Množství odpadu kvůli pandemii roste, téma ekologie ale není na pořadu dne. Jak je na tom recyklace a její využití v byznysu?

Množství odpadu kvůli pandemii roste, téma ekologie ale není na pořadu dne. Jak je na tom recyklace a její využití v byznysu?

Anna Jurečková 19. dub 2021 7 min

Zatímco ve třídění odpadu patříme k evropským rekordmanům, co se týká recyklace, český průmysl pořád trochu pokulhává. Přesto lze ale pozorovat rostoucí trend využívání recyklovaných materiálů, jako jsou plasty, elektronika nebo textilie. Jak ekologicky zaměřený byznys ovlivnila pandemie? A jaké jsou plány do budoucna? O zkušenosti s recyklací se pro Startupjobs Newsroom podělily organizace PET-MAT, ReBag a REMA.

Kateřinu Novákovou před více než deseti lety zaujala plastová láhev. Takzvaná PETka, která je symbolem dnešní zahlcenosti odpadem a konzumní společnosti, se ukázala být dobrým výchozím materiálem pro výrobu vlákna do 3D tiskárny. Během následujících let rozjela architektka celou řadu projektů, v rámci kterých pracuje s plastovým odpadem. Nezisková organizace PET-MAT, kterou Nováková založila v roce 2016, dokázala přetavit recyklovaný plast ve stavební materiál. Nejnovější projekt Plastenco se chystá produkty, které jsou výsledkem výzkumné činnosti organizace, uvést na trh.

„V roce 2010 jsem založila experimentální ateliér na Fakultě architektury ČVUT, který se zabýval využitím odpadu v architektuře a designu a měl za cíl pomocí designu vtisknout odpadu nějakou hodnotu, a tím pádem vytvořit užitečný a prodejný artefakt,“ popisuje Nováková začátky projektu, ze kterého později vzešel PET-MAT. Jedním z největších úspěchů organizace, která se do té doby zabývala hlavně výzkumem, je PET(b)rick – patentovaná plastová cihla, kterou Nováková vyvinula se svým týmem. Přestože hlavním cílem bylo uvést ji na trh a použít jako stavební materiál, společnost Mattoni, která je podporovatelem výzkumu PET-MAT, se nakonec rozhodla cihlu komerčně nevyrábět.

Po této zkušenosti se organizace rozhodla soustředit na vlákno, které vzniká procesem, kdy se PET lahev recykluje, regranuluje a z regranulátu se následně extruzí vytlačují různé věci. Včetně vlákna do 3D tiskáren, které výzkumný tým využil pro vývoj výrobků, jež mají uplatnění v designu a architektuře. „Zhruba v roce 2017 nastal boom 3D tisku. My jsme ten fenomén přinesli na Fakultu architektury ČVUT a začali jsme rovnou zkoumat, jak by se dal tisknout ten recyklát, aby nějaká prospěšnost přírodě probíhala i na tomto poli. Zkoušeli jsme ten materiál tavit, ale následně jsme se spojili s českými firmami, které mají na výrobu filamentů profesionální stroje,“ popisuje Nováková.

Spolupráce s nábytkovým gigantem a vývoj minirecyklátoru

„Momentálně spouštíme značku, která se bude chovat komerčně a bude uvádět produkty na trh. Ta se jmenuje Plastenco. Byli jsme vybráni Google for Startups Academy, takže se teď účastníme úvodního školení, máme primární produkty, které chceme nabízet. Jsou to výrobky z recyklovaného plastu, kterým bychom rádi dali hodnotu. Materiální i myšlenkovou,“ uvádí Nováková, která značku založila s Jitkou Hvězdovou. Produkty budou poprvé k vidění na začátku května v Pražské tržnici. Plastenco nabídne hlavně interiérové vybavení a výstavní objekty. Nejvýraznějším a stěžejním doplňkem jsou stínítka na lampy. Nováková dodává, že těchto výrobků bude pouze omezené množství, do budoucna se firma zaměří na spolupráci s nadnárodními společnostmi, pro které bude vyrábět produktové řady na objednávku.

