Umělá inteligence se rychle rozvíjí a nachází si uplatnění v mnoha odvětvích. Významný vliv má v herním průmyslu, kde nejen usnadňuje vývoj her, ale stává se i jejich součástí a obohacuje výsledný herní zážitek. Jak herní průmysl ovlivní nové nástroje? Dokáže umělá inteligence generovat celé hry? Zredukuje její existence poptávku po kvalifikovaných umělcích a programátorech, kterých je momentálně žalostný nedostatek?
Téma AI je v posledních měsících vášnivě diskutován. Nástroje umělé inteligence jsou ale běžnou součástí všedního života společnosti již řadu let, a jejich rozvoj podmínil zájem veřejnosti i významných technologických společností, které ho financovaly. Těm tyto nástroje umožňují inovovat své produkty a služby, optimalizovat své interní procesy a snížit tak náklady.
Díky rozšíření internetu, sociálních médií, mobilních zařízení a dalších technologií došlo k nárůstu dostupných dat. Tato obrovská datová zásoba poskytla dostatek trénovacích dat pro umělou inteligenci. S růstem výpočetního výkonu a paralelního zpracování se staly algoritmy a modely umělé inteligence efektivnějšími, schopnými zpracovat tato data rychleji.
K rozvoji umělé inteligence přispělo zdokonalení technik strojového učení, zejména hlubokého učení, jehož princip spočívá v schopnosti rozpoznání vzorců a struktur v datech. Díky němu se umělá inteligence automaticky učí a zdokonaluje se na základě zkušeností. Souhra těchto faktorů pak vyústila ve vznik skutečně sofistikovaných nástrojů, které dokonce mohou znamenat zánik některých profesí. Jedná se například o ChatGPT, které poskytuje jednoduché i komplexnější odpovědi na člověkem zadané otázky či instrukce, Midjourney a DALL-E, které na základě textového zadání generují obrázky, nebo řada nástrojů pro programátory, které jsou speciálně vytrénovány na práci s kódem, například Copilot X pro GitHub nebo Tabnine.
Umělá inteligence dokáže vytvořit celou hru
Prostřednictvím umělé inteligence lze dnes již vytvořit celou hru. This Girl Does Not Exist je první hrou na populární herní platformě Steam, která je podle autorů kompletně generována umělou inteligencí — příběh, kód, grafika, hudba a dokonce i dabing. Jedná se o hru, ve které hráč skládá jednoduché puzzle a odemyká si tak nové unikátní postavy. Spíše než jako opravdovou hru ji samotný vývojářský pár projekt popisuje jako ukázku toho, co moderní technologie v dnešní době dokáže. Ačkoliv si poradí v každém odvětví, neobejde se bez schopného tvůrce, který ji přiměje vygenerovat přesně to, co potřebuje a dokáže vše slepit dohromady.
Hra se ale s kladným přijetím nesetkala. V rozhovoru pro magazín Kotaku vývojáři uvádí, že se jedná o jejich dosud nejhůře prodávanou hru. A to i přes propagaci 250 youtubery, kteří obdrželi klíč a svůj průchod hrou vysílali živě nebo prezentovali formou videa a navzdory faktu, že v portfoliu vývojářů jsou i hry se sexuálním obsahem, které platforma Steam před nepřihlášenými uživateli zcela skrývá. Ze zpětné vazby pár vyvozuje, že fakt, že je hra vygenerována umělou inteligencí, je pro lidi spíše odpuzující než lákavé. Tvrdí, že negativní hodnocení je ale od prozkoumávání možností této technologie neodradí a určitě ji ve vývoji budou nadále využívat, ale pouze v některých, méně zásadních, aspektech vývoje — například pro zhotovení uživatelského rozhraní nebo pozadí.
Kde člověk nemůže, tam AI pomůže
S využitím umělé inteligence pro vývoj her už experimentují i čeští vývojáři. „V Bohemia Interactive si nejsem vědom toho, že by někdo byl proti umělé inteligenci, nebo se ji naopak snažil protlačit do pracovního procesu a nutil zaměstnance ji používat. Důležité je, aby vytvořili to, co je od nich vyžadováno, nezávisle na tom, jak výsledku docílí, dokud je to právně v pořádku. Osvojení těchto, jak já rád říkám pomocníků, je tak otázka jednotlivce, nikoliv studia,” popisuje přístup k nové technologii ve významném českém studiu 3D grafik Filip Hájek.
