Hynek Sochor se svým týmem pečlivě vybírají projekty, které mají potenciál kvalitativního posunu i vizi dlouhodobě udržitelného rozvoje. Zároveň už disponují funkčním prototypem a platícími zákazníky. Z více než 5000 společností jich zatím vybrali čtrnáct. V Soulmates Ventures se jim snaží pomoci minimalizovat počet chyb i posunout firmy výrazně dál.
Podnikat začal Hynek Sochor už v 90. letech. Přesto, že první úspěchy slavil se svou technologickou firmou, k přírodě a ekologickému přístupu měl vždy blízko. A to nejen proto, že se věnoval byznysu také v oblasti rybníkářství. Vydával i časopis pro rybáře, ve kterém jako první v Česku začali propagovat způsob lovu chyť a pusť. Především ale do týmu zlákal Květoslava Kubalu, jednoho z nejlepších autorů poválečné reportážní fotografie. „Šlo o skvělého člověka, díky kterému jsem vsadil na princip najít do týmu vždy ty nejlepší lidi na danou oblast,“ říká Sochor.
Když se později jako interim manažer rozhodl pomoci v marketingové společnosti, v modelu, kdy ke spolupráci získá ty nejlepší, pokračoval. I přesto, že bylo těžké se k nim dostat. „Vždy jsme si velmi dobře rozuměli,“ doplňuje Sochor s tím, že právě z tohoto souladu vznikl název Soulmates, spřízněné duše.
Pracovali na řadě zajímavých zakázek i pro známé společnosti, kdy cílem bylo dosáhnout co nejlepšího vizuálního dojmu a sdělení vůči zákazníkům bylo co možná nejsilnější. Právě tehdy začal stále častěji přemýšlet o tom, jak práci dělat nejen skvěle, ale také smysluplněji. „Říkal jsem si, že by bylo fajn vzít všechny do té doby získané zkušenosti a rozjet projekt, ve které je budu moct využít,“ vrací se zpět v čase Sochor.
„Velký ohlas v té době zaznamenávaly aktivity Grety Thunberg a lidí, kteří ji následovali. Křičeli a stěžovali si směrem k politikům, ale ti, kterým bylo jejich sdělení určené, vlastně neměli znalosti, zkušenosti ani příležitosti, jak problémy, na které poukazovali, řešit,“ připomíná Sochor.
Zároveň si řekl, že jde přesně o oblast, kde by se mohl pokusit pomoci. V roce 2020 tak založil investiční akcelerátor Soulmates Ventures, jehož prostřednictvím chce pomáhat startupům, které na obecné problémy dokážou přinést udržitelnější alternativu řešení. „I proto máme těch osm oblastí, streamů - vodu, vzduch, cirkulární ekonomiku, mobilitu, energetiku, zdravotnictví, vzdělávání, potravinářství a zemědělství,“ vyjmenovává Sochor při rozhovoru, ve kterém došlo i na to, jak poznat zajímavou firmu nebo proč jim konkurence pomáhá.
Když jste Soulmates Ventures zakládal, měl jste nějaký předobraz v zahraničí?
Čerpal jsem inspiraci od Laurene Powell Jobsové, manželky zesnulého Steva Jobse. Založila společnost Emerson Collective, jež se zaměřuje na podporu nejrůznějších aktivit, mimo jiné i vzdělávání nebo ochranu přírody. Jedním z projektů je i podpora lokálních řešení na Havaji. V tom jsem se našel, šlo přesně o typ projektu, u kterého jsem si řekl: To chci dělat, to má smysl.
A ohlas od kolegů z byznysu, když jste jim řekl, že se do něčeho podobného chcete pustit?
Já jsem to s nimi moc nekonzultoval. Jediný byl Václav Gregor, kterého to nadchlo a měl zájem stát se i partnerem. Na základě téhle myšlenky jsem sestavil tým, který tomu věřil. Naše vize byla trochu odlišná od toho, co tu bylo v letech 2019/2020, kdy trh zasáhla vlna cleantechu. Moc to nefungovalo, ani ze strany rizikového kapitálu, ani co se efektivity týče. V Soulmates primárně neusilujeme o impaktové investování, i když s ním samozřejmě také souvisí. Jde nám o kvalitativní posun s vizí dlouhodobě udržitelného rozvoje.