Jsme v kontaktu s českým zastoupením IKEA. Řetězec měl už dříve zájem o spolupráci s námi, takže mu do budoucna chceme nabídnout dodávání výrobků z recyklátu,“ nastiňuje Nováková, kam se bude do budoucna Plastenco ubírat. „Vím, že oni toto téma řeší velmi, navíc je to nadnárodní společnost, která má zásah po celém světě, takže by to pro nás bylo velké vítězství. Pokud bychom pokračovali cestou, kterou jdeme nyní, tak ten dopad bude pořád strašně minimální.“ Dodává, že činnost PET-MATU funguje do značné míry tak, že k tématu recyklace přitahuje pozornost. Důkazem je vánoční stromeček z dvanácti tisíc plastových láhví nasbíraných studenty, který v roce 2015 upoutal značný zájem veřejnosti.

Dalším záměrem neziskové organizace je přijít s minirecyklátorem, který bude demonstrovat, jakým způsobem recyklace probíhá. Využití by našel jednak jako ukázkový stroj do muzea, na druhou stranu by podle Novákové ale mohl fungovat podobně jako zálohovací automaty. Minirecyklátory by byly umístěny do větších komplexů, jako jsou hotely, obchodní centra nebo školy. Místo sbírání, svážení a uchovávání by se láhve zpracovaly přímo na místě a vylisovaly do nějakého produktu.

Zpracování odpadu na použitelný materiál je finančně náročné

Ačkoliv by se mohlo zdát, že výrobní model pracující s odpadem je nejen ekologický, ale také ekonomický, opak je pravdou. Český průmysl není nastaven tak dobře, aby se sběr a transformace finančně vyplatily. Čistý materiál vychází pořád levněji než recyklát. U nás je málo firem, které se tím zabývají. Recyklát, co se v Česku vyrábí, není dostatečně kvalitní a čistý, aby se dal používat dál a lépe než jen na spalování. Spousta firem se tedy stále přiklání k dovozu například z Číny. Strašně moc věcí se dováží, skoro všechno je levnější odjinud než od nás. Ani transport to neprodraží,“ vysvětluje Kateřina Nováková, proč se recyklace většině firem nevyplatí.

Startovní čára je navíc pro všechny stejná, ekologicky zaměřenému podnikání chybí zvláštní podpora. Zelenému byznysu neprospívá ani současná pandemie. Jejím důsledkem je nejen enormní zvýšení produkce plastového odpadu, ale také odsunutí tématu ochrany životního prostředí na druhou kolej. Přednost ve financování mají inovace a aktivity týkající se covidu-19. „Všímám si, že u nás obecně moc není institucionální zájem podporovat projekty, které jsou zacílené na recyklaci nebo řešení plastového problému. Zároveň vnímáme, že ani větší firmy, konkrétně třeba právě Mattoni, nemají v této době tolik prostředků, aby mohly podporovat neziskovou činnost. Další věc je, že přirozeně upadá i zájem veřejnosti, protože lidi strádají jinde a řeší úplně jiné problémy,“ uzavírá Nováková.

Pandemie mění chování spotřebitelů

Na komplikace spojené s koronavirovou krizí si stěžuje i spolumajitel startupu ReBag Martin Humpolec. Podle jeho slov je nyní projekt, který v minulém roce prodal řádově stovky batohů, v útlumu. Ekologicky a sociálně zaměřený projekt vznikl v roce 2018, postupně rozšířil sortiment o další produkty a na konci roku 2019 Humpolec s kolegou Tomášem Průšou spustili e-shop. Recyklované batohy jsou vyráběné z použité džínoviny, kterou brněnský výrobce získává od partnera Textileco a.s., který má po celém Česku kontejnery, a automobilových pásů, které majitelé získávají na vrakovištích.

