V polovině září se v pražských Holešovicích otevře První udržitelný obchoďák. Jedná se o týden trvající swapovou akci (od pondělí 13. 9. do neděle 19. 9.), největší svého druhu ve střední Evropě. Lidé tam budou měnit věci, které nepotřebují, za ty, které jim přinesou užitek. K dostání bude vše od košilí přes nářadí a hračky až po pruty na ryby. „Můžete přijít, i když nic nepřinesete. Nikdy se nám nestalo, že by věcí byl nedostatek, věcí je vždycky dost. Swapováním a celým doprovodným programem k akci chceme lidem ukázat, že koupit novou věc je jen jedna z možností, jak věc získat, a možná by měla být až ta poslední,“ říká v rozhovoru pro StartupJobs Newsroom Lucie Poubová (na úvodní fotce), spoluzakladatelka organizace Swap Prague, která akci pořádá.
Proč jste se právě teď rozhodli uspořádat První udržitelný obchoďák?
Měl se konat už minulý podzim, ale kvůli pandemii jsme jej museli posunout. Důvod je hlavně ten, že v Česku něco takového chybí. Velké udržitelné obchoďáky jsou například ve Švédsku. Jedná se o obchodní domy, kde se prodávají věci udržitelných značek, konají se tam bazary a bývají tam také swap koutky. Jsou to místa, kde najdete všechny tyhle věci pohromadě. Tady v Česku je zatím pár projektů, které každý jedou po své dráze, ale my bychom to rádi sjednotili a přivedli na společné místo.
Jak to funguje na swapové akci?
Přinesete věci, které doma máte navíc a jsou v dobrém stavu. Typicky se jedná o věci, jež byste klidně věnovali přátelům. Třeba ty džíny, do kterých se nevejdete, nebo triko, které vám nesluší, nebo hrníček, který jste nikdy nepoužili. Přinesete to na místo, naši dobrovolníci věci roztřídí po místnosti nebo po hale - v tomto případně to budou dvě haly na tisíci metretrech čtverečních - a pak už si vybíráte, co chcete. Platíte také symbolický vstup (190 korun činí vstupné na jeden den, pozn. red.). V ceně je i doprovodný program, nabídneme mnoho přednášek a workshopů o tématech udržitelnosti.
A když člověk nemá nic, co by chtěl vyswapovat, tak nemůže přijít?
Může. Nikdy se nám nestalo, že by věcí byl nedostatek. Ba naopak, věcí je vždycky dost. Těm, kteří jdou na swap poprvé, doporučujeme, aby donesli maximálně dvacet kusů, což dáváme i jako limit. Protože z vlastních zkušeností víme, že někdo přijde poprvé a chce si vzít strašně moc věcí. Ale doporučujeme vzít si jen to, co opravdu potřebujete vy nebo vaše rodina, věci, které vám udělají radost. Když si od nás odnesete čtyři plné tašky, stejně doma ty věci vyložíte, musíte se o ně postarat a akorát vás zatíží. Já sama si třeba z akce nesu jeden až dva kousky, protože ty si pak můžu mnohem víc užít. A ještě doporučujeme: Když jdete na swap, zamyslete se předem, co byste potřebovali, vytvořte si pomyslný seznam a zaměřujte se skutečně na věci, které do toho seznamu patří. Skvělé také je hledat na swapu napříč sezonami. Nejlepší zimní boty najdete v létě a nejlepší plavky najdete v zimě. Vždy lidem doporučuji, aby nebyli zaměření jen na svetr, když je podzim, ale velmi pravděpodobně najdou krásné letní šaty, které by na letním swapu nenašli, ale po letní sezoně se jich lidé zbavují.
Jedna z předešlých swapových akcí organizace Swap Prague. (Foto: Archiv Swap Prague)
Zmínila jste plavky, šaty, trička - to vypadá, že swap je především bazar oblečení?