Kolegové z Ashborne games naproti tomu mají ambici tyto nástroje implementovat do každodenní praxe. „V současné době zkoušíme zapojit výstupy Midjourney do budoucí grafické pipeline. Největší přínos vidím v rychlé a efektivní přípravě prvotního konceptu: mood boardů a story boardů. Výstupy z Midjourney také ušetří čas při hledání referenčních fotografií nebo takzvaných placeholder obrázků, které slouží jako prozatímní výplň, než budou nahrazeny finálním výstupem od grafiků,” popisuje pro SJ News Kamil Prihoda. „Nástroj ve výstupech relativně dobře zvládá kompozici požadované scény, barevné podání a s každou novou verzí se Midjourney zlepšuje v anatomii postav. Skvělé je, že se výstupy dají velice rychle iterovat a to i ve velkém množství. Změna uměleckého stylu, změna počasí, nebo ročního období, je pak záležitost jednoho promptu,” pochvaluje si.
Zatímco ve fázi konceptualizace a navrhování her může umělá inteligence pracovní proces výrazně zjednodušit a urychlit, na produkci prvků do hry podle Filipa Hájka ještě nestačí. „Existují nástroje, které jsou schopny z textového popisu vygenerovat model i s texturami. Problém těchto vygenerovaných modelů je, že nejsou ani z daleka přizpůsobeny pro aplikaci do hry. Ať už kvůli špatné topologii (tvaru sítě modelu — poznámka redakce), nepřizpůsobení se PBR texturám (Physically Based Rendering textury, simulují, absorbují a odráží světlo tak, aby na modelech vypadaly co nejvíce realisticky — poz. red.) a řady další věcí, které vedou k tomu, že ve ve výsledku je mnohem jednodušší a rychlejší dělat modely manuálně. Generování modelů na základě textu je velmi limitující, autor má špatnou kontrolu nad finálním vizuálním výsledkem."
„V oblasti 3D grafiky se umělá inteligence momentálně využívá například pro generování textur, v některých případech zvládá vygenerovat i script do modelovacího softwaru, který opět urychlí nebo zjednoduší tvorbu daného modelu,” vysvětluje 3D grafik ze studia Bohemia Interactive.
Ačkoliv dnes už umělá inteligence umí vygenerovat části kódu nebo dokonce kompletní funkcionality, ani programátory ještě nahradit nedokáže. „Nástroje umělé inteligence je třeba vnímat stejně jako Google vyhledávač a očekávat i stejný výsledek,” komentuje Lukáš Hotárek z Kikiriki Games.
Umělá inteligence tak slouží jako asistent, který analyzuje programátorem napsaný kód, porozumí jeho struktuře a kontextu, detekuje a opraví chyby a optimalizuje ho. „Chtít prostřednictvím umělé inteligence získat hotové programy a pak je chtít po programátorech dodělat a realizovat, je opačný přístup, nesmysl, co plýtvá časem,” doplňuje Hotárek.
Umělá inteligence může být také využita k automatizaci opakujících se úloh, jako je například generování testovacích dat nebo správa verzí. Tím se uvolňuje čas programátorů, aby se mohli soustředit na složitější úkoly a vývoj nových funkcí.
„Myslím, že v blízké budoucnosti bude umělá inteligence pouze nástrojem na zefektivnění monotónních částí práce. To, co je nám zatím skrz tyto nástroje nabízeno, není pro finální produkci možné využít a nebo to nemá dostatečné pozitiva. Být zarputilým odpůrcem této technologie mi přijde smutné, hlavně z hlediska, že se tato technologie tak či onak do našich životů dostane ať už chceme, nebo ne. Čím dříve se s touto myšlenkou smíříme, tím dříve se můžeme stát kvalitnějšími vývojáři,” hodnotí přínos umělé inteligence Filip Hájek.
