Vývoj počítačových her je typickým oborem, o kterém se příliš nemluví, a on si přitom v tichosti „šlape“ jako hodinky. V Česku působí více než stovka vývojářských studií, ročně prodají hry za 4,5 miliardy korun a část titulů pravidelně trhá rekordy i v globálním měřítku. Jaké je to být českým vývojářem a v čem spočívá jejich unikátnost? Pojďte se s námi mrknout na pár zajímavých čísel, milníků i vyjádření těch nejpovolanějších – samotných herních tvůrců.
Pětatřicetiletý Jan Zelený pracoval pro velké vývojářské studio Bohemia Interactive a ve volném čase několik let usilovně pracoval na své vlastní hře Mashinky, která se volně inspirovala legendární dopravní strategií Transport Tycoon, kde má hráč za úkol vozit zboží mezi továrnami a městy. Na konci roku 2017 Mashinky v takzvaném předběžném přístupu (neúplná, ale zároveň hratelná hra ve vývoji) zpřístupnil na prodejní platformě Steam a během dvou dnů se prodalo přes 10 tisíc kopií.
Díky takto velkému zájmu a finančnímu polštáři mohl Zelený opustit práci a své vysněné hře se začal věnovat na plný úvazek. „Mashinkám se daří, mám trochu více klidu, tak jsem se pustil do slíbených větších změn, jako je například multiplayer. Obsahově se hra blíží k dokončení, obsahuje již 6 z plánovaných 7 historických epoch,“ řekl Zelený pro StartupJobs Newsroom.
Do dnešního dne Zelený prodal desítky tisíc kusů, získal si obrovskou fanouškovskou základnu v mnoha zemích a jeho příběh ukazuje, jak je česká scéna herních vývojářů neuvěřitelně rozmanitá.
Hru Mashinky několik let vyvíjel Jan Zelený sám a po práci ve velkém herním studiu. (Zdroj: Mashinky)
Zábavnosti i simulace pro armádu
V Česku máme více než 100 firem, které ročně vychrlí desítky her a mnoho z nich ve světě uspěje. Obrat herního trhu každý rok roste o třetinu a české hry ve světě hraje přes 500 milionů lidí. Máme tady obrovské vývojářské týmy i one-man show s fenomenálním technologickým know-how, díky čemuž umíme vytvořit zábavné adventury pro děti i dokonalé bojové simulace, které využívají i některé armády NATO. Jen si toho nikdo příliš nevšímá.
Mainstreamová média tu a tam píšou o fenomenálním úspěchu některých her, které dobývají světový trh a sklízejí ovace. V minulosti to byla třeba Mafia nebo hra Operation Flashpoint, z poslední doby lze zmínit například hru Kingdom Come: Deliverance od studia Warhorse Studios, které se prodaly už více než 3 miliony, nebo revoluční hit pro virtuální realitu Beat Saber od česko-slovenského studia Beat Games. Toto studio mimochodem nedávno koupil Facebook, a i když detaily transakce zveřejněny nebyly, je jasné, že šlo o velkou investici.
Konkrétně příklad Warhose Studios ukazuje, že Česko je dnes schopno cíleně vytvářet „áčkové“ tituly se stamilionovými rozpočty a světovými ambicemi, na kterých pracují desítky vývojářů. „Warhorse bylo od začátku koncipován jako relativně velké studio a neobešlo se bez investora,“ potvrzuje výkonný producent a spoluzakladatel studia Martin Klíma. Dodává, že Kingdom Come nebyla „ani první ani nejúspěšnější česká hra“, přestože se jí dostalo tolik pozornosti. Ve výsledku to ale může pomoci celé herní scéně a Klíma nevylučuje, že tento úspěch přitáhne i investory, kteří se doposud na herní průmysl nezaměřovali.
Tým Warhose Studios vyvinul úspěšnou hru Kingdom Come: Deliverace, které se prodaly 2 miliony. (Zdroj: Warhose)
Úspěch hlavně ve světě
Když trochu odhlédneme, zjistíme, že ve stínu „mediálních“ hvězd v tichosti funguje celá řada menších a často nezávislých studií, které vydávají nové hry, ať již pro počítače nebo mobily, a velmi dobře se tím živí. Zmínit lze třeba nenápadné studio Amanita Design, které před 17 lety založil designér a animátor Jakub Dvorský. Jeho tým má na kontě úspěšné hry jako Samorost, Chuchel nebo Machinarium, kterého samotného se prodalo přes čtyři miliony kusů. A doslova před pár dny vydali úplnou novinku – logickou adventuru Creaks.
Zvláštním fenoménem je, že velká i nezávislá česká studia v drtivé většině prodávají své hry ve světě, Česko je zkrátka příliš malý a nezajímavý trh. Možná i proto o nich není tolik slyšet, přestože jejich hry jsou velmi kvalitní a tvoří je špičkoví vývojáři. Většina vývojářů by se dala označit za dobře zavedené profesionály, kteří rozumí tomu, co dělají. A díky tomu jsou české hry tak úspěšné, aniž by k tomu potřebovaly státní podporu jako třeba film. (Což je na druhou stranu smutné, protože v zahraničí je podpora běžná a dokáže studia posouvat ještě mnohem dále.)