Jak to zařídit?
Tím, že já i kolegové z týmu máme vhled do marketingového prostředí, eliminujeme riziko, které podstupují angel investoři. Angel investoři často investují do velmi raných fází startupů, které mohou mít jen základní produkt nebo dokonce jen obchodní plán, což je vysoce rizikové. V Soulmates Ventures investujeme do projektů, které už mají prototyp a platící zákazníky. To je základní kritérium. Není pro nás variantou situace, kdy má firma 200 zákazníků, ale když si s nimi promluvíme, zjistíme, že produkt dostali zadarmo. Když se jich zeptáme, kolik by za něj byli ochotni zaplatit, odpoví, že ho vlastně nepotřebují. Proto vyhledáváme projekty, u kterých si zákazníci řeknou, že jde přesně o něco, co pro zvýšení své efektivity i s ohledem na udržitelnost potřebují.
Zásadní je pokora
Jak velký tým Soulmates Ventures v současnosti je?
Interní tým tvoří šest lidí, ale celkově je nás přes sto. Spolupracujeme s experty z univerzit, z Akademie věd ČR, s experty z oblasti marketingu, salesu, financí. Jsem například členem České asociace interim managementu, kde je 70 certifikovaných lidí z praxe. Jsou to zkušení lidé, kteří za sebou mají nějakou trakci. Zároveň na sebe mají navázány další odborníky. Takže když řešíme v našich firmách nějaký problém, můžeme se na tyto lidi obrátit. Několik z nich už třeba podobnou záležitost v minulosti řešilo. Vybereme toho, kdo je pro náš úkol nejvíce vhodný a zapojíme ho do týmu daného projektu. Vznikne tak externí tým, který společně s námi posuzuje, zda investice dává smysl. A pokud investici schválí investiční výbor, následně tento tým pomáhá v programu akcelerace.
Dosud jste zainvestovali 14 firem, ale kolik jich prošlo screeningem?
Dnes už jsme na čísle 5000 společností. V posledním roce počet nabídek dramaticky vzrostl a každý týden přichází velké množství dalších projektů. Před necelým rokem jsme zavedli nový systém a pořídili si nejlepší řešení, které je k dispozici. Díky tomu jsme byli schopni efektivitu posuzování projektů zvýšit. V současnosti máme každý týden dvě jednání investičního výboru a na každém projednáváme zhruba pět zajímavých projektů. A to ještě máme síto, že na board se dostávají pouze prezentace projektů, které odpovídají naší investiční strategii. V prvním funnelu, první vrstvě trychtýře, máme momentálně přibližně 200 projektů, které se průběžně odbavují. Vyřazujeme z nich ty, které do našeho modelu nezapadají. Projekty, které postoupí do dalšího kola, zkontaktuje ještě než se dostanou k našemu investičnímu týmu skautingové oddělení, které zjišťuje propojitelnost těchto projektů s naším zaměřením a investiční strategií. Následně probíhají setkání se členy týmu a hloubkové due diligence všech oblastí.
Stane se, že odmítnete projekt, kde je to propojení značné?
Platí zásada, že když dají najevo, že jsou nejchytřejší na světě, nemají pokoru a ochotu se vzdělávat, učit se, tak tam to končí a daný projekt už se nedostává ani k investičnímu boardu. Founder může být dobrý v prezentaci své vize a produktu, ale stává se opravdu jen ve výjimečných případech, že má podobné schopnosti i co se týká obchodu nebo správy financí. Jde o různé disciplíny. A pro nás je důležité, aby otevřeně řekl, v čem je dobrý a v čem by potřeboval pomoc. Proto máme akcelerátor a různé programy. Naše akcelerace je zcela odlišná. Neradíme, ale pomáháme vytvořit takový model, který je skutečně funkční. Dosazujeme konkrétní odborníky na danou oblast jako interim manažery právě proto, abychom těm firmám co nejvíce pomohli.
Stále zůstává největší slabinou českých startupů marketing a schopnost sebeprezentace?
