšší než 50, což je považováno za hraniční skóre. Ve srovnání s amatérskými a profesionálními sportovci v tradičních sportech vykazovali hráči esportu podobné skóre. Téměř čtvrtina respondentů však byla pod hranicí dobré psychické pohody. Varující také je, že ve srovnání s předchozími studiemi se pohoda hráčů videoher a esportu snížila.
Při srovnání délky sezení z toho hůře vycházejí hráči esportu. Ti takto denně stráví 8 hodin a 15 minut oproti 7,5 hodinám hráčů videoher. Pokud jde o hrací dobu, všechny kategorie hráčů hrají statisticky významně více než příležitostní hráči. Navíc amatéři (26,7 hodin za týden) hrají více hodin týdně než běžní hráči (21,3 hodin za týden).
Voda a energy drinky
Hlavním zdrojem příjmu tekutin je pro hráče voda (1,6 litru/den, 10,9 l/týden). S výjimkou piva (0,9 l/týden) je spotřeba alkoholických nápojů spíše nízká. Téměř čtvrtina ze všech účastníků výzkumu uvedla, že alkohol vůbec nepije. (Varovný je naopak údaj o požívání alkoholických nápojů osobami mladšími 18 let. Polovina z nich přiznala, že alkohol pije.)
S výjimkou energetických nápojů nebyly mezi hráči videoher a hráči esportu v jejich konzumaci nápojů zjištěny žádné statisticky významné rozdíly. V průměru účastníci výzkumu vypijí více než jednu plechovku týdně. Hráči esportu (0,2 porce/den) pijí výrazně více energetických nápojů než hráči videoher (0,1 porce/den). Vyšší je spotřeba hráčů i ve srovnání s německou populací, kde jen necelých 10 procent vypije plechovku energy drinku alespoň jednou týdně.
Souviset to může s tím, že značky z tohoto segmentu patří v herním průmyslu k výrazným inzerentům a sponzorům. Své energetické nápoje propagují způsobem zdůrazňujícím jejich zdravotní přínosy, zejména pro zvýšení výkonu a koncentrace, což je v esportech velmi důležité. Kromě vysokého množství cukru však mají energetické nápoje i další zdravotní rizika. Jejich pravidelná konzumace může vyvolávat nespavost, stres, depresivní náladu a gastrointestinální potíže.
Zelenina i fastfood
Výraznější rozdíly nebyly zjištěny také v oblasti stravovacích návyků. Většina účastníků (85,2 %) nedodržuje konkrétní dietní vzorec. Ostatní účastníci (14,8 %) jsou vegetariáni nebo vegani. Celkově si téměř polovina hráčů připravuje vlastní jídlo alespoň pětkrát týdně. Možná překvapivě může působit, že jak zelenina (1,7 porce/den), tak ovoce (0,9 porce/den) jsou konzumovány téměř denně. U těchto potravin nejsou mezi skupinami výrazné rozdíly.
Hráči esportu jedí více červeného masa (16,4 porcí/měsíc) než hráči videoher (13,4 porcí/měsíc). Hráči esportu navíc zkonzumují 12,8 porcí drůbeže za měsíc, zatímco u hráčů videoher je to v průměru 9,7 porcí za měsíc. Naproti tomu hráči videoher konzumují statisticky významně více mléčných výrobků a sýrů než hráči esportů.
Klišé se naopak potvrzují při konzumaci rychlého občerstvení. Hráči esportu si ho dopřejí 9,1 porce/měsíc, více než hráči videoher (7,0 porce/měsíc). Ti zase jedí více sladkostí (18,2 porcí/měsíc) než hráči esportu (14,1 porcí/měsíc). Stejné je to i u sladkého pečiva.
Z výsledků studie tak vyplynulo, že hráči své zdraví většinově označili za dobré. I když gameři stráví relativně dlouhou dobu v sedě, většina z nich je také fyzicky aktivní. Přesto mají dospělí v průměru mírnou nadváhu. Zvýšená konzumace energetických nápojů představuje zdravotní riziko mimo jiné kvůli vysokému obsahu cukru. Celkově se ale stravovací chování hráčů videoher a esportu nijak výrazně nevymyká chování běžné německé populace.