„Z mojí zkušenosti jsou čeští vývojáři vnímáni velice dobře, máme poměrně dobrou pracovní morálku a především velké zkušenosti a schopnosti,“ říká Jan Zelený, který má pracovní zkušenosti i ze zahraničí. Podle něj mají Češi i dobré myšlení „out-of-box“, které si vypěstovali díky tomu, že dlouho neměli dostupné kvalitní vývojářské nástroje, jaké byly ve světě běžné. Občas jim naproti tomu škodí třeba přílišná upřímnost a také pro Česko typický sarkasmus.
Ve světě si navíc česká studia vytvořila určitou pověst a díky tomu na sebe poutají pozornost. „Čeští vývojáři můžou být vnímáni jako specialisté na žánry mimo hlavní AAA proud (špičkové a největší hry, pozn. red.), které ale dokážeme vytěžit na maximum. Projekty, které uspěly, většinou charakterizuje maximální úsilí vyjít vstříc maximální hratelnost, postavit takovou ‚gamer´s game’, se kterou lze oslovit dobře definovanou, i když třeba užší komunitu, a pak s ní dále pracovat,“ popisuje v rozhovoru Pavel Šebor, ředitel studia SCS Software.
Milionové kamiony
Právě SCS Software je dalším typickým příkladem nenápadného, ale o to famóznějšího úspěchu. Jde o středně velké nezávislé studio se zhruba dvěma stovkami zaměstnanců, které v roce 2008 přineslo na trh hru, která může na první pohled působit jako jedna velká nuda – simulátor řízení kamionu Euro Truck Simulator. Ale ouha! Jen aktuální druhá verze této hry má na kontě 8,5 milionů prodaných kopií a mladší „bratr“ American Truck Simulator pak 2,5 milionů. K tomu je nutné připočíst miliony prodaných doplňků a rozšíření pro obě hry, a vychází z toho neuvěřitelně ziskový byznysový „vehikl“.
„Už více jak dekádu jsme nezávislí na vydavatelích. Svoboda nám umožňuje neskládat účty nikomu cizímu, ale naopak pracovat tak, že projekty pustíme mezi hráče ‚when it´s done’. Nemusíme svůj tým stresovat termíny, které stanovil vydavatel, třeba proto, aby mu dobře vyšla čísla pro daný kvartál na burze,“ vysvětluje Šebor.
Kamiony, které řídí miliony lidí po celém světě. Stojí za nimi pražští SCS Software. (Zdroj: SCS Software)
Právě možnost prodávat své hry přímo hráčům bez nutnosti zázemí vydavatele je z pohledu herních studií poměrně nová a v současné době naprosto klíčová. Zásadní změnu v tomto ohledu přinesla již v úvodu zmíněná platforma Steam, která celou obchodní transakci zjednodušila a umožnila intenzivnější propojení vývojářů se svými hráči. Podobných prodejních platforem už dnes existuje více, u přímých prodejů ovšem mnohem více záleží na tom, jestli je hra kvalitní a jestli hráče baví. A v tom, jak již bylo řečeno, jsou Češi velmi zdatní.
Studií přibývá, ale chybí lidé
Dobrou zprávou je, že herních studií přibývá, jen za poslední tři roky podle vzniklo přes 20 nových společností. Je to dáno nejen českým věhlasem, na který svět slyší, ale i tím, že je k dispozici mnoho profesionálních nástrojů, editorů a herních enginů (jakýsi funkční základ, na kterém lze „postavit“ vlastní hru). Vytvořit a prodat novou hru je tak v současné době snazší než kdy dřív.
Zároveň ale roste konkurence a v záplavě nových her, které každý den vycházejí, mohou i ty dobré snadno zapadnout. „Součástí úspěchu je zviditelnit se. To, co dříve bylo úlohou vydavatelů a klasického marketingu, se tak musely naučit dělat po svém a za své v podstatě všechna ‚indie’ studia,“ říká Pavel Šebor.
Zásadnějším problémem je bohužel to, že se zdejší studia velmi často potýkají s nedostatkem schopných pracovníků. Je paradoxní, že i přes mnohé světové úspěchy v Česku stále chybí dostatečné specializované vzdělávání nových vývojářů. Podle odhadů Asociace českých herních vývojářů školy ročně „vyprodukují“ řádově jen desítky absolventů vhodných k práci v herním průmyslu. Přitom jen v roce 2020 chystají česká herní studia otevřít přes 300 nových pozic. A vzhledem k neúměrné byrokracii se je zřejmě nepodaří zaplnit ani pracovníky z ciziny.
Fakta o českém herním průmyslu:
- V současné době v Česku působí 110 herních studií. Drtivá většina (90 %) z nich je domácí, tedy nespadají pod některé velké vývojářské studio, a bezmála polovina je financována výhradně z vlastních zdrojů bez investorů. Což je také typické české specifikum, v zahraničí je mnohem častější, že jde o pobočky velkých herních firem.
- Většina herních studií má méně než 50 zaměstnanců, více než polovině firem v současné době chybí lidé.
- Loni vyšlo celkem 65 her a celkový obrat tuzemského herního průmyslu dosáhl 4,5 miliardy korun. A už během letošního roku by podle odhadů asociace mohl překonat pět miliard. Až 95 % prodejů bylo do zahraničí.
Zdroje: Asociace českých herních vývojářů, OnlySinglePlayer, VentureBeat
Foto hlavní: Pixabay