Spor o to, zda se lépe pracuje ve startupu či velké firmě, se vleče léta a zdá se být neřešitelný. Rozhodli jsme se však tento oříšek rozlousknout a oslovili vybrané reprezentanty obou kategorií, aby nám sdělili, jaké pro a proti vnímají u startupů, respektive korporací. Zatímco startupisté oceňují zejména efektivní komunikaci, větší flexibilitu pracovní doby a také možnost podílet se na důležitých rozhodnutích, zaměstnanci korporátů si zase pochvalují větší šanci na kariérní růst díky širší hierarchii.

Přesná definice startupu se hledá jenom těžko, každý si pod tímto dnes až univerzálním pojmem může představit něco jiného. Obecně jsou ale startupy zažité jako nově vzniklé nebo začínající společnosti, které přišly s ojedinělou technologií či novým nápadem, jenž by na trhu ještě neměl mít zastoupení. Pro startupy je taky typické, že začínají s malým kapitálem, ale zato s velkým potenciálem a očekáváním rychlého růstu a také expanzí na další trhy. Nejčastěji se startupy pohybují v technologickém odvětví.

„Je paradoxem, že slovo tak častokrát skloňované, jako je startup, nemá jednu jasnou definici. Takových vymezení toho, co je startup a co není, najdeme celou řadu. Od hledání škálovatelných byznys modelů po společnost stavěnou pro rychlý růst," uvádí Filip Mikschik, zakladatel portálu StartupJobs, pod který spadá i SJ News, a dodává: „Za mě je to firma, co splňuje dvě podmínky: Ambice a inovace. Startupy jsou z mého pohledu firmy, které mají velké ambice změnit nějaký status quo. Ať už jde o to, jakým způsobem například nakupujeme potraviny, nebo to, jak se globálně vytváří produkty, ať se na tuto ambici díváme v kontextu českých startupových jednorožců. A druhým zásadním parametrem je inovace, které tyto firmy na trh přináší, kdy opravdu něco mění, zlepšují nám na konci život. A proto věřím, že startupy a práce v nich jsou něco, co posune celou společnost kupředu."

Podle nedávného průzkumu StartupJobs, jehož se zúčastnilo bezmála 1500 uživatelů tohoto pracovního portálu, pracuje zhruba 20 % z nich v současnosti ve startupu. Nejčastěji do něj přišli už se zkušeností z jiného startupu (74,8 %), přičemž většina respondentů (60,5 %) si už vyzkoušela práci v korporátu, menší polovina byla někdy zaměstnaná v malé rodinné firmě.

Zde najdete výsledky celého průzkumu.

Většina respondentů, kteří jsou aktuálně součástí startupu, přitom plánuje i nadále setrvat právě v tomto prostředí. Konkrétně je o tom přesvědčeno 52,8 % dotázaných. Zároveň je ale z průzkumu patrné, že ne každému startupová kultura sedne. Zhruba 33 % lidí je s prací ve startupu spokojeno, ale nevylučuje, že se vrátí do jiného prostředí – ať už se bude jednat o korporát, státní instituci či jinou firmu.

Rychlejší komunikace a větší volnost

„Oproti korporátu oceňuji rychlost, jednoduchost a komunikaci. Rychlostí myslím flow v rámci plánování a schvalování různých projektů napříč naším oddělením," popsal pro StartupJobs Newsroom Tomáš Hradecký, šéf performance týmu ve společnosti Shoptet. „Pokud potřebuji něco, co pomůže mě i firmě, jde to opravdu rychle zařídit. Jednoduchost tu má více rovin – od struktury k procesům. Struktura ve startupu je maximálně transparentní a člověk vždy ví, na koho se obrátit s konkrétním problémem. Komunikaci se tady snaží brát jako prioritu a sdílet co nejvíce informací napříč celou strukturou,“ dodal.

Startupy se vyznačují často neformálním prostředím a firmy z této oblasti si rovněž nepotrpí na striktní hierarchii, přes kterou by nejel vlak. Zaměstnanci se tak mohou více zapojit do dění a rozhodovat o celofiremních krocích. Oslovení lidé z nejrůznějších startupů se shodují, že rychlá a efektivní komunikace je také jednou z hlavních výhod.

„Práci pro startup jsem si vybral hned z několika důvodů. První je určitě flexibilita pracovního času podle potřeby. Ať už je to během dne nebo i celého týdne. Zároveň mě baví remote working jako běžná součást fungování. Jako další bych určitě jmenoval prostor na tvoření nové značky, nových produktů, trhů a zákazníků. V neposlední řadě je to určitě přirozená angažovanost týmu a kolegů, která je spíše agilní než řízená,“ vysvětluje Zbyněk Janyška, CCO startupu Campiri. Podle něj by jinde než ve startupu nebylo například možné bavit se zcela otevřeně bez politikaření.

Časová flexibilita, ale také větší zodpovědnost

„Nejvíc mě baví zápal lidí, kterým záleží na výsledném produktu. Je jedno, kdo přišel s nápadem, nehrají se kariérní hry. Například od studenta dostanete nekompromisní feedback a díky tomu se můžete rychleji zlepšovat. To vše souvisí se svobodou v práci a vzájemnou důvěrou. Obojí šetří prostředky a vede k lepším výsledkům i spokojenosti," popisuje IT projektový manažer ze společnosti SatoshiLabs Hynek Jína.