Oproti minulosti se to zlepšilo, ale pořád ne dostatečně. V porovnání s Amerikou je ten rozdíl stále propastný. Američani umí prodat všechno. Nejdříve to prodají, až pak vyrobí. I to byl vlastně jeden z důvodů, proč děláme akceleraci jinak. Firmy se potřebují prezentovat a návodů, jak na to, je spousta. Rozhodně je z čeho čerpat. Přesto z těch 5000 námi analyzovaných projektů šlo za dobré označit jen 15 % pitchdecků. Takže schopnost prezentace je oblast, kde pomáháme a kde mezi projekty z Česka a ze zahraničí stále zůstává obrovský rozdíl.
Top akcelerátor jako cíl
Vytvořili jste celý ekosystém, jehož součástí je kromě akcelerátoru také inkubátor, fond či hub. Co bylo důvodem?
Inkubátor jsme zavedli, protože máme expertizu trhu a chtěli jsme startupům pomoci úspěšně projít tzv. údolím smrti. V rámci životního cyklu startupu je jich hned několik. A jedním z nich je i value proposition. Přitom se o tom moc nemluví. Proto jsme se rozhodli naši expertizu nabídnout prostřednictvím nadačního fondu začínajícím podnikatelům nebo těm, kteří už nějakým způsobem fungují a chtějí udělat co nejméně chyb. Aby co nejdříve měli kvalitní dokument, kvalitní podklady, kvalitní materiál. To byl impuls pro vznik inkubátoru, jehož kapacita je na dalšího půl roku plně vyčerpaná.
A co tedy v případě Soulmates Ventures dominuje?
Prezentujeme se primárně jako akcelerátor. To, že máme fond, je vlastně výsledek toho, abychom mohli uskutečňovat investice. Primárně se ale zaměřujeme na to být nejlepším akcelerátorem. Paradoxně jsme v rámci Central European Startup Awards za rok 2023 získali ocenění Best VC of the Year. Věřím, že to bylo díky portfoliu, které máme, principům, které uplatňujeme, i díky tomu akcelerátoru.
Kolik firem v akcelerátoru momentálně máte?
Osm. A snažíme se jim dát dostatek času. Každý startup, který se kvalifikuje do akcelerace, má možnost získat investici. Součástí je i 10 tisíc eur na vstupní analýzu toho, co daný projekt skutečně potřebuje. Velmi to pomáhá eliminovat stres z toho, že do startupu, který se často snaží co nejvíce šetřit, přivedeme experty, kteří berou třeba 200 eur za hodinu. Ale máme zkušenost, že je lepší zaplatit experta, který vše dodá včas a v požadované kvalitě než sázet na levnější variantu, která ovšem nepřinese požadovaný výsledek.
Mluví se o tom, že na trhu je k dispozici dostatek prostředků, ale dobrých projektů se nedostává. Jak v tomto světle vnímáte konkurenční fondy?
Konkurence je velmi důležitá. Respektujeme ji a učíme se od ní. Za konkurenci považujeme všechny kvalitní fondy, které se na trhu etablovaly a reálně dokáží projektům pomoci. Dostáváme se do situace, kdy už se ucházíme o projekty, kde jsou největší a nejsilnější evropské investiční fondy. A jsme rádi, že jsme mezi nimi. Nejlepší projekty si vybírají, se kterými investory se spojí. Soupeříme tak s těmi vůbec nejúspěšnějšími fondy. Motivují nás dělat to pořád lépe, chceme být totiž součástí projektů, kde jsou ti nejlepší.
Bez peněz z EIF
V roce 2025 plánujete spustit nový velký fond určený převážně pro institucionální investory. Jak daleko s jeho spuštěním jste?
Podrobnosti chceme oznámit zanedlouho. Aktuálně ještě dotahujeme několik technických záležitostí týkajících se capu fondu.
Pro koho bude fond určený?
I když se o fond zajímal Evropský investiční fond, tak jsme od myšlenky, že fond bude určený pro institucionální investory zřízené EU upustili. Nechceme tyto prostředky využít, protože z mého úhlu pohledu trh poněkud komplikují. Stejně jako nesouhlasíme s dotacemi, tak pro nás není zajímavá podpora tohoto typu. Zůstaneme u modelu partnerství a investory fondu tak mohou být kvalifikovaní investoři, kteří se reálně zapojí do naší činnosti. Například tím, že nám otevřou některé dveře. V tuto chvíli je těch investorů méně než pět. Jde o podnikatele, kteří za sebou mají vybudovanou prosperující finanční skupinu nebo exitovali.