Kdepak, zdaleka nejde jen o oblečení. Na swapu najdete knížky, vybavení do domácnosti, sportovní potřeby, hračky, pokojové rostliny a často i kosmetiku, kterou si její původní majitel jen vyzkoušel a nechce ji používat. Často se stává, že si člověk koupí šampon a nesedne mu, tak jej nabídne na swapu, protože tam se může najít někdo, komu bude tenhle šampon vyhovovat. Zajímavé je, že kosmetika se většinou na swapu neudrží déle než pár minut, je o ni velký zájem. Stejně tak děláme vše pro to, aby na swapy chodili i muži, i když zatím jich je menšina.
A proč je mužů menšina?
Přemýšleli jsme, proč tomu tak je, a udělali jsme takový soukromý průzkum mezi našimi přáteli a návštěvníky. Došli jsme k názoru, že muži oblečení jednoduše nemají tolik. Jejich ženy většinou říkají: Můj muž to triko nosí, dokud se na něm nerozpadne. Ale snažíme se muže na swapy dostat a věříme, že na této zářijové akci už budou.
Můžeme První udržitelný obchoďák označit za největší swapovou akci svého druhu v Česku?
Ano, je to zcela určitě největší swap akce nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. A vím to, protože jsme o ní komunikovali i s Patrikem Duffym, zakladatelem Global Fashion Exchange, což je největší mezinárodní swapovací platforma. Sám řekl, že žádnou takovou větší akci ve střední Evropě nezná.
Když budu chtít vyswapovat větší věci jako kola od auta nebo stan, mohou je také přinést?
Stan ano, ale kola od auta bych doporučila spíše nafotit a vystavit v naší Facebookové skupině Swap Prague. Má třicet tisíc členů a denně na ní proběhnou stovky výměn.
Na swapových akcích si přijdou na své i muži. Swapuje se tu třeba nářadí nebo sportovní vybavení. (Foto: Anna Šolcová)
Jaký je zájem o swapovací akce v posledních letech? Stoupá, nebo klesá?
Rozhodně stoupá. První swap jsme s Kristýnou Holubovou uspořádaly v červnu 2016 a bylo to v rámci doprovodného programu pro konferenci Bez obalu. Šlo o experiment, po kterém jsme si řekly, že to uděláme ještě jednou a opakovaně. A nyní se jen v Praze koná dvacet takových akcí měsíčně, a to zmiňuji jen ty, o nichž víme. A v celém Česku jich bývá tak kolem šedesáti až sedmdesáti za měsíc. Nyní po pandemii se swap znovu vzpamatovává, akce vznikají. My na Swap Prague jsme však jediní, kdo dělá swapy tak velkých rozměrů. Ráda bych ale zdůraznila, že naším cílem není dělat jen swapy. Swap je jen nástroj k tomu, abychom mohli šířit myšlenku nenakupování zbytečně a aby lidé mohli věci, které nevyužijí, vrátit lehce zpátky do oběhu. Swap je jen prvním krokem k udržitelnému životu.
PŘEČTĚTE SI: „Mladá generace má swap v krvi,” říká spoluzakladatel second-hand tržiště Leepa
Takže máte ambici prostřednictvím swapu měnit spotřební návyky lidí?
Ano, pomocí swapů a našich doprovodných programů. Nevím jak vy, ale naprostá většina lidí má zautomatizováno, že když něco potřebujeme či po něčem toužíme, hned jdeme a koupíme to. Vůbec o tom nepřemýšlíme. My se snažíme lidem vysvětlit, že když tahle potřeba přijde, nejprve je dobré se nadechnout a zeptat se sám sebe, jestli to opravdu tak strašně chceme. Jestli je nějaká možnost mimo nákup. Jde o to trochu zpomalit ten automatismus nákupu, který v sobě máme. Dobré je třeba rozhlédnout se doma, jestli podobnou věc už nemáme. Dále se můžeme zeptat sami sebe, jestli si tu věc nemůžeme od někoho vypůjčit nebo ji pořídit z druhé ruky či vyswapovat nebo ji nějakým způsobem vyrobit. A až když na tohle všechno odpovíme ne, až poté ji jdeme koupit. Tohle je myšlenka, kterou pomocí svých aktivit šíříme. Nemusí to tak člověk dělat vždycky, ale už tím, že si na tenhle princip coby spotřebitel občas vzpomenete, se spotřeba snižuje a mění.
