Celkem 58 opatření obsahuje konsolidační vládní balíček, který má ozdravit veřejné finance. Podle předpokladů stran vládní koalice by navržená opatření měla v letech 2024-2025 mít na saldo státního rozpočtu pozitivní dopad ve výši 147,5 miliardy korun. V Poslanecké sněmovně, kde vláda disponuje většinou 108 hlasů, se počítá pouze s drobnými změnami technického charakteru, zásadní principy se měnit nemají.
Cílem vlády je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 procenta hrubého domácího produktu na odhadovaných 1,8 procenta HDP v příštím roce a na 1,2 procenta HDP v roce 2025. Přispět k tomu mají kroky jak na příjmové, tak i výdajové straně státního rozpočtu.
Dohodě podle premiéra Petra Fialy (ODS) předcházela dlouhá jednání trvající několik měsíců. „Jejich výsledkem je ozdravný balíček státních financí a související důchodová reforma. Je to návrh, na kterém pracovala spousta expertních skupin, ve kterých byli zástupci jednotlivých vládních stran. Všechna rozhodnutí jsou schválena koaliční K15. I z toho důvodu nepředpokládáme, že by mělo docházet k výraznějším změnám,“ konstatoval předseda vlády a ODS Petr Fiala.
„Vycházeli jsme z návrhů, které přinesla Národní ekonomická rada vlády. Zároveň jsme reflektovali závěry Nejvyššího kontrolního úřadu. Snažili jsme se připravit mix, který bude správný a realistický. Tak jak je to navrženo, tak neexistuje žádná privilegovaná skupina, která by z vládního návrhu vycházela jako jednoznačný vítěz,“ doplnil premiéra místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Brzda kvůli potomkům
Konsolidační balíček chce vláda v legislativním znění schválit už během června 2023 tak, aby jeho projednávání v Poslanecké sněmovně mohlo začít ještě před sněmovními prázdninami a všechna opatření snižující deficit státního rozpočtu o 94,1 miliardy korun vstoupila v platnost od 1. ledna 2024.
Pokud by vláda ke konsolidačním opatřením nepřistoupila, zvýšil by se schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94 miliard, a v roce 2025 dokonce o 148 miliard korun. Významnou část konsolidačního balíčku tvoří úsporné kroky. Například na provozních a mzdových výdajích státu chce vláda ušetřit více než 20 miliard korun, na neinvestičních dotacích téměř 46 miliard korun. Plánuje také zjednodušit daňový systém zrušením 22 daňových výjimek a sjednotit sazby daně z přidané hodnoty na dvě (12 a 21 procent) ze současných tří. Díky tomu by mělo dojít k většímu zdanění alkoholu a tabáku. Zlevnit by naopak mohly potraviny, léky nebo bydlení.
„Po vládě Andreje Babiše (ANO) jsme přebírali rozvrácené veřejné finance s deficitem přesahujícím 5 procent HDP a prvenstvím v tempu zadlužování se mezi evropskou sedmadvacítkou. Naším jasným úkolem proto bylo a je ozdravit veřejné finance. Rozhodně to nejsou populisticky populární kroky, ale věřím, že lidé pochopí tíživost situace. Naše země jednoduše nemůže pokračovat v životě na dluh,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
PŘEČTĚTE SI: Nová pravidla pro home office a dohodáře. Jak vám změní život nový zákoník práce?
Má dáti, nedal
Navržená konsolidační opatření řeší v souladu s doporučením odborníků z NERV strukturální saldo veřejných financí zejména úsporami na straně výdajů, které souhrnně v následujících dvou letech dosáhnou 78,3 miliardy korun. Nejvíce se úsporná opatření dotknou národních dotačních titulů zejména pro podnikatele (54,4 mld. Kč), úspor na provozu státu (11,2 mld. Kč) a snížení objemu platů ve veřejné sféře (9,7 mld. Kč).