Nelimituje to vaše možnosti?
Je to možné, ale v podobném nastavení chceme pokračovat i nadále. Jsme uzavření a nefungujeme tak, že když k nám někdo chce investovat, obratem pošleme investiční smlouvy. S člověkem se chceme setkat, poznat ho. Jde nám o dlouhodobou spolupráci a budování vztahu, protože se jedná o poměrně významné investice a spolupráci na úrovni strategického partnerství.
Kolik projektů by mělo být součástí toho nového fondu?
Chceme se dále držet modelu deseti společností ročně. Ale je to velmi složité - loni jsme jich zvládli sedm a byli jsme jedním z nejaktivnějších fondů. K dobrým projektům je opravdu docela složité se dostat.
Jak se do vztahu s investory promítla zkušenost s WCA International?
Dost razantně. Ke kontrole investorů jsme přistoupili tak, jak nám dopouručili naši právníci. V rámci platné legislativy používáme AML a KYC procesy. Ale nestačí pouze uvést, že prostředky pocházejí z výdělečné činnosti nebo například z nějakého obchodu. Po té zkušenosti si chceme všechno ověřit. Když jsme před časem připravovali obchod za stovky milionů korun a našim právníkům nebylo umožněno, aby viděli reálný zdroj těchto prostředků, tak jsme od toho dealu odstoupili. Po tom, co jsme ohlásili, že jsme odmítli investice v hodnotě 350 milionů korun, tak už za námi nepřišel nikdo, jehož peníze by byly jakkoliv podezřelé. Z prověřování dle bankovních standardů jsme ale samozřejmě ani tak neustoupili.
Měl tento přístup dopad na to, kolik prostředků jste schopni získat?
Ne, protože na trhu je opravdu hodně peněz.
A přesun důrazu investorů z podílu na trhu směrem k profitabilitě?
Ten se u nás projevil velmi výrazně. Ale tím, že máme určitá pravidla a investiční strategii, podle nichž ta společnost už musí mít určité příjmy, tak v našem případě nejde o nijak výraznou změnu. Spíše díky tomu, že jeden fond už funguje tři roky, druhý, který je větší a aktivnější, rok a půl, a těm firmám se opravdu daří, tak vidíme zajímavý růst.
U všech investic?
Musím zaklepat, že se to daří u všech. Výjimkou je Perfect-Air, kterého se významně dotklo dění kolem WCA. I tak se objevil zájemce z řad našich investorů, který chtěl firmě pomoci. Aktuálně se nám podařilo s týmem, který spravuje restrukturalizační jednotku WCA, dojednat odkup podílu v Perfect-Air, což nám umožní firmu posunout a dotáhnout věci, které byly plánované.
Primárně jste cílili na CEE region, ale budete i kvůli omezené nabídce mířit častěji do zahraničí?
Ano, chceme přinášet do našeho regionu zajímavé alternativy, které tady nejsou. Příkladem je anglický Signapse. Blížíme se uzavření obchodu také s jednou naprosto unikátní francouzskou společností z oblasti zemědělství. Ověřili jsme si, že když se zemědělec dozvěděl o jejím řešení, že něco takového existuje, tak to chtěl. Ta firma roste meziměsíčně o 37 % a my jim chceme pomoci toto tempo zvládnout. Také jsem uměl rozjet firmu, ale těžší bylo ji dál uřídit. Zvlášť v situaci, kdy ten rozvoj byl velmi rychlý.
Bez vody a cirkulární ekonomiky
Jsou vůbec nějaké univerzální parametry, podle kterých je možné zajímavou firmu poznat?
Sestavil jsem dokument, který se na 100 stranách zaměřuje na to, za jakých okolností je to možné a lze tak vytvořit maximum úspěšných investic. Hned první bod je: Nenainvestovat do nesmyslu. To je naprosto základní předpoklad, který je potřeba k tomu, aby se vše podařilo. Pak je spousta dalších věcí. Tým, ochota a schopnost se přizpůsobovat změnám na trhu, rezistence vůči vyhoření. Všechny tyto aspekty sledujeme, protože když nám vyhoří tým, tak máme problém.