Takže swapování by měla být zcela běžná alternativa k nákupu?
Ano, tak jako máme zafixováno, že si věci jdeme koupit, by měla přijít myšlenka: Já si to můžu vyswapovat. Motivujeme i k tomu, aby se mini swapy pořádaly mezi lidmi v rodinách. Dříve se to dělalo běžně, že lidé v rámci rodiny spolu věci sdíleli, protože jich nebyl nadbytek a měli k nim větší úctu. Ale když jsou věci tak levné jako nyní, úcta mizí. Žijeme teď v obrovské hojnosti, která je ale vykoupená nadvýrobou a s ní spojenou klimatickou změnou. Swapovat se dá třeba i mezi kamarády. Mám krásný příklad, kdy se má kolegyně Kristýna chystala na pouť do Itálie a zjistila, že na pochod potřebuje spoustu vybavení, třeba krosnu, softshellovou bundu, hole a tak dále. Pak se nadechla a řekla si, že to zkusí sehnat bez nakupování. Do týdne si všechno půjčila u své rodiny a mezi přáteli, a to aniž by využila nějakou půjčovnu. Jen napsala pár lidem, ty věci sehnala a ještě se viděla se svými kamarády a blízkými. Nejen že ušetřila spoustu peněz, ale využily se věci, které by jinak ležely těm lidem doma. Když před nákupem rozmyslíte jiné alternativy, také tím šetříte peníze. To znamená, že když pak jdete na nákup, máte větší balíček zdrojů a v tu chvíli můžete o to víc podpořit lokální výrobce a koupit si kvalitnější věci od udržitelných firem.
Zakladatelky Swap Prague - Kristýna Holubová (vlevo) a Lucie Poubová. (Foto: Johana Pošová)
Co kromě swapu ještě doporučujete tomu, kdo nechce podporovat nadspotřebu?
Jak jsem říkala, je dobré podívat se, jestli tu věc už nemáte doma. Součástí toho je srovnat si doma věci, zpřehlednit skřínky a poličky. Pokud si trička dáme k tričkům a hrnky k hrnkům, hned vidíme, co doma máme. Existuje metoda Zázračný úklid, kterou vyvinula Japonka Marie Kondo. Principem je, že neuklízíte po místnostech, ale po odděleních. Takže třeba všechno oblečení, které máte, dáte na jednu hromadu, a ty pak rozdělujete podle druhu oblečení. A každou tu věc si přiložíte k srdci a ptáte se, jestli vám přináší radost. To je velmi zajímavý proces. Pak to celé složíte speciálním způsobem, získáte o věcech přehled a spoustu volného prostoru. Kamarádka měla třeba pocit, že nemá žádné šaty na léto. A po přetřídění šatníku si s překvapením řekla, že si dva roky nemusí žádné nové šaty kupovat.
Až První udržitelný obchoďák skončí, co chystáte dalšího?
Budeme v tom nadále pokračovat. Tyhle akce v menších rozměrech pořádáme každý měsíc, plus děláme třeba swapy na míru pro firmy, mohou si nás objednat. Spolupracujeme také s městskými částmi a obcemi na strategiích prevence vzniku odpadů. Teď jsme zažádali o grant, a když to dobře dopadne, vrhneme se na plošné školení koordinátorů na pořádání swapů po celé České republice, systematicky region po regionu.
Úvodní foto: Johana Pošová