Na příjmové straně dojde v letech 2024-2025 k celkovým úsporám 69,2 mld. Kč prostřednictvím růstu spotřebních daní z tabákových výrobků a lihu (7,0 mld. Kč), daní z hazardních her (3,9 mld. Kč), zrušení 22 daňových výjimek (7,6 mld. Kč), opětovného zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 % (13 mld. Kč) nebo zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 procent (22 mld. Kč), odvodů OSVČ (7,5 mld. Kč) a daně z nemovitých věcí (9,3 mld. Kč).
Daň z příjmů právnických osob, která je v Česku v současnosti na 16.-18. místě v rámci Evropské unie, se má od roku 2025 zvýšit ze současných 19 procent na 21 procent. Toto navýšení má státnímu rozpočtu přinést 22 miliard korun ročně. U osob samostatně výdělečně činných dojde během následujících tří let k postupnému navýšení odvodů. Povinný minimální vyměřovací základ se tak zvýší z 25 procent průměrné mzdy na 40 procent. Zatímco v roce 2022 byl minimální odvod důchodového pojištění OSVČ na hlavní činnost 3 741 korun, s úpravou má jít o 4 541 korun. V prvních třech letech podnikání by ale snížený minimální vyměřovací základ měl zůstat i nadále.
Mírně se také navyšuje progrese daně z příjmu fyzických osob, kde se druhá zvýšená sazba 23 procent nebude platit z částky přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy, ale nově z částky přesahující trojnásobek. V současnosti průměrná mzda v zemi přesahuje 40 tisíc korun. Znovu také bude zavedeno nemocenské pojištění zaměstnanců, jehož sazba má být 0,6 procenta. Stát by tak už v roce 2024 měl získat 11,9 miliardy korun.
Předkládaná opatření mají podle zástupců vládní koalice naprosto jednoznačnou podporu všech pěti vládních stran. „V Poslanecké sněmovně máme pro to, co jsme představili, 108 hlasů. Pokud bude opozice chcít férovou diskusi, jsme na ni připraveni. Ale i bez opozice hlasy pro balíček mezi koaličními poslanci najdeme,“ zdůraznil 1. vicepremiér, ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Zároveň jsou si lídři vládních stran vědomi toho, že předložený návrh je kompromisem. „Každý z nás musel v něčem ustoupit a udělat to s vědomím, že za finálním výsledkem stojí a že je ho schopen hájit,“ poznamenal premiér a předseda ODS Fiala. Doplnil, že vládní kabinet neočekává slova chvály a v první chvíli ani přílišné pochopení.
Nově i důchody
Součástí vládního reformního úsilí jsou také nově oznámené hlavní pilíře důchodové reformy. Kromě změn valorizace důchodů se mají nově zpřísnit podmínky pro odchod do předčasného důchodu. Místo současných pěti let se maximální doba předčasného důchodu má snížit na tři roky. Zároveň takový člověk musí splňovat dobu pojištění alespoň čtyřicet let. Zaměstnanci, především ti těžce manuálně pracující, kteří odpracovali 45 let, budou mít možnost odejít do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek. Podle návrhu by mělo jít o lidi ze 3. a 4. kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Ke zvyšování věku odchodu do důchodu by mělo docházet pouze na základě dat Českého statistického úřadu o zvyšování věku dožití. Úprava věku odchodu do důchodu nad současných 65 let se od roku 2031 dotkne osob narozených po roce 1965. „Cíl je jasný. Průměrná doba výplaty důchodů i v budoucnu nesmí klesat. Každý musí dostat možnost strávit v důchodu alespoň 21 let,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Věk odchodu do důchodu se bude nastavovat každý rok lidem, kteří v daný rok dosáhnou věku 50 let.
Garantovaný důchod by se v rámci navrhované reformy měl zvýšit na 20 procent průměrné mzdy. Deset procent má být základní část a na deset procent se má zvýšit zásluhový díl. Součástí změn má být také ocenění výchovy dětí. Vláda chce nahradit ocenění doby péče o děti rodičovským vyměřovacím základem. Ten má být stanoven ve výši průměrné mzdy. Změny se mají dotknout i pozůstalostních důchodů. Vdovy a vdovci by měli nárok na vdovský důchod po dobu pěti let. Stejná délka byla platná už dříve.
Parametry důchodové reformy chce vláda v následujících dnech a týdnech probrat se sociálními partnery.