„Částečně za to může naše nezkušenost v mnoha ohledech a časová angažovanost v jiných projektech, ale nejzásadnější překážku vidíme určitě v pandemii. Loni v březnu jsme se ve snaze udržet práci pro chráněnou dílnu, se kterou spolupracujeme, pustili výhradně do šití roušek,“ popisuje Humpolec, jak reagovala firma na první vlnu opatření. „Přes léto se to docela rozjelo, na září jsme chtěli spustit kampaň ve stylu ‚zpátky do školy‘, protože to je ideální doba pro nákup batohu. Byli jsme připraveni cílit na studenty, ale ti se do školy nakonec vůbec nevrátili,“ doplňuje. ReBag se posléze rozhodl vsadit na jinou cílovou skupinu, ekologicky smýšlející lidi kolem třiceti let. Ani tentokrát to ale nevyšlo, což si Martin Humpolec vysvětluje tím, že lidé nikam nemohli chodit a produkt přestal mít v danou dobu využití, ale také tím, že batoh z recyklovaného materiálu není nejlevnější záležitost.

Ekologii se mladý podnikatel věnuje dlouhodobě. V roce 2016 založil platformu Zero waste life, která byla kombinací blogu a e-shopu. „V roce 2018, kdy jsme začali rozjíždět ReBag, tak startupy zaměřené na ekologii vyrostly jak houby po dešti. A už to těm potenciálním investorům nepřišlo tak atraktivní. ReBag financujeme z vlastních zdrojů,“ popisuje, jak vnímá současný byznysový trend recyklace a udržitelnosti obecně. Za velký problém stejně jako Nováková považuje to, že pandemie nejen proměnila chování spotřebitelů, ale také upozadila ekologická témata a zapříčinila velký vzrůst odpadovosti.

Usnadnění vstupu druhotné suroviny na český trh

Na mezery v ekonomické podpoře finální recyklace ze strany státu poukazuje i nezisková společnost REMA, jež zabezpečuje zpětný odběr a recyklaci elektrických a elektronických zařízení. Mimo jiné také prodává kolekci šperků a bytových doplňků z recyklovaných materiálů Trash Made. „Odborná pracovní skupina RecHelp už před časem stanovila podpůrné nástroje, jak zajistit, aby se odpady odkloněné ze skládek dařilo v dlouhodobém horizontu systémově přiklánět do recyklace, a to v míře dle závazného požadavku Evropské unie,“ vysvětluje generální ředitel David Vandrovec.

„Díky úsilí jejích členů se podařilo na konci loňského roku přesvědčit poslance a senátory o smysluplnosti novelizačního bodu zákona, který přeřadil z 21procentní do 15procentní sazby DPH na sběr a přepravu, likvidaci či přípravu komunálního odpadu k likvidaci, ale nově také u recyklace komunálního odpadu. Touto změnou došlo alespoň k částečné podpoře zpracovatelského a recyklačního průmyslu, která je v současné době v ČR zatím bohužel zcela nedostatečná,“ dodává. RecHelp dále požaduje třeba podporu recyklace v rámci dotačních programů nebo závazek státu, aby ve veřejných zakázkách preferoval určité procento recyklovaných výrobků.

Pokud jde o elektroodpad, i zde došlo v prvním roce pandemie ke zřetelnému navýšení. Prostřednictvím sběrné sítě kolektivního systému REMA odevzdali lidé během loňského roku 22,1 tisíc tun odpadního elektrozařízení. Oproti roku 2019 jde o šestiprocentní nárůst. Vandrovec si skutečnost vysvětluje tím, že pandemie podpořila obecně prodej elektroniky, zejména z důvodu přesunu z kanceláří na home office. „V oblasti sběru vysloužilých výrobků zpočátku docházelo k postupnému propadu sběru, jelikož spotřebitel, případně běžný konečný uživatel výrobku, byl covidovou krizí omezen a logicky tak odevzdávání vysloužilých výrobků do sběrných míst odsunul, přesto jak se později ukázalo, sběr byl z většiny posunut zejména v čase,“ doplňuje.

Foto: Unsplash

Anna Jurečková

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Eko, Startupy, Technologie
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články