Pravidelný homeoffice, volné pátky nebo flexibilní pracovní doba jsou lákadlem pro všechny. Na druhou stranu musí zaměstnanci počítat s tím, že budou mít větší zodpovědnost nebo na začátku budou muset trávit v práci více času. I to ale patří k důvodům, proč si tuto kariéru někteří vybírají.

„Noci v práci, tvrdá dřina, krev a pot po zbytek kariéry? Na sto procent," odpovídá Hanh Bui Thuy ze společnosti BeIT na otázku, zda si dokáže představit pracovat pro startup celou kariéru. „Paradoxem startupu je však to, že jeho cílem je přestat být startupem. Cílem je rozšířit se a stát se společností s pevnou strukturou a procesy. Osudem každého úspěšného startupového nadšence je říci si, zda chce být u toho, až jeho firma přestane mít toto kouzlo," dodává Hanh Bui Thuy, Chief Product Officer společnosti BeIT.

Každé pracovní prostředí má svoje výhody i nevýhody, každý zaměstnanec navíc upřednostňuje něco jiného. Nelze tak jednoznačně říct, zda je lepší startup nebo korporát. Zároveň v některých korporátních firmách mohou zaměstnanci fungovat stejně jako ve startupu, nebo naopak.

„Nemyslím si, že by byl startup nějaké kouzelné slovo, které automaticky otevírá nové možnosti. Prakticky všechno jde dělat například i v korporátu. Jenom tam nejsou obvykle nastavené tak dobře incentivy (motivační prostředky - pozn. red.). Ale dovedu si představit i naopak zkušenosti ze startupů uplatnit zpětně v relativně rigidní společnosti," říká Hynek Jína ze SatoshiLabs.

Rychlejší kariérní růst

Svá specifika mají také korporátní firmy. Ty zase oproti startupům nabízí větší možnosti, co se týče kariérního růstu. Širší hierarchie firemních pozic nabízí příležitosti k rozvoji. Navíc narozdíl od startupů jsou korporátní firmy nakloněnější i k přijetí staršího zaměstnance. Začínající firmy se skládají většinou z mladších lidí. Ne vždy to ovšem musí být pravidlem.

I v korporátu se jde propracovat například na spolumajitele celé firmy. „Deloitte mi během téměř 17 let nabídl více kariér, než kolik dovedu spočítat. Po dokončení vysoké školy mi poskytl veškerou podporu při učení se nových dovedností, získal jsem více profesních certifikací, než dokážu spočítat, poslal mě na dva roky na zkušenou do Silicon Valley, svěřil mi řízení svých klíčových projektů, pomohl mi postavit několik nových projektů a nezanevřel na mě, když jsem prozkoumával nejrůznější slepé cesty. Je málo míst, kde se z úplného nováčka můžete stát spolumajitelem globální firmy," popisuje Jiří Sauer, partner v oddělení Auditu Deloitte a CEE leadera programu FAST 50.

Na prostředí korporátu se dají podle Sauera najít i negativní věci. „Velká firma potřebuje ke svému fungování nastavit efektivní vnitřní procesy. Ne všechny vnímám vždy pozitivně a dokážu si představit, že bychom je nemuseli mít. Nicméně cílem všech startupů je dospět právě do této fáze," doplňuje Jiří Sauer z Deloitte.

PŘEČTĚTE SI: Ageismus trápí Čechy. Co dělat, když je věk důvodem diskriminace v práci

A co když ze startupu vznikne velká firma?

Každý úspěšný startup, který chce růst, se postupně transformuje do střední nebo velké společnosti. Na každé firmě je následně rozhodnutí, jak změnit firemní prostředí a zda se neposunout spíše ke korporátnějšímu řízení. Svoji zkušenost z přerodu ve větší firmu má například startup Roger. V roce 2015 měla firma sedm zaměstnanců, teď jich už je 38.

„Firemní prostředí se samozřejmě z původní kanceláře v kuchyni změnilo na prostory ve dvou patrech v centru Brna. Všeobecně si však stále udržujeme ducha startupu a každý zaměstnanec má stále blízko k vedení firmy. Pomocí různých nástrojů (společné snídaně, pravidelné celofiremní setkání, půlroční one-to-one meetingy) vytváříme prostředí, ve kterém se žádný ze zaměstnanců nemusí bát přijít za svým nadřízeným s jakýmkoliv nápadem na zlepšení," uvádí CEO společnosti Roger Adam Šoukal.

Podle Šoukala svým způsobem na základě finančních výsledků a stabilního klientského portfolia ze startupového prostředí vyrostli. Nadále si ale podle něj drží flexibilní a pohotový přístup fintechového startupu. „U korporátů se zase inspirujeme například ohledně komunikace změn na platformě. O novinkách dáváme klientům vědět s dostatečným předstihem," dodává Šoukal.

Foto: Pexels.com