V kterých z těch osmi oblastí, na které se zaměřujete, se cítíte nejsilněji?
Vytvořili jsme kolem jednotlivých streamů týmy, které dokážou reálně pomoci. Velmi silné jsou například v energetice, AI, vzdělávání nebo ve zdravotnictví.
Můžete sestavit skvělé týmy, ale co když v daných oblastech není dostatek zajímavých projektů?
To se skutečně děje. Nemáme například žádný projekt spojený s vodou. V této oblasti nám bohužel nic zajímavého nepřichází. Aktuálně řešíme jeden projekt, který umí spočítat kolik krajina dokáže zadržet vody. Ale obávám se, že zde bude velmi složitá škálovatelnost. Hledáme potenciál byznysu, jak se na tom dá vydělat. Mimochodem, toto jsou podle mne projekty, které by měla financovat vláda, kam by měly směřovat dotace.
A další sektory?
Velký problém je cirkulární ekonomika. Chodí nám neustále stejné projekty. Úžasné, které říkají: Budeme likvidovat odpad. OK, ale víte, co se stane, když začnete škálovat byznys, který je založený na likvidaci odpadu? Začnou vám ten odpad prodávat. Začnou vám zvyšovat jeho cenu, vše se začne diametrálně měnit.
Skoro každý, kdo přijde s projektem v cirkulární ekonomice, si myslí, že mu ten odpad budou vozit a budou rádi za to, že ho zlikviduje. Ale nikdo z nich nepočítá s tím, že se potom z toho odpadu stane nákladná komodita. Tahle trh prostě funguje. Odpad je totiž jeden z největších byznysů, který tu je.
Který z projektů, do kterých jste investovali, vám dělá největší radost?
Mám rád všechny. O každém dokážu říct něco, co mě na něm nadchlo. Každý z těch projektů má něco, co se dá říct u piva a každý řekne: To je dobré. Aktuálně máme asi největší radost z toho, že jsme loni našli dva projekty - eAgronom a Ogre AI - a že jsme odhadli, že budou dobré. Což se potvrdilo a oba vyrostly už násobně.
Ale podobné je to i u dalších projektů. U Madmonq v současnosti pracujeme na strategii pro Ameriku. Podařilo se dojednat spolupráci s jedním velmi populárním streamerem, která má potenciál otevřít trh. Na to, že jde o D2C startup s třemi produkty, je obrat 100 milionů opravdu dobrý. A očekáváme, že to ještě několikanásobně poroste.
Velmi úspěšné je také Twinzo. Precismo je zase jediná firma na světě, která umí digitalizovat diamant, sklo a podobné věci. Byla to naše první investice, která se na trhu dlouho hledala. Dnes dodává pro přední světové značky.
Na závěr trochu obecněji. Co by oblasti, na kterou se zaměřujete, v současnosti nejvíce pomohlo?
Češi jsou podle mne jedním z nejinteligentnějších národů na světě. Velmi šikovní, ale chybí expertiza. Co skutečně potřebujeme, je začít s trochu jiným přístupem ve vzdělávání. Vidím tam obrovskou mezeru. Měli bychom se začít více zaměřovat na reálné a smysluplné věci. Základní výzkum je důležitý a nikdo jej nezpochybňuje, ale v oblasti aplikovaného výzkumu to u nás velmi selhává. Transfer na trh moc nefunguje. Když se podíváme na počet patentů před rokem 1930, tak byly v počtech desítek tisíců. Loni jich tu v oblasti technologií bylo 134. Pro srovnání - v sousedním Německu šlo o téměř 23 tisíc patentů. Z toho nepoměru je patrné, že je tu nějaký problém. Pokud ho chceme vyřešit, musí politici přenastavit způsob, jak a co se u nás učí. Pak máme reálnou šanci posunout se dál.
POSLECHNĚTE SI: SharkTalk #15 - Honza Hlavsa (Fondee): Nejlepší čas investovat byl včera.
